Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

"Kamarádi"

Pohled Vadima:

Hlavou jsem se opíral o lavici, dokud do ní někdo nebouchl. Zvedl jsem hlavu a nechápavě se na ně podíval. ,,Co tady děláte?" zeptám se nechápavě a Ondra si ke mně sedne. ,,Honza nás pustil. Musíme se na něčem domluvit" pronese a já na ně nechápavě koukám. ,,To jste museli chodit ke mně do školy?". ,,Zapomněli jsme na Michala" řekne Ondra a já na ně vyděšeně kouknu. ,,Kurva" šeptnu a oni jen přikyvují. Narozeniny! Tohle byla vždycky moje slabina. Nepamatuju si skoro nic. Ani kdy mám zubaře. Kdy mám vlastně zubaře? ,,Obepiš lidi co známe a pokus se sehnat co nejvíc lidí. My už jsme volali do klubu a zarezervovali ho. Ty kup chlast" dodá a já pokývu hlavou. ,,Musím tu zůstat. Mám do čtyř a už nemůžu chybět" dodám a oni se zamyslí.

Pohled Zity:

Zvedla jsem mobil a srovnala auto. ,,Co je?" zeptám se a Vadim mlčí. ,,Máme problém" pronese a já se zasměju. ,,Jako vždy" odpovím a on se zasměje. ,,Michal má narozeniny". ,,Kurva" šeptnu a oni se zasmějou. ,,Přesně. Potřebujeme, aby jsi dojela ke škole". ,,Máte štěstí, že jsem v autě jinak bych se na vás vykašlala" odpovím a Vadim se začne smát. Odbočila jsem doprava a najela si na parkoviště Vadimovi školy. Jen co jsem vystoupila, všichni čtyři ke mně přiběhli. ,,Ahoj" řekne s úsměvem Vadim a já mu úsměv oplatím. ,,Jasný. Ahoj. Potřebujeme, aby jsi šla koupit dárky od nás" řekne Honza a já na ně nechápavě koukám. ,,Co?" zeptám se nechápavě a Viktor je odhrne. ,,Tady máš peníze. Jdi koupit nějaký drahý pití, abychom mu to mohli dát k narozeninám" řekne a já jen přikývnu. ,,Jasně. A jaký?". Všichni se zamysleli. ,,Něco vyber" odpoví Vadim a já si peníze schovám. ,,Jste ty nejhorší kámoši co mohl mít" pronesu a nasednu do auta. ,,Jo a ještě něco! Sejdeme se v šest". ,,Tak brzo?" zeptám se a připoutám se. ,,Musíme to ještě nachystat" odpoví pobaveně Honza a já se jen uchechtnu. Vadim se sklonil do okna a podíval na spícího Roba. ,,Jak se máš?" zeptá se a já se jen zasměju. ,,Dobře. Mám tě vyzvednout?" zeptám se stejně a on se zasměje. ,,Ano prosím" odpoví a já na něj jen pobaveně koukám. ,,V kolik?". ,,O půl páté" odpoví a já si povzdechnu. ,,Fajn. Půjdeš se mnou nakupovat" dodám a on na mě utrápeně koukne. ,,Fajn" šeptne a oba se na sebe zasmějeme. ,,Díky kotě" šeptne a rozcuchá mi vlasy. ,,Kokote!" křiknu a on odstoupí od auta. ,,Nezapomeň" dodá a já se na něj zamračím. Zavřela jsem okýnko a couvla si. Všichni čtyři na mě zamávali.

Pohled Vadima:

,,Takžeee. Co? Už se k něčemu schyluje?" zeptá se Honza a já na něj jen nechápavě koukám. ,,Jako já a Zita? Ne. Ne! Užívám si to. je fajn se s ní jenom kamarádit" dodám a on se zasměje. ,,A sex ti nechybí?". ,,Zatím ne" odpovím a pobaveně na sebe koukneme. ,,Nějak hodně na ni šaháš a tak". Nechápavě jsem na něj koukal. ,,Chápeš to ne? Normální kámoši by se asi pořád neobjímali a tak". ,,Tak jo. Nepleť se do toho a vidíme se na účetnictví" řeknu a on se začne smát. ,,Víš že mám pravdu" šeptne a já se na něj zamračím. ,,Pa lásko" pronese. ,,Zalez kokote" šeptnu a on se začne smát na celou chodbu.

Pohled Zity:

Objela jsem všechno co bylo potřeba. Vyzvedla jsem Anetu a zavezla ji k obchoďáku. Tam jsem Michalovi koupila nějakou voňavku a hned musela jet pryč. V autě jsem všechny dárky zabalila, dala do taštiček a odevzdala je klukům. ,,Zito počkej. Potřebujeme pomoct s balonkama" řekne Viktor a já se zastavím uprostřed odchodu. ,,Fajn. Mám asi půl hodiny. Potom musím jet pro Vadima" odpovím a vracím se k nim. Roba tu mezitím běhal kolem a tahal provázky. ,,Takže. Ty. Vadim. Je něco?" zeptá se Viktor a já se na něj nechápavě kouknu. ,,Vadim ti řekl ať se zeptáš?". ,,Ne! Ježiši to ne. Jenom. Zdá se mi, že je to jako dřív" šeptne a já na něj mile kouknu. Vždycky byl takovej milej kluk. ,,Ne. Mezi námi nic není. Jsme jenom kamarádi" dodám a on se na mě otočí. ,,Trávíte spolu hodně času" oponuje a já se nad tím zamyslím. ,,Ani ne". Jen se na mě pobaveně koukal. ,,Jste spolu pořád. Ty vozíš ho, on vozí tebe. Jezdíte spolu nakupovat, přespáváte u sebe...". ,,Hele. Jo. Ale to kámoši dělají. Já s Vadimem jsme si toho spolu hodně prožili. Potřebujeme dávku toho druhýho denně" odpovím a on se zasměje. ,,Je šťastnej. Vidím to na něm" dodá a utiší se když přijde Ondra. ,,Teda dobrý. Jde vám to. Tak já...". ,,Musíš mě vystřídat" řeknu rychle a on si udupne. ,,Chtěl jsem si zakouřit" šeptne a Viktor koukne na hodinky. ,,Na to bude ještě čas. Zito! Nezapomeň. V šest!" křikne a já jen přikývnu. Vzala jsem Robina a naložila ho do auta. Vyhodila jsem ho doma a hned jela zpět pro Vadima. Nejradši bych neměla řidičák. Připadám si jako taxikář.

Pohled Vadima:

Na Honzu už čekala Aneta. ,,Co Zita? Zvládla to?" zeptá se Honza a ona přikývne. ,,Jo. Ještě jela pomoct klukům" odpoví a já kouknu na hodinky. Akorát přijela na minutu přesně. ,,Tak jo. V šest Vadime. V šest!" dodá přísně Honza a já přikývnu. ,,Jasně" šeptnu a jdu k ní. ,,Kde je Roba?" zeptám se a ona se na mě mračí. ,,Jasně. Promiň. Ahoj" dodám a ona se na mě hned usměje. ,,Doma" odpoví a kouká na obchodku. Stála tam Sára a nějaký holky od ní ze třídy. Paťa naštěstí nikdy. ,,Nesnáším ji" šeptne Zita a rozjede se. Jen jsme se uchechtl a koukal na svítící lampy. ,,Kam jedeme?" zeptám se a otočím se na ni. ,,Nakoupit a potom domů" odpoví tiše a soustředí se. ,,Děkuju, že jsi to dneska zařídila". Jen se mírně pousmála. ,,Je to i můj kamarád a vám idiotům se musí pomoct" odpoví a oba se zasmějeme. Pohladil jsem ji po stehně. Ani se na mě nepodívala. Honza měl pravdu. Jsme až moct kontaktní. Víc než obyčejní kámoši. ,,Brouk!" křikne a dá mi pěstí. ,,Sakra!" syknu a ona se zasměje. ,,Jste zpomalenej pane Tkačenko". Zastavila u obchodu a pootočila se na mě. Jen jsme se na sebe usmívali.

18:15

Pohled Anety:

,,Proč jsou tak neschopní?" zeptá se Ondra a já se snažím Zitě dovolat. ,,Vadim to nebere" pronese Honza a já se jen zasměju. ,,Mohli jste to čekat" šeptnu a Ondra si vezme mobil. ,,Když zavolám já, tak mi to určitě vezme" pronese a já jen pobaveně kouknu na Honzu. ,,Pořád máme čas. Všichni mají přijít až za hodinu a to se určitě někdo zpozdí" řekne Peťa a točí se na židle. ,,Vadim je hroznej idiot" řekne naštvaně a sedne si. ,,Klid. Příjdou" odpovím a jdu za bar. Jak jsem říkala. Po půl se tu rozrazily dveře. Všichni jsme na ně koukali. Vadim sem přiběhl a v ruce za sebou táhl Zitu. ,,Pardon" pronese a Ondra nad tím mávne rukou. ,,Asi jsem si zvykl" šeptne a já se jen zasměju. Koukla jsme na Zitu. Dlouho takhle nezářila. Ono jí to snad prospívá se s ním jenom bavit. ,,Co jste dělali?" zeptá se zvědavě a oba a mě kouknou. ,,Ztratili jsme pojem o čase" odpoví Vadim a Zita přikývne.

Flashback:

Pohled Vadima:

Vždycky to šlo i bez sexu. Jen jsme leželi v posteli a objímali se. ,,Hlavně nesmíme usnout, nebo se Ondra bude zlobit" šeptne a já přikývnu. ,,Jestli usneš tak tě probudím" odpovím tiše a ona se ke mně natiskne. ,,A kdo vzbudí tebe?" zeptá se pobaveně a já na ni kouknu. ,,Vzbudíme se navzájem" odpovím a ona přikývne. Hlavu mi položila na rameno a chytla mě za ruku. Možná by jsme měli nastavit budík. No. To bude řešit budoucí Vadim a budoucí Zita. Tenhle Vadim je rád, že tu s ní může ležet.

Jou. Konec. Takhle zpětně si říkám, že těch dílů je víc než jsem chtěla :D

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby