Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Co se škádlívá to se rádo mívá

Pohled Zity:

S mobilem u ucha jsem vyšla ze školy. ,,Přijdeš?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Vadime, ale...". ,,Vím, že máš hokej ráda. Říkala si mi to. Finále nemůžeš vynechat. Budeme jenom my dva a kluci. Možná Aneta" dodá a já zamručím. ,,Ale...". ,,Prosím. Musíš. Slíbila jsi mi to. V osm?" dodá a já se utiším. ,,Fajn. Dojdu. Mám něco přinýst?" zeptám se a jdu ze schodu, které vedou od školy. ,,Nějaký mňamky" odpoví a já se jen zasměju. ,,Dobře a...". ,,Spíš u nás" dodá a já se zastavím. ,,Co?" zeptám se se smíchem. Mlčel. ,,Prostě spíš. Ať chceš nebo ne. Bude to fajn" dodá a já se sama pro sebe usměju. ,,Tak jo. Že seš to ty" odpovím a on něco křikne. ,,A jak se máš?" zeptá se už klidně a já prolítnu očima parkoviště. ,,Fajn".

Pohled Vadima:

Na posledního na koho se čekalo byla Zita. Otočil jsem se na holky, které chystaly nějaký jídlo. ,,Chápu, že je máte rádi, ale na hokej je sem tahat? Ví vůbec kdo hraje?" zeptám se a oni jen pokrčí rameny. ,,Zita to ví?" zeptá se stejně Viktor a já přikývnu. ,,Ví" hlesnu a Aneta příjde. ,,My taky. Neboj. Nezkazíme vám to" pronese se smíchem a já si sednu na gauč. Bytem se ozval zvonek. Vystartoval jsem ke dveřím. ,,Ahoj" řekne tiše a vejde. ,,Ahoj" odpovím a ona mi do rukou dá tašku. ,,Mňamky". Jen jsem se zasmál. Objal jsem ji. ,,Jsou tu i holky jo?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,Znáš to no".

Pohled Zity:

Smála jsme se a koukala na Michala jak tu tančí. Ujídala jsem okurku a pozorovala je. Myslím, že všichni dopadli s tím, s kým měli. Skvěle se doplňují. Pootočila jsem hlavu na Vadima. Usmíval se a taky na mě koukal. Nenápadně jsem k němu kývla. Sedl si za mě a objal mě. K hlavě jsem mu dala kolečko okurky. Snědl ho a usmál se na mě. ,,Tak jo. Asi půjdeme. Ještě se stavíme něco koupit" řekne Denisa a Michal rychle stoupne. ,,Můžeme někoho hodit" řekne a Ondra s Danielou vstanou. ,,Jdeme k nám. Ale co Viktora?". ,,Nás by jste mohli" odpoví Peťa a Denisa se na ni usměje. ,,My s Aňou ještě zůstaneme jestli to nevadí" řekne Honza a Vadim pokýve hlavou. ,,Nevadí" odpoví a já jen přikývnu.

Uklízela jsem v kuchyni a snažila se dát talíře zpátky do poličky. ,,Počkej mimino. Pomůžu ti" pronese Honza a vezme mi je. ,,Díky" odpovím a on si sedne na linku. ,,Hele. Kdybych chtěl jenom teoreticky pozvat nějakou holku na rande. Kam bych ji měl pozvat?" zeptá se a já se na něj pobaveně kouknu. ,,Je ta holka Áňa?" zeptám se stejně a on pokrčí rameny. ,,Možná" odpoví a trapně na mě koukne.

Pohled Vadima:

,,Anet já... Mám otázku" pronesu a ona se na mě otočí. ,,Znáš Zitu nejlíp ze všech. Kam bych ji měl pozvat na. Ehm". ,,Rande?" zeptá se s širokým úsměvem a já jen trapně přikývnu. ,,Víš asi bych ti to neměla říkat, ale...". ,,Jestli mě nechce, tak to řekni rovnou" řeknu rychle a ona se zasměje. ,,To ne. Ale já nevím" odpoví pobaveně a sedne si vedle mě. ,,Mně to moc vtipný nepříjde teda". Podložil jsme si hlavu a ona se usmála. ,,Hlavně na ni buď hodnej a myslím, že i když ji vezmeš do hospody, že ti bude vděčná" odpoví tiše a otočí se na něj. ,,Jedeme?" zeptá se Honza a ona vyskočí. Vstal jsem a šel s nimi ke dveřím. ,,Hlavně opatrně" pronese Zita a on se na ni usměje. Rozloučili jsme se s nimi. ,,Tak... Já to jdu douklízet" řekne a jde pryč. Nervozně jsem šel za ní. ,,Co budeme dělat?" zeptám se a sednu si na linku. Pokrčila rameny. Jak ji mám někam pozvat, když ještě nevím kam? Nějaká večeře je už profláklá. To samý kino. Poškrabal jsem se na zátylku a pořád na ni koukal.

Pohled Zity:

Byl zamyšlený a koukal do rohu. Musela jsem se tomu smát. Po chvilce se i on usmál. ,,O čem jste se bavili s Honzou?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,chtěl pozvat Anet na rande vu" odpovím a on se začne smát. ,,Náhodou je to milý. Nechtěl to pokazit" dodám a on se utiší. ,,Co jsi mu řekla?" zeptá se a já jdu k němu. ,,Že ať vybere cokoli bude se jí to líbit" odpovím a on kývne. ,,Takže tě nic nenapadlo?". Jen jsem pokrčila rameny. ,,Napadlo, ale Anetě by se to asi nelíbilo" odpovím a on se zvědavě koukne. ,,A co?". ,,Nevím. Třeba pouť, nebo nějaká herna. Já nevím. Moc jsem nad tím nepřemýšlela" dodám rychle a zavřu myčku. ,,Proč by se jí to nelíbilo?" zeptá se a seskočí dolů. ,,Ona je spíš na tu romantiku. Ne na cukrovou vatu a kolotoče" odpovím a on se zasměje. ,,A tobě by se to líbilo?". Pootočila jsem se na něj. Kam tím sakra míříš? ,,No... Jo. Komu by se to nelíbilo" odpovím a on sám pokrčí rameny. Jen se usmál. ,,Co tvoji rodiče? Kdy přijdou?". Byl zticha. ,,Vadime. Vole mluvím na tebe" řeknu a on přikývne. ,,Promiň. Až pozdě večer. Mají ještě něco dohánět... Hele a tak mě napadlo". Řekni to!