Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Pusa sem, pusa tam

Pohled Vadima:

To, že jsem včera vytuhl u chlastu, Zita vědět nemusí. ,,Lásko" šeptnu a dám jí pusu. Pousmála se a pootevřela oči. ,,Kde jsi byl?" zeptá se a obejme mě. ,,Tady s tebou" odpovím a ona se uchechtne. ,,Jasně" hlesne a přitulí se. Myslím, že jí to došlo. Z ničeho nic vstala a šla do koupelny. Hned se vrátila za mnou. Sedla si na mě a začala mě hladit po tváři. Uvolnil jsem se a pozoroval ji. ,,Co ti je?" zeptám se, když mě zase začala líbat na krku. ,,Nic" hlesne a já jí ruku strčím mezi stehna. ,,Ale něco jo. Vyjíždíš po mě" dodám a ona se zasměje. ,,Tobě to vadí?". ,,Ne. To vůbec" odpovím a ona mi rozváže šňůrku u tepláků. Na dveře někdo zaklepal. Ne někdo, ale Ondra. ,,Jdete na snídani?". ,,Jo!" křiknu nazpět s zvednu ji. Jen se na mě zamračila. ,,Jseš nadržená jak pes" šeptnu a ona se zabouchne v koupelně.

Pohled Zity:

Už převlečená jsem vyšla ven. Vadim se zasmál a chytl mě za ruku. ,,Nechci tě" hlesnu a jdu m výtahu. Začal se smát a chytl mě za zadek. Když přijel výtah, vyšli z něj nějaký starý lidi. Oba jsme se na ně usmáli. Jakmile se dveře zavřeli, Vadim mě zvedl a opřel. ,,Co děláš?" zeptám se vyděšeně a on se zasměje. ,,Jedeme až do přízemí" šeptne a políbí mě. ,,Co když někdo přistoupí?".

Pohled Honzy:

Když přišel Vadim a ZIta, zvláštně se na sebe nasmívali. ,,Dobré ráno" pronese Aneta a Zita na nás mávne. Donesli si jídlo a sedli si k nám. ,,Kde je Denisa a Viktor?" zeptá se Vadim a já pokrčím rameny. ,,Viki spí"hlesne Peťa a mávne rukou. ,,Déně není dobře" řekne Michal a napijese kafe. Jen jsem přikývl. Zita s Vadimem se na sebe vážně podívali. 

Pohled Vadima:

Musel jsem nad tím pořád přemýšlet. Snad by... Cukl jsem sebou a podíval se na Zitu. Ujídala z talíře a druhou rukou mi jezdila po noze. Když zajela do kalhot, trochu jsem zpanikařil. S úsměvem jsem se na ni otočil. ,,Nech toho" šeptnu a ona pokrčí rameny. ,,S čím?" zeptá se tiše a dělá hloupou. ,,Miluju tě, ale...". Nenápadně jsem vzdechl a hlavu jí položil na rameno. Skousl jsem kapuci u její mikiny a chytl ji za stehno. ,,Takže co je dneska v plánu?" zeptá se Michal a koukne na mě. ,,Ať Ondra něco vybere, když to zařizoval" vydechnu a Ondra pokrčí rameny. ,,Co kdyby jsme dneska byli tady? Mají tu bazény, saunu a tak. Dneska má být hrozná zima" dodá a napije se kafe. Přikývl jsem a koukl na Zitu. Dělala jakoby nic. ,,Oooh" hlesnu a všichni se na mě otočí. ,,Jeee. Sněží". Holky se zvedli a nahrnuly se k oknu. ,,Postavíme si sněhuláka!" jekne Petra a běží pryč. ,,Tohle ti oplatím" šeptnu jí do ucha a ona se pousměje. ,,Už se těším" odpoví tiše a dá mi rychle pusu. Ruku vytáhla a zvedla se. ,,Jdu se oblíct" pronese a mrkne na mě. Podíval jsem se na kluky a dělal jakože nic. 

Pohled Zity:

Šla jsem do pokoje. Z druhé strany chodby vyběhl Viktor. Popadl mě a táhl mě zase dolů. ,,Co se děje?" zeptám se a on dál rychle běží. Pomalu jsem mu ani nestačila. Vyběhl ven a mě ofoukl studený vítr. Odemkl auto a otevřel mi dveře. Chvilku to vypadalo, jakoby jsme spolu někam utíkali. Nastartoval a jel někam úplně pryč. ,,Co se děje?" zeptám se a kouknu na něj. Utřel si slzy a podíval se na mě. ,,Posral jsem to" hlesne a já se utiším. ,,Co jsi provedl?". ,,Ráno jsem šel za Denisou si promluvit a... Já nevím. Prostě jsme se bavili a nějak jsme si vyříkali věci. Dala mi pusu, já jí, zase ona mě, pak já jí a nakonec jsme se začali líbat. A Peťa to viděla" dodá a já na něj jen tiše koukám. Začal brečet. Radši jsem mlčela a sedla si a koukla do předu. ,,Co mám dělat? Nemůžu ztratit někoho koho mám rád, ale kdybych se s ní rozešel a začal si s Denisou, nemůžu podvýst svýho brata. Víš jak se to říká. Holka nemá přednost před bráchou a u nás to platí dvojnásobně" dodá a já ho chytnu za ruku. ,,Měl by sis vybrat. Zamysli se. Bude ti víc chybět Michal, nebo Peťa" dodám a on se zamyslí. ,,S Michalem jsme nejlepší kámoši. Známe se od školky. Ale on Déňu miluje". Na chvilku jsme se na sebe oba podívali. Když najel na hrb, pohled jsem zaměřila na strom před náma. Křikla jsem a on to stočil. S autem jsme sjeli z nějakýho kopečka přímo do hromady sněhu. Skoro celý auto bylo obklopený sněhem. Motor se vypl. Oba jsme na sebe vyděšeně koukli. ,,Já jsem nás málem zabil. Málem jse zabil tebe" dodá a já se jen klepu. ,,Ne. V pohodě". Srdce jsem měla až v krku. Problém je ten, že se od tuď teď nedostaneme.

Pohled Vadima:

Zita na pokoji nebyla. Šel jsem za Petrou. Třeba šly stavět toho sněhuláka. Zaklepal jsem na dveře a vešel. Peťa byla už skoro sbalená. ,,Co se děje?" zeptám se a ona na mě naštvaně koukne. ,,Jedu pryč! Viktor...". Začala hrozně brečet. Šel jsem k ní a objal ji. ,,On mě už nemileje" šeptne a já pokývu hlavou. ,,Miluje. Třeba je to jenom nedorozumění" dodám a ona mě odstrčí. ,,To doufám". Vzala si kufr a šla pryč. Šel jsem rychle za ní. ,,Počkej. Nejezdi. Nějak to vyřešíme" dodám a ona pokýve hlavou. ,,Už jsem si zavolala taxika. A vzkaž mu, že je konec!" jekne a nastoupí do výtahu. Na nic jsem nečekal a běžel za Denisou. Vběhl jsme dovnitř a podíval se na ni. Sklesle seděla na posteli a brečela. ,,Co se stalo?" zeptám se a rychle si k ní kleknu. ,,Viktor někam utekl" šeptne a já si povzdechnu. ,,Petra vás viděla?". Jen přikývla a utřela si slzy. ,,Michal zatím nic neví" šeptnu a ona ke mně zvedne hlavu. ,,Neví?". Pokýval jsem hlavou. Rychle se zvedla a běžela pryč. ,,Počkej! Kde je Zita?".

Mezitím:

Pohled Zity:

Oba jsme se klepali zimou. ,,Rozhodni se. Teďka se na hotelu musí dít hrozý věci a my tu trčíme. Zavolej jim" dodám a on vytáhne mobil. ,,Nejde zapnout" šeptne a od pusy mu jde pára. Nešel nastartovat motor takže okýnka stáhnout nešla. Dveře byly zasypané sněhem. Umřeme tu. ,,Viki... Koho miluješ?". Úplně se utišil. ,,Peťu. Jasně, že Peťu" odpoví a já přikývnu. ,,Tak nás od cuď dostaň ať jí to můžeš říct" odpovím a on přikývne. ,,Přelez do zadu" šeptne a já si sednu na zadní sedadla. Kéž bych si s sebou vzala mobil.

Pohled Vadima:

Všechny věci tu měla. Dokonce i mobil. ,,Jeho auto je pryč" řekne Ondra a s Honzou sem vbhěnou. Sedl jsem si na zem a koukal na ně. ,,Kam mohli jet?" zeptám se a oni pokrčí rameny. ,,Nebre nám to. Buďto si vypl mobil, nebo... Nevím" dodá Ondra a sedne si ke mně. ,,Co Michal?" zeptám se tiše a Honza pokrčí rameny. ,,Je z toho nešťastnej, ale ono se to nějak vyřeší" odpoví a já se snažím dovolat Zitě. Vyzvání ji to, ale nebere to. Tady se nic neozývalo. Ondra se natáhl ke skříňce. Zase si vypla zvonění. Típl to a mobil odhodil na postel.

Pohled Zity:

Šli jsme po cestě a oba mlčeli. ,,Je mi to líto" pronese a já přikývnu. ,,To by mělo" odpovím a on mi pomůže vylíst na kopec. Daleko od hotelu jsme nedojeli. Naštětsí. Chytl mě za ruku a táhl mě. Byla mi fakt hrozná zima. ,,Nechci, aby jsme se přestali bavit" šeptne a já přikývnu. ,,Já taky ne, ale... Když to vysvětlíš politicky, tak to chvilku bude divný, ale časem se to srovná" šeptnu a on si utře sopel. ,,Díky, že mě nesoudíš". ,,Hele... Já jsem si to taky zažila. Myslím z pohledu Peti. Nejhorší pocit je, když pro osobu, kterou miluješ nejsi jedinej. Máš mořnost to ještě nepravit" dodám a oba sejdeme k hotelu. Před vchodem nás vyhlíželi kluci. Jakmile nás viděli, rozeběhli se k nám. ,,Lásko" hlesne a obejme mě. ,,Jsi úplně ledová. Co jsi dělal kurva?" jekna na Viktora a on na něj jen kouká. ,,Promiň. Byla to moje chyba. Nedával jsem pozor a sjel z cesty do sněhu. To mě teď trápí nejmíň... Kde je Peťa?" zeptá se a Vadim na něj pokýve hlavou. ,,Odjela" odpoví a obleče mi jeho bundu.

Pohled Vadima:

Všichni jsme seděli na svých pokojích. Zahříval jsme Zitu a dával jí pusy. ,,Chvíli jsem se o tebe vážně bál" šeptnu a ona  ke mně vzhlédne. ,,Myslela jsme si, že jsem mrtvá". Zase jsem ji objal a mačkal k sobě. Na dveře někdo zaklepal. Ondra na nás smutně koukal. ,,Ehm. Denisa a Michal odjeli a my jedeme taky. Viktor řeší auto, ale pojede s námi. Co vy?" zeptá se a já kouknu Zitu. ,,Co Anet a Honza?". ,,Ti tu zůstanou" odpoví a já přikývnu. ,,Není dost aut. Vemte si moje a my potom pojedeme s nimi" řeknu a zvednu se. Podal jsem mu klíče. ,,Hlavně opatrně prosím" pronesu a on se zasměje. ,,Bude řídit Danča". Přikývl jsem a zavřel za ním dveře. Vrátil jsem se k Zitě a zase ji objal. ,,Takže máme ještě den. Co budeme dělat?" zeptá se a já na ni s úsměvem kouknu. ,,Co budeš chtít" odpovím a ona mě políbí. Je mi jasný, co bude chtít dělat a vůbec mi to nevadí.

Koooonec.

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby