Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Máma a táta mood

Pohled Vadima:

Ještě mám hodinu. Achjo. Vůbec se mi od ní nechce. Budu muset tahat těžký věci až do pátýho patra. Bez výtahu. Že já jsem zase něco sliboval.

Pohled Zity:

Ležela jsem mu na břiše. Líbali jsme se. Vadim mi mačkal prsa. Jednou rukou mi zajel do kalhotek. Polechtal mě na stehně. Uchechtla jsem se. ,,Příjdeš ještě dneska?" zeptám se tiše a on přikývne. ,,Chtěl bych" odpoví a zase mě políbí. Vadim mi roztáhl nohy od sebe. Jen jsem tam ležela a vzdychala tu. ,,Necháme si něco na večer" šeptne a políbí mě na krku. ,,Debile" šeptnu a on se zasměje. Otočila jsem se na něj a koukla mu do očí. ,,Vážně nebudete potřebovat pomoct?" zeptám se a on pokýve hlavou. ,,Všechno je to nábytek. Bude to těžký" dodá a posadí se výš. Jenom mi jezdil po zádech. ,,Jakmile skončíme, jsem tu u tebe. Po cestě něco koupím". Jen na mě mrkl. Uchechtla jsem se a koukala na něj. Oba jsme mlčeli.

Pohled Vadima:

Úplně jsme se přetočili. Zita mě hladila ve vlasech. Jenom jsem spokojeně ležel mezi jejíma prsama. ,,Neslintej" šeptne a já se jen zasměju. ,,Nikam se mi nechce. Bude mě pak všechno bolet. Do pátýcho patra. Nemůžou se stěhovat třeba do přízemí?" zeptám se a ona se jen zasměje. ,,Je to zázrak, že se vůbec našli. Je to tvůj kamarád" dodá a já jen přikývnu. ,,Já vím" odpovím a vstanu. ,,Nejradši bych s tebou vlezl do postele". Začal jsem se oblíkat. ,,Taky se mi nechce tady trčet s klukama" ohraní se a oblíkne si triko. ,,Budeš sedět doma na zadku. Nechtěj abych tě litoval". Jen se zasmála. ,,To zvládneš. Bude vás na to pět. To je fajn".

Stál jsem před bytovkou a koukal jak si Viktor donáší poslední věci. ,,Takže budeš bydlet s holkou. To je hnus" dodá Ondra a my se jen zasmějeme. ,,Drž hubu vole. Je to spíš jako bydlet s kámošem" ohraní se a Petra se zasměje. ,,To si řekneme až se budeš chtít tulit" pronese a vezme tašky. Jen jsem se zasmál. S Michal jsem vzali nějakou komodu a šli nahoru. ,,Jak se má Zita?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,Má se skvěle. Já se mám skvěle. Všechno je skvělý" dodám a on se zasměje. ,,Jsem rád, že jsi šťastnej" šeptne a přiběhne k nám Ondra. ,,Holky uklidníme se. Stěhujeme" dodá a plácne mě po zádech.

Pohled Zity:

Klouzala jsem po kuchyni a dál vařila. Honza si sedl ke stolu a koukal na mě. ,,Co je?" zeptám se prostě a on jen pokrčí rameny. ,,Nic" odpoví prostě a já začnu krájet cibuli. ,,Jenom... Jedna holka". Hned jsem se začala smát. ,,Nech toho Zito" šeptne a já si k němu sednu. ,,Co jedna holka?" zeptám se a on se utiší. ,,Je pěkná" odpoví a mírně se usměje. ,,A?". ,,Já nevím" Ty máš kluka. Tak mi poraď" dodá a já si zase stoupnu. ,,Hele... Nejsem odborník na vztahy". ,,Nikdy mi s ničím nepomůžeš" šeptne a hned vstane. ,,Počkej. Já to tak nemyslela. Nevím jaká je a...". ,,Ty nevíš nic" ohraní se a jde pryč. Proč to poslední dobou všude tak skřípe?

Pohled Vadima:

Seděli jsme v bytě. Napil jsem se piva a koukl kolem sebe. ,,Ale je to tady pěkný" pronesu a Viktor přikývne. ,,Moc holčičí" šeptne Ondra a já se jen zasměju. Michal si sedl vedle mě na zem a drkl do mě. ,,Jedeme?" zeptá se a já přikývnu. ,,Jasně. Zita na mě čeká" dodám a rychle se zvednu. ,,Hoši dík moc. Až se zase bude pít, jste tu kdykoli vítaní". Jen jsem se zasmál. Michal mi šel hned za zadkem.

Mávl jsem na něj a on odjel. Šel jsem ke dveřím a zazvonil. Dveře se hned otevřeli. ,,Ahoj" pronese Zita a já jdu rychle k ní. ,,Ahoj". Dal jsem jí pusu a položil ji na zem. Podal jsem jí flašku vína. Mávla na mě, abych šel za ní. ,,Co to voní?" zeptám se a ona se na mě usměje. ,,Večeře" odpoví prostě a odsune mi židli. Postavila na mě talíř. ,,Ty jsi mi udělala večeři?". Jen přikývla. ,,Co je na tom divnýho?" zeptá se pobaveně a podá mi příbor. ,,Nic. Děkuju" odpovím a ona se jen usměje. ,,Pivo?". ,,Ano prosím" odpovím a ona ho přede mě postaví. ,,Co jsi provedla?" zeptám se vyděšeně a ona si sedne naproti mě. ,,Nic. Jez" dodá a já jen přikývnu. Bylo mi to nějaký divný. Byla hrozně milá. Usmívala se na mě. Udělala mi večeři. ,,Ne. Teď vážně. Co se stalo?" zeptám se a ona na mě pořád nechápavě kouká. ,,Co ti vadí vole, Udělala jsem ti večeři. Sereš mě" dodá a zvedne se. Jen jsem se uchechtl. Asi se vážně nic nestalo.

Pohled Zity:

Ležela jsem uraženě v posteli. Jen co klaply dveře už se ke mně lísal. ,,Promiň" šeptne a dá mi pusu na krk. Jen jsem se zavrtěla. ,,Bylo to výborný". ,,Já vím" šeptnu a on se zasměje. Lehl si ke mně a objal mě. ,,Co kluci?" zeptám se tiše a on jen zamručí. ,,Všechno mě bolí" šeptne a já na něj starostlivě kouknu. ,,Nic to není" dodá a já přikývnu. ,,Namasíruju tě potom". Jen na mě děkovně kouknul. ,,Potom?" zeptá se a já přikývnu. ,,Teď se jdi vysprchovat. Ještě jdu uložit kluky".

Pohled Zity:

Seděla jsem na židli a četla Štěpánovi pohádku. ,,Kdy přijde maminka?" zeptá se a já na něj kouknu. ,,Za chvilku. Ještě je v práci" odpovím a on se přitulí k plyšákovi. ,,Až se vyspinkáš už bude doma" dodám a zvednu se. Zhasla jsem mu a šla k Samovi. ,,Zhasnout" pronesu a on se na mě otočí. ,,Jo... Jenom mi poraď. Co bych si měl vzít na focení?" zeptá se a ukáže na dvě košile. ,,Tu modrou" odpovím a on přikývne. ,,Věděl jsem to" šeptne a já na něj pobaveně kouknu. ,,Dobrou" pronesu a zavřu dveře. Šla jsem k Honzově pokoji. Slyšela jsme od tam hlasy.

Mezitím:

Pohled Vadima:

Seděl jsem a poslouchal co říká. ,,A ona se mi akorát vysmála" dodá a já přikývnu. ,,Holky jsou někdy hrozně zlý" pronesu a on přikývne. ,,Jo. Chodíš se Zitou. Musíš to vědět". Jen jsem se zasmál. ,,Hele být tebou, tak to ještě nechám. Je ti dvanáct...". ,,Čtrnáct" opraví mě a já přikývnu. ,,Jasně... I tak. Jseš ještě malej. Já jsem si taky musel počkat" odpovím a on pokrčí rameny. ,,Vlastně ji ani nechci. Ona je akorát pěkná". ,,Jo to znám. Holky jsou takový" řeknu a on se na mě pobaveně podívá. ,,Stejně nechápu proč chodíš se Zitou" pronese a já na něj pobaveně kouknu. ,,Ty to nevidíš, protože jsi její brácha, ale ona je... To nejlepší co mě v životě potkalo. Ale hlavně jí to neříkej. Nebo mi to bude pořád předhazovat" dodám a on přikývne. ,,Tohle bych jí nikdy neřekl". Zasmál jsem se a vstal. ,,Dobrou" řekne rychle než odejdu. ,,Dobrou" šeptnu a zhasnu. Zavřel jsem dveře a jen nechápavě šel po chodbě. Zažil jsem dospěláckou chvilku. Hustý. Vyběhl jsem schody a vlítl k Zitě do pokoje. Seděla už převlečená na posteli a četla si knížku. ,,Trvalo ti to nějak dlouho" řekne a já si k ní sednu. Jen jsem zamručil a sundal si triko. Lehl jsem si na břicho a ona si na mě sedla.

Pohled Zity:

Rozhodla jsem se, že mu to nedám vyžrat. Vlastně řekl, že jsem pro něj důležitá. To je fajn. Sem tam zamručel, ale jinak jen tiše dýchal. ,,Vadime?" zeptám se a on je potichu. ,,Příští týden bych měla zase jet do Frýdku". ,,Neeee. Do Frýdku ne!" jekne a chce se zvednout. Zatlačila jsem ho zpátky do postele. ,,A tak mě tak napadlo...". ,,Chceš, abych jel s tebou nebo co?" zeptá se a já se utiším. ,,Počkat. Ty chceš, abych jel s tebou?" zeptá se pobaveně a já jen pokrčím rameny. Zvedl se a sedl si přede mě. ,,Myslíš to vážně?". ,,Já nevím.... Asi jo. Můj táta tě chce poznat a já si myslím, že je to fajn nápad. Půjdeme na hokej, do zoo a...". ,,Počkej, počkej. Já? Tvůj kluk, mám jet za tvým tátou? Vždyť mě zmlátí" dodá a já se jen zasměju. ,,Možná, ale navrhl to sám" oponuju a on si povzdechne. ,,Na jak dlouho?". ,,Na víkend" odpovím a on se zamyslí. ,,Já nevím. Bojím se" řekne a já se na něj prosebně kouknu. ,,Jestli ne ty do Frýdku, tak on dojede sem". Oba jsme na sebe hrozně dlouho koukali. ,,Fajn" šeptne a já na něj skočím. ,,Bude to fajn. Ukážu ti kde jsem bydlela dřív, kam jsem chodila do školy a ukážu ti moji oblíbenou hospodu" dodám a on jen přikývne. ,,Jsem tak dokonalej" šeptne a hodí imaginárními vlasy. Jen jsem se uchechtla. ,,Ani nevíš jak jsem rád, že jsem zase u tebe. Dneska jsem pocítil zvláštní pocit dospělosti" dodá a já přikývnu. ,,Já taky. Divný" dodám a on se jen zasměje. ,,Tak a teď povídej... Co kluci?". Začal povídat a já se na něj jen usmívala. Jeden krok zvládnutej. Horší to bude s tátou. Podle mě ho snad ani nepustí do domu.

Oukili doukili. Dneska slabší díl, ale příště to zase rozjedu jak fretka

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby