Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Víkendová rodinná zábavička

Pohled Vadima:

Zajížděl jsem jí pod triko. Posunul jsem ji kousek výš, abych na ni líp dosáhl. Zase mě políbila a natiskla se na mě. ,,Měla bych jít" řekne a sedne si. ,,Cooo? Ne. Prosím" šeptnu a vstanu. Zase jsem ji chytil a pevně ji objal. ,,Vadime. Musím na nádraží vyzvednout kluky" šeptne a já začnu kňourat. Jen se zasmála. ,,Chci tu být s tebou sám. Mazlit se, líbat se a mazlit se...". ,,To už jsi říkal" šeptne a já se na ni zamračím. ,,Vadime buď chlap" hlesne a zase vstane. ,,Ne!" jeknu a zase ji k sobě přitáhnu. Zapadla pode mě. ,,Lásko. Za chvilku přijedou. Musím pro ně jet" oponuje a zase mě políbí. ,,Už tu ležíme od dopoledne". ,,To nevadí" šeptnu a zavřu oči. Začala mě škrabat ve vlasech.

Pohled Zity:

Robina jsem zavřela na zahradě, aby neotravoval Vadima, který zase usl. Po cestě na nádraží jsem musela zastavit na všech semaforech. Štěstí. Vyběhla jsem z auta a zamkla ho. Ani jsem od něj nemusela odbíhat. Kluci ke mně pomalu došli. ,,Pozdě" pronese Honza a já na ne tiše koukám. Všichni tři se začali smát a skočili na mě. ,,Tak jo. Nasedat. Vadim na nás doma už čeká". ,,Vadim jde s náma? Nebude ho to nudit?" zeptá se Honza a já pokrčím rameny.

Pohled Vadima:

Probudil mě mobil. Zita už tu nebyla, ale kdo jinej by mi volal? ,,Lásko kde jsi?" zeptám se a ona je potichu. ,,Ehm. Lásko... Jela jsem pro bráchy" odpoví a já si sednu. ,,Jo? Už se těším až si lehneme do postele a budeme se spolu mazlit" pronesu a on začne křičet. ,,Fuj! Vadime!" jekne a já se jen zasměju. ,,On řekl, že se... Mazlíte". Zita si od něj vzala mobil. ,,Nemusel jsi říkat tohle" šeptne a já se jen směju. ,,Myslíš, že když napodobí tvůj hlas, že nepoznám, že to nejsi ty? Notak. Lásko až moc dobře znám to tvoje ječení" odpovím a ona sykne. ,,Tě zmlátím" pronese a já vstanu. ,,Už jedete?". ,,Jo. Jenom jsem slíbila, že je vezmu ještě do obchodu, aby si mohli koupit nějaký mňamky" odpoví a kluci něco začnou křičet. ,,Vem mi taky nějakou mňamku...". ,,Ty buď hlavně nachystanej. Kino je za dvě hodiny" dodá a já scházím schody. ,,Jsem jako ninja...". ,,Tlustej a pomalej ninja" řekne rychle a típne mi to. Jen jsem se uchechtl a mobil odložil. Jsem zvědavej jak na to budou kluci reagovat.

Pohled Zity:

Všichni tři si jedli svoje gumídky a tiše seděli. ,,Tak... Chtěla bych s vámi něco probrat" pronesu a oni na mě s plnýma pusama kouknou. ,,S Vadimem... Jak asi víte od táty. Teď bydlíme spolu" řeknu a Sam se začne smát. ,,Táta říkal, že s sním bude muset vážně popovídat" pronese a já se uchechtnu. Jejda. ,,No... Dál?" zeptá se Honza a podezíravě se na mě otočí. Achjo. Když všichni seděli vzadu bylo to snadnější. ,,Chtěli bychom se přestěhovat" řeknu rychle a onin se utiší. ,,Někam pryč?". ,,Ne! Někde tady ve městě, ale... Každý z vás vlastníte 10% z domu" dodám a oni se utiší. ,,Takže potřebuješ, abychom ti to nechali?" zeptá se Honza a já přikývnu. ,,Je mi jasný, že kkluci to nepochopí, ale ty by jsi mohl... Když se prodá dům, já si vezmu peníze a vás každýho vyplatím čtvrtinovou částkou. Takovou, jakou vlastníte na domu" dodám a on přikývne. ,,Když, ale ty peníze chtít nebudeme?" zeptá se a já něj děkovně kouknu. ,,Dokud vám není osmnáct nemůžete o tom rozhodovat. Tohle právo za vás má... Táta a Karin" šeptnu a on se zhluboka nadechne. ,,Tobě nejde o prachy. Chceš, abychom jim to řekli, že jo?" zeptá se pobaveně a já je přikývnu. Naštvaně si založil ruce. ,,Musíš mě pochopit. Táta by mě nikdy nenechal prodat dům. A už vůbec by mě nenechal si koupit něco s Vadimem" dodám a on na mě nechápavě kouká. ,,Jseš dospělá. Řekni mu to sama". ,,To ale nemůžu bez vás. Vy máte taky podíl a když nebudou všichni souhlasit, ten barák mi zůstane už navěky. A já ho nechci" dodám tiše a on na mě smutně kouká. ,,Pamatuješ si na to jak umřela máma? Nikdy jsem ho nechtěla, ale byla jsem donucená tam žít. Platilo... Dokud neuděláš školu z domu se nehneš. Školu jsem dodělala a i tak v tom vězení trčím. Trčela bych tam za mámy a jsem tam do teď i bez ní. Chci se zbavit té negativní energie a žít s Vadimem ve svém. A táta...". Utišila jsem se a on přikývne. ,,Tě nenechá" šeptne a otočí se na kluky. Ty vůbec nevěděli o čem se bavíme. ,,Já... Proč jsi to neřekla dřív? Když se to dalo ještě nějak řešit?" zeptá se a zase na mě koukne. ,,S Vadimem jsme spolu dlouho nebyli a potom... Jsme to nějak neřešili" odpovím a on se uchechtne. ,,Klasická Zita. Všechno necháš na poslední chvíli" dodá a jakoby mu něco došlo. ,,Počkej. Nehlásila si se do jiné školy?". Kruci! ,,Jo" hlesnu a on se víc nakloní. ,,Řekni mi to" pronese přísně a já si povzdechnu. ,,Nevzali mě" šeptnu a on si zase sedne do sedačky. ,,Shrňme si to. Chceš se odstěhovat, s Vadimem a nejdeš do školy a nemáš práci. Táta tě zabije". U dveří na nás mával Vadim. ,,Jo zabije" šeptnu a jen se na Vadima usměju.

Pohled Vadima:

S Honzou jsme seděli na lavičce a čekali až se vrátí s jídlem. ,,Takže vám to řekla?". Jen přikývl a pobaveně na mě koukl. ,,Táta ji zabije. Nenechá ji ten barák prodat a už vůbec nepřehlídne tu školu. Tohle před ním neutají" dodá a já přikývnu. Je to chytrej kluk. A Zitu zná snad líp než já. ,,Beztak příjde s medvídkama" šeptne a já se zasměju. ,,Ne. Příjde s nachos. Znám ji" řeknu stejně a on se na mě pobaveně podívá. ,,Vsadíme se. O to kdo sedí vepředu v autě" dodá a já se zasměju. ,,Řídím" odpovím a on mávne rukou. ,,Tak bude řídit Zita. Kdo prohraje bude celý víkend sedět s klukama vzadu". ,,Fajn. Ale já neprohrávám" odpovím a potřásneme si. ,,Donese... Nachos se sýrem a vezme si k tomu Fantu" pronesu a on pokýve hlavou. ,,Vezme si něco gumovýho a na pití... Sprite. Zita je prase" dodá a já přikývnu. ,,Uvidíme". Chvíli jsme čekali. Jakmile se vynořila i s klukama z houfu lidí, bylo mi jasný, že jsem prohrál. ,,Tak jo. Popcorn, ledový čaj a pro Vadima kafe" řekne a podá mi ho. ,,Díky" šeptne Honza a nadzvedne jedno obočí. ,,Vážně sis vzala gumídky? Co máš za pití?" zeptám se a on na ni zvědavě koukne. ,,Colu. Sprite prej došel" odpoví a kývne na kluky. Ti šli pomalu za ní. ,,Být tebou, tak si sednu od Štěpána, protože mu bývá špatně" řekne škodolibě a začne se smát. ,,Jednou ti to vyšlo... Vsadím se, že vybrala sedadla někde dole" šeptnu a on pokýve hlavou. ,,Nahoře" oponuje a drkne do mě. Zasmál jsem se a zastavil se. ,,O co?". ,,Koupíš mi co budu chtít" řekne a já přikývnu. ,,A ty mě necháš sedět ve předu". Přikývl a šel dál.

Pohled Zity:

,,Zdá se mi, že tě vůbec neznám" šeptne Vadim a já na něj nechápavě kouknu. ,,Co?". ,,No... Myslel jsem, že budeme sedět někde níž a ne úplně nahoře. Myslel jsem, že si koupíš nachos a taky vedle" dodá a já se zasměju. ,,Od kdy na tomhle záleží?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Myslel jsem, že tě mám skvěle přečtenou" odpoví a já se uchechtnu. ,,A nemáš" šeptnu a přitulím se k němu. Objal mě a dal mi pusu do vlasů. Klukům jsem zarezervovala místa o řadu níž, aby neotravovali. ,,Jak dlouho jsme spolu nebyli v kině?" zeptá se Vadim a já se nad tím zamyslím. ,,Dlouho. Asi od... Vánoc" odpovím a on se pousměje. ,,Chodili jsme a horory a teď... Jsme na lvím královi" šeptne a oba se začneme uchechtávat. Políbil mě a přisunul k sobě. Opřel mě o něj. ,,Dvojsedadla jsou nejlepší na balení holky" pronese a já na něj pobaveně kouknu. ,,Do toho normálního by ses nevlezl" odpovím a on mě odsune na druhý konec. Jenom jsem se tiše smála. ,,Promiň". Chtěla jsem se k němu přisunout, ale vždycky mě odrazil zpět. ,,Jak ty na mě doma, já na tebe v kině" hlesne a já na něj jen naštvaně koukám. Rychle mě přisunul a objal. ,,Máš štěstí. Už jsem na tebe chtěla být hnusná" šeptnu a on přikývne. ,,Já vím". Jakmile se blížil nebezpečně blízko, ruku jsem mu chytla. ,,Teď ne". Jen se zasmál. ,,Jsou tu děti" dodám a on mi dá pusu na krk. ,,Když jsme byli na já padouch tak ti to nevadilo" odpoví a já se na něj rychle otočím. ,,Bylo to v osm a děti tu nebyli. Byli jsme tu my a divnej chlap se svojí manželkou" řeknu rychle a on se opře. ,,Kam ty časy zmizely?". Nad touhle poznámkou jsem musela dlouho přemýšlet. Už je z toho lva lví král?

Kooonec

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby