Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Maturák

Pohled Zity:

Radši jsem mlčela. Kuba mě objímal a hladil po zádech. Kolik je ještě času? Hodina. Oba jsme se na sebe podívali. Usmál se a políbil mě. Překvapilo mě to. A to hodně. Mega hodně. Ultra hodně. Kousek se odtáhl a opřel si čelo o to moje. ,,Ty jsi ta nejlepší holka co znám" šeptne a já se jen uchechtnu. ,,Míla je taky v pohodě" řeknu a on na mě nechápevě koukne. ,,Kluk Míla?" zeptá se a oba se začneme smát. Zase si mě přisunul a povzdechl jsi. ,,Co?" hlesnu a on pokrčí rameny. ,,Asi tě mám rád" odpoví a utiší se. ,,Máš mě rád jo?" zeptám se a on zamručí. ,,Jo. Mám tě rád. Víc než kamarádku, nebo holku ze třídy" odpoví a koukne na mě. ,,Víc?" zeptám se zase a on přikývne. ,,Mám tě rád, mezi rád a... milovat" šeptne a já na něj jen koukám. ,,Máš mě ty ráda?". Ve mně se to hrozně třelo. Nemám ho ráda tak jako on mě. Já mám pořád v srdíčku Vadima. Celé moje srdce patří jenom jemu. ,,Jo" šeptnu a on se pousměje. Políbil mě a jednou rukou zajel pod peřinu. Hladil mě po kalhotkách. Hrozně jsem se bála. Tak moc. ,,Jsi úžasná. Víš to?". Ano vím. Vadim mi to říkal taky. Achjo Vadim. Jednou jsem vzdechla a hned ho odstrčila. ,,Měla bych se chystat. Táta už je určitě doma" dodám a zvednu se. Kuba na mě jen z postele koukal. Oblikla jsem si košili a začala zapínat knoflíky. Vstal a šel ke mně. ,,Miluju tvoje tělo" šeptne a chytne mě za zadek. Ať nic nedělá! S úsměvem jsem se na něj otočila a oblíkla si sukni. ,,Děkuji, ale teď je čas se chystat" odpovím a on mávne rukou. ,,Jen si obleču kvádro a jdu". Pokývala jsem nad tím hlavou a šla ke dveřím. Podal mi bundu a šel ke mně blíž. ,,Už se na tebe těším" šeptne a zase mě políbí. Asi mi tak chce něco naznačit. Tak krávo, když jsi mu řekla, že ho máš ráda co čekáš? ,,Musím jít" řeknu rychle a otevřu dveře. Mávl na mě a ještě se usmál. Rychle jsem vyšla z domu a šla domů. Po cestě jsem musela pořád přemýšlet. Já s ním nic mít nechci. Tím jsem si jistá, tak moc, jak nikdy nikdo. Když jsem procházela kolem obchodky, radši jsem zrychlila krok. Ještě bych tu potkala někoho, koho dneska vážně potkat nechci.

Měla jsem pravdu. Doma na mě čekal táta a kluci. ,,Ahoj!" křiknu a oni hned přiběhnou. ,,Kde jsi byla?" zeptá se táta a obejme mě. ,,Ještě jsme ladili něco ve škole" odpovím a on se na mě usměje. ,,Nemůžu uvěřit, že budeš vážně maturovat. Budeš že jo?" zeptá se ještě tiše a já přikývnu. ,,Ano budu" odpovím a on si oddechne. ,,Karin ti nahoře nechala ty šaty". Jen jsem přikývla a koukla na kluky. Všichni už byli oblečení v oblecích. ,,No teda. Sluší vám to" pronesu a oni se na sebe začnou dívat. ,,Běž se chystat. Ještě pro tebe mám překvapení" dodá a já jen přikývnu. Vyběhla jsem schody do pokoje a zabouchla dveře. Na posteli ležely šaty. Jen jsem k nim šla a pořádně si je prohlíla. Pičo budu, jako princezna!

Pohled Vadima:

Paťa mě držela za ruku a opírala se o mě. Oba jsme mlčeli a poslouchali Honzu. Celou dobu jsem koukal a kalendář. Aneta tam měla několik vpisků. Vyzvednout prášky na pondělí. Na úterý měla doktora a na dnešek má Zita ples. Měli jsme tam jít spolu. Všichni. Jenže já tu teď sedím s Paťou a poslouchám Honzu, jak vypráví tu snad nejnudnější příhodu. ,,Jeee. Vadi musíme jít" řekne Paťa a já se zvednu. ,,Jasně. Tak my mizíme... Uvidíme se zítra" dodám a Anet jde s námi. ,,Kam vlastně jdete?" zeptá se a oba si nás prohlídne. ,,Za mojí mámou" odpovím rychle a Paťa přikývne. Aneta se zarazila. Vím na co myslí. Taky mě to napadlo. Další holka, hned po tom co jsme se rozešli se Zitou. Ale k mámě naštěstí nejdeme. ,,Tak se mějte!". Oba jsme vyšli z bytu a koukli na sebe. ,,Nuda" šeptne a jde dál. Jen jsem se zasmál a šel za ní. Jsem rád, že mi odpustila. Spíš, že to hodila za hlavu. Chvíli jsem se cítil provinile, že o Zitě nevěděla, ale teď jsem naopak rád, že všechno ví. Všechno teda ne. Možná si na ni i zvykám. Zita mi chybí jenom někdy. Málokdy. Paťa je dokonalá náhráda. Je lepší než ten otravný originál. Chytl jsem ji za ruku a naklonil se k ní. Dal jsem jí pusu a šel dál. ,,Za co to bylo?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,Jsem rád, že tě mám" odpovím a dál se usmívám.