Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Kámo, tak to prostě je"

Pohled Zity:

Ozval se zvonek. Zvedla jsme se a nejistě šla ke dveřím. ,,Dobrý den. Vadim Tkačenko?". ,,Převezmu to" odpovím a podepíšu ho. Jen co jsem zalezla stál u mě Vadim s pěnou na hlavě. ,,Co to máš?" zeptá se pobaveně a odběhnu. ,,Nic!" křikne a běží za mnou. Ručník kolem pasu se mu rozvazoval. Jen jsem se smála. Do chvíle než mi balík vytrhl z rukou a zavřel se s ním v koupelně. ,,Vadime! Vadime! Vylez prosím. Chci vědět co tam máš" zaúpím a svezu se podél dveří. ,,Uvidíš!" křikne a já tam jen ležím. ,,Musím tu vědět hned!". Jakmile se dveře otevřeli, málem na mě stoupl. ,,Nový mikiny!" křikne nadšeně a já se rychle postavím. ,,Která je nejmenší?" zeptám se a seberu mu balík. Začala jsem si je prohlížet a koukat na cedulky. ,,Jseš tlustej!" křiknu a on se z dálky směje.

Pohled Vadima:

Přikradl jsem se k ní a jednu jí rychle oblíkl. Překvapeně se na mě otočila. ,,Tak je pro mě?" zeptá se a já přikývnu. ,,Mně by byla malá" odpovím a ona mě skočí. Objala mě a hned si sedla. ,,Máme stejnou!" jekne a zase mě obejme. ,,Alespoň nebudeš krást ty moje" odpovím tiše a ona pokýve hlavou. ,,Budu" šeptne a já na ni jen smutně kouknu. Zasmála se a pohladila mě po tváři. ,,Děkuju". Mávl jsem nad tím rukou.

Ani na moment mi to nepřišlo divný. ,,Ty jsi jí koupil mikinu?" zeptá se Ondra a já přikývnu. ,,Jo. Co je na tom divnýho...". ,,Všechno" odpoví Viktor a Michal vytáhne mobil. ,,Nějaký značková, nebo...". ,,Thrasher" odpovím prostě a on to tam napíše. ,,Jakou?". ,,Stejnou, jako mám já, ale šedou" odpovím a oni si mě prohlídnou. ,,A ještě k tomu stejnou" šeptne Ondra a hlavu si dá do dlaní. ,,2 litry" pronese a oni na mě nechápavě koukají. ,,Ne... Jenom patnácet" šeptnu a Honza si ke mně sedne. ,,Ty se nikdy nepoučíš. Oficiálně se přikládám k Ondrovi. Ty a Zita nemůžete být přátelé" dodá a já na něj nechápavě koukám. ,,Co?" vyhrknu a on pokrčí rameny. ,,Mají pravdu. Jseš neuvěřitelnej. Neudržíš se. Máš ji tak moc rád, že se k ní chováš jako ke svojí holce. Koupil by jsi snad... Nějaké tvojí spolužačce mikinu za dva litry?" zeptá se a já pokývu hlavou. ,,Ale vy to nechápete...". ,,Chápeme. Nedokážeš to. Ty a holky to je jedno velký špatný. Chovej se k ní jako k nám. To budete kamarádi. Dokuď jí budeš kupovat mikiny, objímat ji a při každé příležitosti se na ni usmívat, kamarádi nikdy nebudete" řekne rázně Viktor a já na ně jen s otevřenou pusou koukám. ,,Možná nechci být jenom kamarád". ,,To ji ale neuplatíš dárkama a navíc... Neříkal jsi náhodou, že to byl tvůj nápad celý tohle kamarádství?" dodá zvědavě Michal a já se utiším. ,,Štvete mě" šeptnu a oni se jen zasmějou.

Pohled Zity:

Přezouvaly jsme se a já poslouchala o čem se baví. ,,Přemýšleli jsme kam by jsme jeli na dovolenou a...". ,,Uuu. Společná dovolená" šeptne Denisa a já se uchechtnu. Aneta se na nás podívala. ,,No co? Jsme spolu dlouho a budu mít po maturitě. Chce to nějakou srandu, než budu muset makat" dodá a k nám a Peťa mi podá druhou botu. ,,Má pravdu. Poslední rok chillu a potom akorát starosti. Chce to něco velkýho". ,,Třeba jet pod stan" šeptne Daniela a všechny se začneme smát. Jen co jsme došli, kluci si mě prohlídli. ,,Pěkná mikina" řekne prostě Ondra a já se na něj děkovně kouknu. ,,Tu vybral Vadim" odpovím a otočím se na něj. ,,Jasný kámo" pronese a plácne mě po zádech. Divím se, že mi nevyrazil dech. Jen jsem se na něj nechápavě podívala. ,,Pojďte. Máme dvě dráhy!" křikne Michala a mávne na nás. ,,Jak se rozdělíme?" zeptá se Michala a oni na sebe začnou koukat. ,,Co kdybychom si to opepřili? Na konci při součtu všech z jedné dráhy, kdo bude mít nejmíň, platí". ,,V tom případě... Zitu nechci" řekne rychle Vadim a já na něj jen koukám. ,,Absolutně jí to nejde" dodá a Ondra se zasměje. ,,Fajn. Já jdu s Vadimem". Honza šel ke mně a Anet a stoupl si za nás. ,,Já budu se Zitou taky" pronese Viktor a jde k nám. ,,Lepší než být s těma soutěživýma idiotama" pronese Michal a jde k nám. Holky se jen zasmály. ,,Tak my jim to pokazíme" řekne Peťa a jde k Vadimovi. O co mu jde bože? Udělat ze mě neschopnýho debila? ,,Jdeme mimino. Naučím tě to" dodá Honza a chytne mě kolem ramen.

Pohled Vadima:

Sám jsem se divil, že to těm holkám jde. Když jsem odehrál, šel jsem se podívat vedle. ,,Tak jak to jde?" zeptám se a Honza na mě pobaveně kouká. ,,Celkem dobře" odpoví a já kouknu na Zitu. ,,Zita by vám mohla sbírat kuželky co popadají" řekne Ondra za mnou a já se hned začnu smát. Ta si založila ruce a koukala na nás. ,,Nebo by vám ty koule mohla vystrkovat ze žlábku ven" dodá a já se zase začnu smát. Vzhlédl jsem k tabuli. ,,Páni. Trefila jsi tři kuželky. To je skoro na tvůj rekord" pronesu a ona se na mě zamračí. Nic mi na to neřekla a šla pro kouli. ,,Bereš si moc těžkou" řekne Honza a ona se na nás otočí. ,,Ta je na Vadimovu hlavu" odpoví a Honza se zasměje. Co je? Nakonec se napřáhla a hodila ji. Sám jsem byl překvapenej. Jediný dvě neshodila. ,,Dostáváš se do toho" řekne nadšeně Anet a Zita si sedne k pivu. ,,Vadime hraješ!".

Při posledním kole jsme se všichni ještě snažili nahnat body. Tohle bych úplně platit nechtěl. ,,Co je Zitě?" zeptám se a Anet se na mě otočí. ,,Zitě? Nic" odpoví prostě a mírně se usměje. Copak je hnusná jenom na mě? Honza jí zakrýval oči. ,,Hoď to!" jekne a ona se jen směje. Hned to šlo do žlábku. ,,Měli jste mi zapnout ty postranní desky pro děcka" řekne na něj a on se zasměje. Obě dráhy se vyply. Přiběhl k nám Ondra. ,,1678" pronese a Honza si povzdechne. ,,1654" odpoví a my se zaradujeme. ,,Platíte!" křikne Daniela a chytne Ondru za ruku. Šel jsem k Zitě a postavil se za ni. ,,Mám to za tebe zatáhnout?" zeptám se a ona se na mě otočí. ,,Proč bys to dělal? Vyhrál si" dodá a jde pryč. Asi se vážně zlobí. Hned jsem šel k ní a chytl ji za ruku. Pustila mě a zrychlila krok. Otočil jsem se na Ondru, který tam si tam bral věci. Jen jsem na něj pokýval hlavou a šel se přezout. Vždycky mi akorát nasadí brouka do hlavy a já něco poseru. Proč já radši nemyslím sám za sebe?

Pohled Zity:

Samozřejmě, že jsem vyšla jako poslední. Jedinej kdo tu zůstal, byl Vadim. ,,Jdeme?" zeptá se a já na něj nechápavě koukám. ,,Kam?". ,,K nám. Slíbila jsi, že půjdeme na večeři" dodá a já se jen zasměju. ,,Tak jindy kámo" odpovím a jdu pryč. ,,Proč se na mě zlobíš?" zeptá se a jde jako ocásek za mnou. ,,Proč se chováš jako debil?" zeptám se stejně a otočím se na něj. Utišil se a jen se zamyslel. ,,Promiň" pronese a já nad tím jen mávnu rukou. Zase jsem se rozešla a nechala ho za sebou. ,,Notak vrať se. Promiň. Nechtěl jsem si z tebe dělat srandu" dodá a skočí přede mě. ,,To mi je jedno. Mně jde o to, jak se ke mně choval. Takovýhle ošklivý věci, by jsi nikdy neřekl. Kámo... Kurva co?" zeptám se a on se utiší. ,,Počkej. Tobě jde o to kámo?" zeptá se a já přikývnu. ,,Vždyť jsem ti tak říkal vždycky" oponuje a já pokývu hlavou. ,,Ne. Říkal jsi mi lásko" odpovím a on se uchechtne. ,,Ale teď spolu nechodíme. A jsme kamarádi. Pamatuješ?" zeptá se a mírně se pousměje. Jen jsem na něj smutně koukala. ,,Ajo" hlesnu a položím batoh na zem. Sundala jsem si tu mikinu a hodila ji na zem. ,,Zito. Bude ti zima" dodá hned a sebere ji. ,,Sorry kámo" odpovím a jdu pryč. Asi už zvykl na to, že spolu nechodíme a jsme jenom kamarádi. Jenže já jsem si myslela, že tomu dává pořád čas a ne, že mě odepsal. Klukům se prostě nedá věřit!

Kooonec.

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby