Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Noční návštěva

Pohled Zity:

Už třetí den mi bylo hrozně špatně. Bolelo mě rameno, měla jsem horečky a motala se mi hlava. První dva dny mi to procházelo jako nějaká přechodná choroba, ale teď už musím začít fungovat, nebo by mě mamka dotáhla k doktorce a to by nedopadlo nejlíp. Nemohla jsem se soustředit. Už jsem jen čekala kdy tady sebou seknu.

Pohled Vadima:

Seděli jsme v parku a čekali až sem dojde Zita. To je asi po týdnu, kdy ji mám zase vidět. Možná míň. Ani nevím. Nějak jsem to nepočítal. Ale jasně, že počítal. Jsou to čtyři dny. Ale já to chápu. Po tom co řekla, tak chápu, že se mi radši vyhýbá. Udělal bych to samý. Ne neudělal! Naštvaně jsem seděl na lavičce a koukal jak k nám pomalu jde. Zase na sobě měla tu uniformu. Asi šla rovnou ze školy. Mně to je ale jedno! ,,Ahoj" řekne ke všem a koukne na nás. ,,Takže ty se půjdeš převlíct, aby jsme zase nepřitahovali zbytečně pozornost a...". ,,Dneska s váma nemůžu. Mám něco domluvenýho s Jonášem a Sisou" řekne rychle a koukne na mě. Aha. No takže se mi vyhýbá. ,,Proč jsi to neřekla dřív?" zeptá se Daniela a ona pokrčí rameny. ,,Volali mi, když jsem šla sem. Však o nic nejde" dodá a mírně se pousměje. Vstal jsem a šel kousek k nim. Zita se na mě usmála. Ani to se mnou nehlo. Asi ji to překvapilo. ,,Dneska taky úplně nemůžu. Mám jít se Sárou" řeknu a oni se na mě otočí. ,,Co? S jakou Sárou?".

Pohled Zity:

On má někoho jinýho? ,,Ze školy. Jdeme na kafe a tak" odpoví jakoby nic a já jen kouknu do země. Všimla jsem si jak na mě Ondra kouká. ,,Tak já vás nebudu zdržovat a radši půjdu. Zatím... Ahoj" šeptnu a Vadim se na mě pořád mračí. Já něco provedla? ,,Zito vážně nechceš jít s náma?" zeptá se Ondra a já rychle pokývu hlavou. ,,Jak jsem říkala... Mám plány" odpovím a otočím se od nich.

Pohled Vadima:

Šla rychle pryč. Trochu mi to bylo líto. Chtěl jsem za ní jít a něco jí říct, ale z dálky jsem už viděl Sáru. ,,Vadime od kdy máš tolik holek?" zeptá se tiše Ondřej a já na něj nechápavě kouknu. ,,Jaký holky?" zeptám se pobaveně a on pokrčí rameny. ,,Zitu, Sáru...". ,,Zitu nemám. Nechce mě. Pamatuješ?" zeptám se a on si povzdechne. ,,A proto se s ní nebudeš ani normálně bavit? Co s tebou je?" zeptá se znechuceně a já zamávám na Sáru. ,,Se mnou nic. S ní je asi něco špatně. Užijte si to dneska" dodám a jdu k ní. ,,Ahoj" řeknu s úsměvem a ona mi dá pusu na tvář. ,,Jsem ráda, že jsi se konečně rozhoupal". Jen jsem se zasmál. ,,Dostal jsem pořádný nakopávač" odpovím a ještě se na ně otočím. Mávl jsem jim a ona mě chytla za ruku.

Večer:

Tahala mě různě po městě. Byli jsme v kině, na kafi, na večeři. Dokonce jsme seděli v parku a povídali si. I tak jsme nic necítil. Prostě to nebylo ono. Spíš to nebylo jako se Zitou. Jen jsme kráčeli ulicí a ona pořád něco povídala. ,,A pak jsme ho našli zalezlýho za skříní" řekne a začne se smát. Otočil jsem se na ni a zastavil ji. Chybí mi Zita. ,,Dneska to bylo pěkný" řekne Sára a já přikývnu. ,,Bylo to fajn" odpovím a ona se usměje. Natahovala se ke mně, aby mi dala pusu. Ani jsme neuvažovala odkašlal si. ,,No. Chceš jít domů, nebo...". ,,Děje se něco?" zeptá se a já pokývu hlavou. ,,Ne. Všechno v pohodě" odpovím s úsměvem a ona si povzdechne. ,,Ty máš holku?" zeptá se a já se zarazím. Nevěděl jsem co říct. ,,Ne" vyhrknu a ona se usměje. Dala mi pusu. Radši jsem měl říct, že jo. Odtáhl jsem se a koukl na ni. Jen se na mě usmívala. Asi má trochu delší vedení. ,,Měl bych jít" řeknu a ona se na mě nechápavě podívá. ,,Co? Vždyť...". ,,Promiň. Já ti ještě napíšu" vyhrknu a jdu pryč. Je to ode mě hnusný, že jsem ji tam takhle nechal, ale já jí nemohl říct, že mám rád někoho jinýho.

Pohled Zity:

Seděla jsem v posteli a měla tu puštěné písničky. Sára. Která by to asi mohla být? Tahle... Není moc pěkná. To asi ne. Možná tahle. Rozklikla jsem její profil. Ta je hodně pěkná. Achjo. Radši jsem to vypla a lehla si. Co jsem mu udělala tak hroznýho, že jde na rande s někým jiným. Já o to nestojím, ale jde o princip. Koukala jsem na měsíc. Zase jsem si na něj vzpomněla. Proč by tu byl se mnou, když... Jasně. Je to kluk. Bože já jsem kráva. Zase jsem věřila nějakýmu kreténovi. Zase. Jsme jako máma! Zase mi začalo bušit srdce. Zblázním se z toho. Ozvalo se klepání. Lekla jsem se, tak moc, že jsem málem vypustila duši. Otočila jsem se k oknu. Někdo tam stál. Rychle jsme se zvedla a šla ke dveřím. Chtěla jsem je odemčít, ale nešlo to. Nakonec jsem šla k oknu a koukla na něj. Hrozně se mi ulevilo. Otevřela jsem okno. ,,Ahoj" šeptne a skočí sem. Jen jsem na něj koukala. ,,Co tady děláš?" zeptám se a on ho zavře. ,,Přišel jsem se na tebe podívat" odpoví a usměje se. ,,Vždyť jsi šel na rande" řeknu hnusně a on se koukne do země. ,,Zito...". ,,Ne hele nech toho. Ty si sem jen tak příjdeš a děláš jakoby nic. Před pár hodinama jsi mě odignoroval a ani si mě nepozdravil". Jen se koukal do země. ,,A navíc... Si se na mě mračil" šeptnu a sednu si na postel. Přisunul si ke mně židli. ,,Zlobil jsem se na tebe" řekne a já na něj naštvaně kouknu. ,,Proč?" zeptám se a on vyhodí rukama. ,,Honza mi řekl, co jsi řekla Denise. Že nechceš vztah a že si myslíš, že jsem bisexuál, což já nejsem! A že by jsi se mnou nikdy nebyla, protože jsem se s tebou chtěl jenom vyspat a mě to prostě bylo líto, protože většina z těch věcí prostě není pravda" dodá a já na něj s otevřenou pusou koukala. ,,Tohle jsem v životě neřekla" řeknu pobaveně a on na mě koukne. ,,Vážně?" zeptá se tiše a já pokývu hlavou. ,,Řekla jsem, že se nechci spálit jako s těma ostatníma" odpovím a on se na mě omluvně podívá. ,,Promiň. promiň. Promiň". ,,Nechápu proč se do toho ostatní pletou" šeptnu a on mě zvedne. ,,Ale... Řekla jsem, že zatím nic nechci. S nikým" dodám a on se zastaví. Postavil mě na zem.

Pohled Vadima:

Popravdě jsem si myslel, že mi tím chtěla něco naznačit. ,,Ale bavit se budeme!" řekne přísně a ukáže na mě prstem. ,,Fajn" šeptnu a ona se na mě smutně podívá. ,,Ale tím nic nekončí. Jenom nám dávám čas" dodá a objeme mě. ,,Já ale čas nepotřebuju" řeknu a ona ke mně zvedne hlavu. ,,Ještě půl hodiny zpátky jsi na mě byl naštvanej" vyštěkne a já se zasměju. ,,To bylo už dávno" odpovím a rychle ji zase obejmu. Jen se uchechtla a přitiskla se ke mně.

Zase jsme si povídali dlouho do noci. Leželi jsme v posteli a byli na sebe otočení. ,,No a pak jsem dostala horečky. Takže se asi ještě dlouho nenapiju" dodá a já se zasměju. ,,Udělala si správně". Jen pokrčila rameny. ,,Připadám si jako bych jí hrozně ublížila a to to ani neví. Celý život se mě snažila chránit a já udělám tohle. Navíc... Teď s ní moc nemluvím" dodá a já na ni překvapeně kouknu. ,,Rozhodla se jít na potrat" šeptne a já si sednu. ,,Vážně? To je ale vážný krok a...". ,,Nechce nosit děcko toho kreténa. Pak jde na operaci, kdy jí seberou nějakou...". ,,Nepotřebuju slyšet co!" jeknu a ona se zasměje. ,,No to je jedno. Takže kluci a věci kolem domu zbudou zase na mě a ona bude ležet v nemocnici" řekne tiše a hraje si s dekou. ,,A to nemáte nějakou babičku?" zeptám se a ona kývne. ,,Ve Frýdku" odpoví a já se na ni překvapeně podívám. ,,ty jsi ze Frýdku?" jeknu se smíchem a ona se na mě trapně podívá. ,,Umíš Ostravsky?". ,,Chuj z tym!" řekne se smíchem a já se začnu smát. ,,Co to znamená?" zeptám se a ona na mě pobaveně koukne. ,,Nevadí" šeptne a já se zase začnu smát. ,,Ještě prosím" zaúpím a ona se zamyslí. ,,Čumiš jak ščur do ryny" řekne a já se zase začnu smát. ,,Co znamená tohle?" zeptám se a ona se utiší. ,,Ehm. Ani nevím. To vždycky říkal táta" dodá a mírně se pousměje. ,,Nesnažila ses ho někdy kontaktovat?" zeptám se a ona si zase lehne. ,,Ani nevím proč bych měla. Alimenty posílá, takže ho na nic nepotřebuju" odpoví a já si k ní lehnu. ,,Ale tak tátu potřebuje každý". ,,Já ne. Dokážu se o sebe postarat sama" řekne a mírně se pousměje. ,,Jediný co o něm vím, že je zpátky ve Frýdku. Babička to říkala mámě, když se naposledy viděly" řekne prostě a otočí se na mě. ,,Muj tata je cyp jak lampa, bulaty jak chleba kulaty a kvader cypa a mně je bez něj lip. Ať mě polubi v kapsu. Vystačim si sama" dodá a já se začnu smát. ,,Nemám ani tušení co jsi řekla, ale sama nebudeš" odpovím a ona se na mě usměje. ,,Fajny" šeptne a obejme mě.

Jou. Dneska ostravštinou nabity dilec :D

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby