Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Mortal

Pohled Zity:

,,Podáš mi prosím ten šroubovák?". ,,Jasně" hlesnu a jdu zpátky k němu. Vložila jsem mu ho do ruky a sedla si na stoličku. Děda se zašoupl zpátky pod auto a něco si mumlal. ,,Vážně si to nechceš rozmyslet?" zeptám se a on se zase vyšoupne ven. ,,Zituno! Říkám to naposledy. Mě nešoupneš do nějakýho domova pro starce. Jsem mladej junák. Koukni na mě. Já chci být tady a stara se o svoje žvířata". ,,Ale nejde o to, že jsi starej. Musí ti být smutno. Nechci, aby jsi byl sám" dodám a on si povzdechne. Sedl si naproti mě a jen pokýval hlavou. ,,Vždyť už sám jsem. Ale já jsem sám rád" oponuje a já na něj smutně koukám. ,,Dědo... Nikdo není rád sám. I když si myslíš, že jo...". ,,Jsem tu už dva a půl roku sám. Narodil jsem se tu a i tady umřu" dodá a já na něj se slzami v očích koukám. ,,A nebul. Vždyť sem jezdí Markéta" odpoví a já jen pokývu hlavou. ,,Vždyť tě nemůže uspokojovat trávit čas s Markétou. Jsi snad na jiné úrovni" dodám a on se uchechtne. ,,Ale vždycky mi alespoň napeče" řekne prostě a natáhne se pro otvírák. ,,Pozvala jsi je?". ,,Kam?" zeptám se a on na mě pobaveně koukne. ,,No na svatbu. Pozvala jsi je?" zeptá se zase a já mlčím. ,,Nechci, aby moji kámoši a Vadimova rodina poznali, tuhle rodinu" odpovím a on se zasměje. ,,Takže jsi tam pozvala mě, tátu a koho ještě? Dvě kamarádky? To bude hodně velký svatba". ,,Hele... Pozvala jsem tebe, tátu a babičku a dědu z tátové strany. A kamarádů mám hodně" dodám a on na mě pobaveně kouká. ,,Jednou se to stejně musí dozvědět. Všichni. Rodina se vždycky provalí" dodá a zvedne se. ,,Jdi pustit kuřata, na chvilku ven". Přikývla jsem a vyšla z garáže. Ale je tu pěkně. Prošla jsem na druhou stranu statku. Jo. Děda se poslední dva roky, co tu je sám, začal zajímat o zvířata. Má slepice, husy, prasátka, ovce, kozy a dokonce si pořídil i psa ochranáře. Překvapuje mě. Pustila jsem kuřátka ven a zase se vracela zpět. V kapse mi začal brnět mobil. ,,Ahoj" pronesu a jdu za prasátkama. ,,Ahoj. Chybíš mi. Tak co? Jak to jde na farmě?" zeptá se pobaveně Vadim a já si sednu na schody. ,,Jde to. Děda se od cuď nehne. Alespoň mám klid od města a od tebe" dodám a on se zhluboka nadechne. ,,Jen počkej. Budeš mi brečet, jak mě chceš už vidět". ,,Chybíš mi. Ale jsem ráda, že jsem ho mohla ještě vidět" dodám. ,,Jsi hodná, že jsi se za ním jela podívat. Sice mi to je už doma dlouhý, ale zase jsem alespoň vyklidil sklep". ,,Jo? No nekecej" pronesu a on na mě začne něco křičet. ,,Hele ty jsi nejvíc líná, tak na mě zase neměj hovna" řekne rázně a oba se začneme smát. Slyšela jsem nějaký ukřičený hlas. ,,Ty tam někoho máš?" zeptám se a on se utiší. ,,Ne. Jsem na zahradě a dělám tu zámkovou. Jediný kdo tu je, tak Robin" dodá a já se zvednu. Vyšla jsem z chlívku a vykoukla ven. To snad ne! ,,Už budu muset jít. Děda chce vyčistit komín, tak ho jdu radši jistit". ,,Zdar práci soudruhu!" křikne a já se jen zasměju. ,,Miluju tě". ,,Taky tě miluju ženo" řekne stejně a já jdu k bráně. Mobil jsme si dala do kapsy a založila si ruce. ,,Zito. Podívej kdo přijel" pronese děda a do hadříku si utírá ruce. ,,Vidím" odpovím a Markéta se na mě usměje. Za ní přišel i Janek. Už mě zase chytá nálada na to jet domů. ,,Ahoj tati" pronese Markéta a dá mu pusu na tvář. Za nimi přišli ještě Eliot a Eliška. ,,No tak obejmi svoji tetinku!" jekne Markéta a jde ke mně. S nechutí jsem ji objala. ,,No teda Zito. Z tebe je hotová ženská". ,,Tohle je Zita?" zeptá se Janek a jde ke mně. ,,No z tebe je kus!". Jen jsem na ně nechápavě koukala. ,,No nestůjte tu tak. Pojďte dovnitř. Zita dneska napekla" dodá děda a mávne na ně. Já chci domů! ,,Takže to fanový auto na příjezdovce je tvoje co?" zeptá se Markéta a já přikývnu. ,,No to si asi pěkně vyděláváš. No a jak žiješ?". Všichni se posadili a koukali na mě. Jen jsem se otočila na dědu. Pousmál se a kývl. Jasně. Alespoň vím po kom to máma měla. Tohle dokopávání k věcem a strkání mě do něčeho, co bych nikdy sama od sebe neřešila. ,,Mám se dobře" odpovím a ona hladí kočku. ,,Neviděla jsem tě od pohřbu". Nechápu jak o tom může mluvit v tomhle domě. ,,Já vás taky dlouho neviděla". ,,No honem! Co kluci? Co práce, nebo ještě chodíš do školy?". Nenechá mě chvíli v klidu. ,,No... Ehm. Teď jsem v rádiu. A jsem tam jako investigativní novinář. Zatím tam jsem na zkoušku, ale už mi nabídli celý úvazek" řeknu a ona div z té kočky chlupy nesedře. ,,No teda. Polepšila sis. Kdyby žila tvá matka, byla by z tebe doktorka" pronese a usměje se. ,,Nebo bych byla mrtvá já" šeptnu a oni na mě nechápavě kouknou. Myslela jsem, že jsem to řejla dost tiše. ,,Zito a řekni jim, co te teď čeká" pronese děda a já se jen usměju. ,,Děkuju. Málem bych zapomněla" pronesu a on si sedne do křesla. ,,Budu se vdávat" šeptnu a oni se utiší. ,,Ty jsi zasnoubená?" vyhrkne na mě Markéta a já jen přikývnu. ,,Kdy bude svatba?" zeptá se Janek a já kouknu na mobil. ,,Asi za dva týdny" odpovím a oni na sebe kouknou. ,,No... To je super zpráva. Koho si bereš?". ,,Ehm. Vadima. Toho asi neznáte...". ,,Ale jo znám. Simona mi o něm říkala" řekne křečovitě a já jen přikývnu. ,,Tak ho" šeptnu a Janek se usměje. ,,A co dělá?". ,,Má firmu. Ještě s jeho kamarádem dělají reklamy. Jo" hlesnu když se na mě všichni hrozně divně dívají. ,,Takže je asi v balíku, co?" vyhrkne Markéta a Janek k ní natáhne ruku. ,,Mami" šeptne Eliška a já jen mávnu rukou. ,,Jo. Celkem jo. Daří se jim. To on mi koupil to auto" dodám a on v sobě zadusí argument. Děda tleskl a vstal. ,,No dobře. Kdo se chce podívat na prasata?" zeptá se a děcka hned vyskočí. ,,Radši to než hádku" pronese Eliot a Janek se taky zvedne. ,,Nechápu, že máš tu drzost se tady objevit" pronese Kateřina a já pokrčím rameny. ,,Proč bych neměla. Mám tu tátu a bydlí tu děda" odpovím a ona pokrčí rameny. ,,Chceš ho taky dohnat k sebevraždě?" zeptá se a já na ni jen koukám. Uchechtla jsem se a sklonila hlavu. ,,A je to zase tady...". ,,Jak se tady můžeš ukázat, když víš jak je na to táta citlivý?". ,,Myslíš, na to jak se jeho labilní dcera předávkovala?" zeptám se a ona mě utiší. ,,Važ slova. Nemáš právo o ní takhle mluvit!". ,,Nemám? Je to moje matka!" křiknu na ni zpátky a ona si hodí nohu přes nohu. ,,A nemáš ani tu slušnost nás pozvat na svatbu" hlesne. ,,Nestojím o vás. Vy jste ta část rodiny, kterou se snažím utajit, co to jen jde, aby mě neměli za odpad společnosti" dodám a ona si prohlíží nehty. ,,Takže teď nejsi, jo? Pořád jsi dcera svojich rodičů, to jen tak nezmění kdo jsi". ,,Můj táta je podnikatel a matka byla psychopat! Vyfetovaná kurva, co chlastala a mlátila mě!" jeknu a ona se uchechtne. ,,Nikdo tě nemlátil" pošeptá a já na ni jen s otevřenou pusou zírám. ,,Jak ty to můžeš vědět" pronesu a ona se postaví. ,,To mně volala s brekem, když jste se pohádali. Vylívala sis na ni svoji zlost". ,,Jasně, že jo! Ona může za to, jak se nám posral život. Táta nás opustil kvůli ní a nedokázala se o mě postarat. Nadělala si děcka a při každé příležitosti mě mlátila!". ,,Zasloužila sis to. Jseš hrozný děcko" dodá a já se taky zvednu. ,,Celá takhle rodina je vypičená" pronesu a ona mi dá facku. ,,Když už do té rodiny nepatříš, tak nemáš právo o ní mluvit. Proklínám tě! Přinesla jsi do našich životů jenom smůlu! Proklínám tebe a tvoje děti!" pronese a já si držím tvář. ,,Ty kurvo" pošeptám a ona se na si založí ruce.