Pohled Vadima:
,,Víš to!" křiknu a ona pokýve hlavou. ,,Nevím!" zařve na mě zpět a odhodí sešit. Vstala a chtěla odejít. ,,Okamžitě si sedni a ještě jednou si to přečti!" křiknu a rychle jdu za ní. ,,Vadime" šeptne, když ji doslova táhnu zpět k posteli. Hodil jsem ji tam a sešit po ní hodil taky. ,,Fajn" šeptne a natáhne se pro něj. ,,Jaký je rozdíl mezi alkyny a alkeny?" zeptám se a otočím se k oknu. Už byla tma. Nic se neozývalo. ,,Jaký je rozdíl mezi alkyny a alkeny?" zeptám se ještě jednou a otočím se na ni. Seděla na posteli jako hromádka neštěstí a brečela. Povzdechl jsem si a sedl si k ní. Hned jsem ji objal. ,,Promiň" šeptnu a ona pokýve hlavou. ,,To není tvoje chyba. Děláš co musíš. Učíme se tu už celý víkend a já nic neumím! Ani nevím co jsou alkony!" jekne a já na ni smutně kouknu. ,,Alkony nic nejsou lásko" šeptnu a ona se rozbrečí ještě víc. ,,Jsem úplně tupá! Propadnu!" zařve a sklouzne ze mě. Prostě jsem vstal a odešel. Pomůže jí, když se vybrečí. Tohle se tenhle víkend stalo už třikrát.
Pohled Zity:
Už mě musí mít plný zuby. No bože! Tak propadnu. No a co! Udělám preparát a bude v pohodě. Jsem chytrá a nějaký polokovy umím. To se bralo asi v prváku. No nic! Utřela jsem si slzy a vstala. Nějak mi to nedalo a natáhla se pro sešit. Co jsou ty alkony? Ajo... Alkeny nebo alkyny. Tak nic. Třeba příště. Vykoukla jsme z pokoje. Vadim stál u linky a něco dělal. Připlížila jsem se k němu a vklouzla mu do objetí. ,,Jsem trapka" šeptnu a on přikývne. ,,Promiň" dodám a on se zasměje. ,,Chápu, že máš nervy, ale já ti věřím". ,,To mi je úplně k ničemu, ale moc si toho vážím, že se snažíš" šeptnu a on mě obejme. Dál se jen smál. ,,Pořád máš týden" řekne a já na něj kouknu. ,,Přiznejme si to. Jsem v prdeli" dodám tiše a on přikývne. ,,Jo" hlesne a zase mě obejme. ,,Nechceš jít někam ven?".
Pohled Vadima:
Doufal jsem, že mě zatáhne někam do baru. Tentokrát jsem se v mojí vysněné holce spletl. ,,Kino?" zeptám se nechápavě a ona přikývne. ,,Je nějakej novej animák. Tobě se nechce?" zeptá se smutně a já pokývu hlavou. ,,Co? Jasně, že jo! Dáme si nachos" dodám nadšeně a ona poskočí. ,,Tak honem" šeptne a táhne mě dovnitř. Do prdele už teď se nudím! Z ničeho nic zahla do jiných dveří. ,,Špatně jsi odbočila" šeptnu a zastavím se. Hned na to mě popadla a táhla dál. Prošli jsme nějakou uličkou až ke dveřím. Otevřela je a šoupla mě dovnitř. Zastavil jsem se na prvním schodu. ,,Ty mě chceš zabít?" zeptám se tiše a ona se zasměje. ,,Jdi". Zavřela dveře a tlačila mě dolů ze schodů. Slyšel jsem plno hlasů. Jakmile jsme vešli dovnitř, ohlušily mě písničky. Podíval jsem se kolem sebe. ,,Jak jsi to...". ,,Mám styky" odpoví prostě a já se na ni prudce otočím. ,,S Jonášem. On mi to řekl. Nemám styk. Jenom s tebou. S nikým jiným!" dodá rychle a já se začnu smát. ,,A to...". ,,Kluci jsou vzadu" řekne rychle a táhne mě tam. Spletl jsem se. Mám tu nejlepší holku na světě! Rozeběhl jsem se k nim a doslova po nich skočil. ,,Vadim!" zařvali všichni stejně a začali se smát. ,,Chlape musíš se na něco podívat...". Všichni jsme se otočili na Zitu. ,,Jasně! Já jdu za holkama jo?" zeptá se a já ji ještě chytnu. ,,Žádný drogy" šeptnu přísně a ona na mě jen kouká. Nakonec přikývla. Ještě jsem se na ni usmál a dal jí pusu. ,,Vadime! Pojď! Sem od teď budeme chodit každý víkend!".
Pohled Zity:
,,Už jenom dořešíme gauč a bude to" šeptne Daniela a kouř foukne za sebe. ,,Ty vole co jste to vzaly? Nějak se mi motá hlava" řekne se smíchem Denisa a já přikývnu. Vím co jsme slíbila, ale jeden blunt nikomu neublíží. ,,Co ty? Prolezeš?". ,,Nejspíš ne. Ale nějak jsem se to rozhodla neřešit. Příští týden se uzavírají známky a já mám poslední šanci. To je vše. Nechci si tím posrat den" dodám a lehnu si na zem. Když konečně došla Peťa, hrozně se na nás usmívala. ,,Co je?". ,,Něco mám" šeptne a sedne si k nám. Natáhla ke mně ruku a rozevřela pěst. ,,Nechci nic" šeptnu a odhrnu jí ruku. Holky si vzaly úplně normálně. ,,Nikdy jsme nefetovaly. Nechte to být" dodám a ony se na mě otočí. ,,Chyťte ji!" křikne Denisa a ony se na mě vrhnou. Když jsem chtěla křičet Daniela mi zacpala pusu. V tuhle chvíli se jim to možná zdá jako sranda, ale kdyby nepily a nehulily nikdy by to neudělaly. Doufám teda. Petra rozdělala prášek a ušklíbla se na mě. Pořád jsem se bránila.
ČTEŠ
Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)
FanfictionVíte jak je těžký žít v něčem, co se vám nelíbí? Čemu prostě nevěříte? Tak to mám celý život. S mámou křesťankou a třemi bratry. Vlastně nevlastními bratry. Nikdy jsem nepředpokládala, že mě život donutí věřit v něco víc než jsem já sama. Ono to pro...