Flashback:
Pohled Vadima:
Překočil jsem ji a ještě na ni hodil deku. ,,Vadime!" křikne a já běžím dolů. Hned jsme za sebou slyšel, jak si naštvaně něco mumlá. ,,Vždycky ti to trvá dlouho!". ,,Potřebuju se namalovat!". ,,Tak se nemaluj!" křiknu na ni a ona mi skočí po nohách. Držela mě a já spadl na zem. ,,Kolik ti je?" jekne a rychle se zvedne. Držel jsem ji za nohavici. Rychle si sundala tepláky a běžel do koupelny. Dřív než se tam zamkla jsme jí tam zhasl. ,,Tak. Buďto to vyřešíme jako dospělí, nebo tam nebude nikdo" pronesu a ona si mě prohlídne. ,,Fajn. Kámen, nůžky, papír, teď...". ,,Sakra" šeptnu a ona se na mě usměje. ,,Ale jelikož jsem tak hodná... Osprchuj se. Ale já se budu malovat a budu se ti smát" řekne a mile se usměje. ,,Fajn".
Pohled Zity:
Seděla jsem na umyvadle a koukala do zrcadla. ,,To si tam takhle vždycky vylezeš?" zeptá se a já jen přikývnu. ,,Protože ty jseš vysokej hňup, tak já nevidím do zrcadla. Musím si nějak poradit. Tenhle barák je pro obry" dodám a on mi postříká záda. ,,Nech toho, nebo jdeš ven!" štěknu a on se zasměje. Zase se zavřel a pobrukoval si. Potichu jsem pustila vodu horkou vodu. Je to jenom otázka času, kdy... ,,Vole!" křikne a vykoukne ven. Jen jsem se tiše smála. Zase zalezl a já pustila studenou. Vadim poskočil a vypl vodu. ,,Opatřil jsme si pytlíček" pronese a já se začnu hrozně smát. ,,Už toho nechám" pronesu a on na mě zase koukne. ,,Kdybych chtěl, už máš tu maltu z ksichtu smytou" pošeptá a já přikývnu. ,,Já vím" odpovím a usměju se na něj. ,,Kdy jdeš za Danielou?". ,,Kolem páté je sraz u nich v bytě. Ty za Ondrou?". ,,Taky" odpoví a vyleze ven. Obmotal kolem sebe ručník a vytáhl si věci na holení. ,,Kam půjdete?". ,,Nemám tušení. O všechno se stará Mája" odpovím a on přikývne. ,,Hele... Mám tě vůbec dneska čekat?" zeptám se a on přikývne. ,,To určitě. Nebude to na dlouho. Jako... Čekám, že to bude ostrý a bude tam hodně lidí a tak, ale nechci s nima prochalstat celou noc. To je o držku. Vrátím se... Tak kolem jedné. Maximálně" dodá a já nahlas polknu. ,,Bojím se, že se ti něco stane. Rozlučka se svobodou bývá divoká a já...". ,,Neboj se. Mám snad rozum ne? Při nejhorším si zavolám taxíka a uteču jim. Buď hlavně v klidu" dodá a dá mi pusu na tvář. Slezla jsme dolů a objala ho. ,,Nemám se bát spíš já o tebe? Budeš s takovýma blbkama. To je hodně o život" dodá a oba se zasmějeme. ,,Myslím, že to bude v pohodě".
Endflasback:
,,Slez!" křiknu a Petra jen pokýve hlavou. ,,Pojď taky. Je to sranda. Vidím až na druhou stranu města!" křikne a Daniela se hrozně směje. ,,Ta holka mě baví, když je opilá". Majda seděla na lavičce a pořád do sebe lila víno. ,,To není možný. Co budeme dělat?" zeptá se hystericky nějaká borka a já se na ni nechápavě podívám. ,,Kdo seš?" zeptám se nechápavě a ona se zamračí. ,,Dita. Daniely kamarádka. Kdo seš ty?". ,,Taky kamarádka" odpovím a ona se začne smát. ,,Kde je Michala?" zeptá se Daniela a já se podívám kolem. ,,Ztratila se nám. Pamatuješ? V tom klubu a proto jsme šly ven, aby jsme tu na ni počkaly. Ale asi tam pořád je. Hele... Tohle je na nic. Já chápu, že to má být rozlučka se svobodou, ale Míša se ztratila, Petra je opila jak hovado, ty jsi těhotná a tuhle ani neznám...". ,,Jsem Dita!". ,,Jasně Nino. A k tomu všemu... Si myslím, že tamta, co leží na zemi, k nám ani nepatři. Kde je vlastně Gabča?" dodám a všechny se na ni otočí. Zvracela kousek od nás a byla opřená o strom. ,,Máš pravdu. Trochu se to vymklo. Nejlepší bude jít domů. Stejně jsem unavená". ,,Děkuju" pošeptám a k nám dojde Petra. ,,No. Míšu jsem od tam neviděla, ale co když je v tom klubu!" jekne a já na ně jen nechápavě kouknu. ,,Jdeme dovnitř!" zavelí Majda a mě holky chytnou.
Mezitím:
Pohled Vadima:
,,Myslím, že jsou v pohodě" pronese Michal a já přikývnu. ,,Určitě. Jsou dospělé ne? Co by se mohlo stát" řeknu stejně a Ondra si promne spánek. ,,Já jí to říkal ať všechno proběhne v klidu. Ale když jsme si všiml, že mi ze skrýše zmizela tráva a emko, nějak se nedokážu zbavit pocitu... Že nebude!" křikne a já si založím ruce. ,,Nejsou tak hloupý ne?". ,,Jsou" pošeptám a Ondra přikývne. ,,Ale jsem rád, že alespoň my jsme v klidu a v chillu... Další panáky!" křikne na obsluhu a on jen přikývne. Rozhlídl jsme se kolem. Připadal jsem si tu jako úchyl. ,,Kdy jste to tu vlastně našli?" zeptám se a kouknu na Lea. ,,Jednou jsme se opili, tak moc, že jsme si řekli, že projdeme všechny kluby co tu existují a skončili jsme tady. Na striptýzu!" křikne a já se jen uchechtnu. ,,Je to tu lepší než jsem si myslel. Čisto, útulno a dobrý jídlo" dodá Ondra a já se zasměju. ,,Jdu na záchod". ,,Bacha ať ti ho někdo nevykouří!" křikne Michal a já jen pobaveně pokývu hlavou. Zašel jsme za roh a schoval se za dveře. Rychle jsem vytáhl mobil a snažil se dovolat Zitě. Je mi jasný, jak to dopadne. Snad se ještě neztratila.
ČTEŠ
Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)
FanfictionVíte jak je těžký žít v něčem, co se vám nelíbí? Čemu prostě nevěříte? Tak to mám celý život. S mámou křesťankou a třemi bratry. Vlastně nevlastními bratry. Nikdy jsem nepředpokládala, že mě život donutí věřit v něco víc než jsem já sama. Ono to pro...