Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Nečum!"

Pohled Vadima:

,,Opatrně!" křikne Zita a já se jí jen směju. ,,Zase histerčíš!" křiknu nazpět a ona si udupne. ,,Nedělej blbosti!" jekne zase a já vrazím do Jonáše. Ten se sklouzl na druhou stranu. ,,Ať si nerozbijete hlavu!" křikne Sisa a já jen přikyvuju. ,,Dáme závod!".

Pohled Zity:

Skoro jsem si rvala vlasy. ,,Oni si něco udělají" šeptnu a ona pokrčí rameny. ,,Ajéje". Otočila jsem se na ni. ,,Ahoj mami. Ano. Už jdeme. Asi za deset minut jasně" dodá a mávne na Jonáše. Ten i s Vadimem k nám došli. ,,Už musíme jít. Máma si uvědomila, že máme půl hodiny spoždění" řekne pobaveně a Jonáše ze sebe oklepe sníh. ,,Mějte se". ,,Taky" odpoví Vadim a chytí mě kolem ramen. ,,Blbečku. Říkám ti, aby jsi byl opatrnej" jeknu a on se hned zasměje. Ze země vzal klacek a hodil ho Robinovi. ,,Kdykoli jdeme ven, jančíš. Není důvod" odpoví a chytne mě za ruku.

Bavili jsme se a Vadim kopal do sněhu. ,,Není to Ondra?" zeptám se a on přikývne. ,,S Danielou" odpoví a sundá si kapuci. ,,No není to náš šťastný páreček?" zeptá se pobaveně Ondra a oba k nám přiběhnou. Pravda. Možná jsme sem jim trochu vyhýbali, ale měli jsme k tomu důvod. ,,Zmizela jsi hodně rychle" pronese Daniela a Vadim si odkašle. ,,Co tady děláte?" zeptá se rychle Vadim a oba se na něj otočí. ,,Čekáme na ostatní" odpoví Ondra a my na sebe koukneme. ,,Psali jsme ti, ale nezobrazil sis to". Vadim jen začal přikyvovat. ,,Měli jsme Jasmínu a mobil mi v té zimě nechce fungovat" odpoví a oni se začnou radovat. ,,Už jsem si myslel, že nás ignoruješ. Kup si novej mobil" dodá Ondra a Vadim jen trapně přikyvuje. Ondra nám od sebe ruce oddělil a odtáhl si ho jinam. Vadim se po mě ohlédl. ,,Kde jsi celou dobu? Stavovali jsme se u vás, ale nikdy jste nebyli doma". Byli. Jenom jsme radši neotvírali. ,,Byli jsme s Vadimovou rodinou, potom u táty a tak". Lžu. Byli jsme doma. Hanba mně. ,,Anet o tobě taky nic neví. Co se děje?" zeptá se pobaveně a já jen pokrčím rameny. ,,Nic. Všechno v pohodě. Akorát jsme teď s Vadimem rádi sami" odpovím a ona mě táhne k nim. Z dálky jsem si všimla Honzy a Anety. To je od toho večera poprvé co ji vidím. Nejradši bych zase zmizela. Vadim mě popadl a objal mě. ,,Asi bysme měli jít...". ,,Kam by jste chodili? Pojďte s námi na pivo. Zapijeme nový rok a můžete zase jít domů" oponuje Honza a já pokývu hlavou. ,,Ne vážně bysme...". ,,Není to pan Tkačenko a paní Tkačenková? Spěcháte domů k dětem?" zeptá se popichovačně Honza a my se na sebe podíváme. ,,Překvapení" šeptnu a Vadim ke mně skloní hlavu. ,,Vy jdete s náma? Ty vole! Brácho konečně!" křikne Honza a skočí po Vadimovi. ,,Jsem z toho celej překvapenej" odpoví Vadim a já se jen pousměju.

Pohled Vadima:

Kdybych věděl, že je potkáme, radši bych se zahrabal do sněhu. Šel jsem k Zitě a do kabelky jí narval svoje věci. ,,Jakmile řeknu, půjdeme" šeptnu a ona přikývne. ,,Nemusí to být tak hrozný ne?". ,,Zase to děláš. Dáváš šanci. Jak do dopadlo naposledy? Měla jsi díru v nose. Do teď máš, tak mlč a já to vyřeším" dodám a ona tiše přikyvuje. ,,Kam jdete?" jekne Aneta a Ondra s Honzou se otočí. ,,Zkratkou!" křiknou nazpět a my jdeme za nimi. ,,Vadime jdi za nimi ne? Nemusíš si ji pořád hlídat" řekne s úšklebkem Aneta a já se na ni usměju. ,,Jdu" odpovím a Zita na mě zoufale koukne. Došel jsem kluky a ještě se na ně otočil.

Pohled Zity:

Obě na mě mluvily. ,,Nerozumím" šeptnu a Daniela se zasměje. ,,Jestli s námi nechceš jít zítra do baru. Předoslavit si novej rok a pobavit se" dodá a já pokrčím rameny. ,,Nevím. Podle Vadima" odpovím a Aneta se zasměje. ,,Ne s Vadimem. Jenom my holky. Jako posledně. Byla sranda ne?". Přikývla jsem a mlčela. Kdybych něco řekla, použijou o proti mě. Aneta do mě trochu drkla. Hned jsem skončila na zemi. ,,Ty vole to nějak klouže" pronese Daniela a obě se začnou smát. Kluci se na nás otočili. ,,Dobrý?" zeptá se Vadim a já jen přikývnu. Rukavicí jsem oprášila zem. Hned jsem zvedla hlavu a podívala se po okolí. ,,Jsme na rybníku" šeptnu a postavím se. ,,Co?" zeptá se nechápavě Aneta a botou odhrne sníh. Byla pod námi prakslina. ,,Jsme na ledu!" křiknu a kluci se zastaví. Všichni tři začali odkopávat snís. Stáli jsme tam a ani nedýchali. ,,Není takový teplo ne? Třeba je to dobře zamrzlý" šeptne Daniela a já od nich odstoupím. Třela jsem nohama a snažila se odstat ke kraji.