Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Zadim

Pohled Zity:

Bylo otevřené okno. Slunce mu osvěcovalo půlku obličeje. Ležela jsem na břiše a různě se mu prohrabovala ve vlasech. Celou dobu měl zavřené oči a usmíval se. ,,A co třeba pupíčku?" zeptám se a on se zasměje. ,,Prostě Vadime". ,,A co třeba miláčku?" zeptám se zase a on otevře jedno oko. ,,Vadime stačí" řekne prostě a já si lehnu na záda. ,,A co třeba...". ,,Vadime. Prostě Vadime" řekne zade a začne smát. Teď se on otočil na břicho a koukal na mě. ,,Pan dokonalý" pronesu a on se jen utrápeně podívá. ,,Medvídek. Kovboj. Čumáček...". ,,Jsi jako generátor náhodných slov. Prosím... Říkej mi normálně" šeptne a dá mi pusu. ,,Jasně cukrouši" šeptnu a on si rychle sedne. Jen jsem se smála. ,,Bože ty jsi otravná" řekne a založí si ruce. Jen jsem se mu smála. Měsíc. Už měsíc spolu takhle jsme a mně to nevadí. To se mi snad nestalo. Že by mi někdo nevadil. Každý den jsem cítila, že naše pouto roste. Sice jsme spolu pořád nespali, ale nevypadá že by ho to trápilo. Měl pravdu. Není ten typ, který ojede a odejde.

Pohled Vadima:

Klečela přede mnou. Natáhl jsem se pro ni. ,,Ale Vadime" šeptne a usměje se. Sundal jsem jí moje triko a pobaveně se na ni podíval. ,,Už zase?" šeptne a lehne si na břicho. ,,No tak". Lehl jsem si k jejímu zadku. Bože co to dělám? Nikdy jsem nikoho tak moc neměl rád. Jenže pak ze mě vylízají hrozný sračky. Připadám si jako holka. Hladil jsem ji po zádech. Jemně jsem ji kousl do zadku. ,,Chci si to ještě užít, než odjedeš" dodám a lehnu si k ní. ,,Vždyť to budou jenom čtyři dny" odpoví a já kývnu. ,,Já vím. Ale když pomyslím, že jedeš na druhou stranu republiky. Co budu dělat celou dobu?" zeptám se smutně a ona se zasměje. ,,Budeš tu na mě čekat" odpoví a já ji přetočím. ,,Nechci, aby jsi odjížděla" šeptnu a dám jí pusu na břicho. ,,Já taky nechci, ale táta nedá pokoj". ,,Jak se teda dohodli s tvojí mámou?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,Že za ním jednou pojedu a pak ať si to řeším sama. Ale jak to tak vidím, pokoj stejně nedá" odpoví a snaží se zase oblíct triko. Odhodil jsem ho ke zdi. Zase se jen uchechtla. Stáhl jsem ji níž. Rukou jsem jí sjel ke kalhotkám. ,,Bože Vadime" šeptne pobaveně a ruku mi vytáhne. ,,Nedělej". Políbil jsem ji a chtěl jí je sundat. Jen se uchechtávala a bránila se mi. Zalehl jsem ji, aby se nemohla hýbat. Lapala po dechu. Začal jsem jí je zase sundávat. Na dveře někdo zaklepal. Oba jsme se lekli. ,,Vadime jdu na úřad. Večeře je uvařená. Nezapomeň vyklidit myčku. Mějte se" dodá a já jen kouknu pod sebe. ,,Ahoj!". ,,Na shledanou!" křikne stejně Zita a překvapeně na mě koukne. ,,Ona tu byla celou dobu?" zeptá se tiše a já jen pokrčím rameny.

Musel jsem nad tím přemýšlet. Proč nechce? Je něco se mnou špatně. Koukal jsem jak dává talíře do poličky. ,,Vadime prosím" šeptne a já je od ní vezmu. Dal jsem je do nejvyšší poličky a šel do pokoje. Zita si donesla hrnek a zase si ke mně lehla. ,,Můžu se na něco zeptat?". Jen přikývla. ,,Ty ji panna?" zeptám se a ona vyprskne pití. Začala kašlat. Mírně jsem ji poplácal po zádech. ,,Proč se na to ptáš?" zeptá se stejně a já jen pokrčím rameny. ,,Já jen... Asi týden se snažím nahodit romantiku a ty vždycky vycouváš. Tak ti jen chci říct, že jestli se bojíš, tak nemusíš... Já se budu snažit, aby ti všechno bylo příjemný". Jen se smála. ,,Vadime já nejsem panna" řekne a já na ni nechápavě kouknu. ,,Tak je problém ve mně?" zeptám se a ona se utiší. ,,Takže je" šeptnu zklamaně a ona jde hned ke mně. ,,Není to nic špatnýho" řekne prostě a usměje se. ,,Tak co je za problém? Jestli se ti hnusím, tak mi to řekni. Já to zvládnu". Jen se zasmála. ,,Jak to říct? Ehm. Roztrhneš mě" řekne prostě a já na ni jen s otevřenou pusou zírám. ,,Nevím jestli sis toho všiml, ale jseš kurva chlap a já jsem malá víš?" zeptá se a já se jen zasměju. ,,To chtělo odvahu" šeptnu a dál se uchechtávám. ,,To není vtipný. Je to trapný" dodá a lehne si. ,,Není. Je to normální. Jenom jsi to řekla vtipně". Zase si sedla a koukala na mě. ,,Co když to bude hrozný, jako Michal a Déňa. Nechci, aby to bylo... chápeš" řekne prostě a já přikývnu. ,,Musíš nějak začít" řeknu a hned se začnu smát. ,,Ty jseš hloupej" šeptne a vstane.