Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Plav more!"

Flashback:

Pohled Vadima:

Hodil jsem věci na trávu a otočil se na ně. ,,Nechápu, že sjste mě ukecali" řeknu a oni se začnou smát. ,,Bude to ten nejlepší víkend ze všech. Bez holek, s chlastem a moc jít čůrat kamkoli!" křikne Ondra a rozhodí ruce. Lidi kolem nás se na nás začali divně dívat. ,,Asi se jim to moc nelíbí" šeptnu a on trapně skloní hlavu. ,,Je to fajn, i když mi Zita bude chybět" řeknu a začnu to všechno stavět. ,,Smočíš v neděli". ,,O to nejde. Pořád neví jestli prolezla, nebo ne, tak jsem chtěl být s ní kdyby se cokoli stalo" odpovím a oni se na sebe začnou dívat. ,,Holky jsou s ní. Co by se mohlo stát?".

Mezitím:

Pohled Zity:

Seděly jsme na zemi a bavily se. ,,Konečně odjeli. Už jich mám někdy plný zuby, jak chodí chcát kam chtějí" pronese Petra a já jen pokrčím rameny. ,,Kdybych mohla dělám to taky" šeptnu a ony se začnou smát. ,,Takže. Plán večera zní. Budeme pít, nebudeme fetovat a každej po svých" řekne přísně Aneta a koukne na mě. ,,Co koukáš jenom na mě? Vždycky dopadnu nejlíp" dodám tiše a ona se jen zasměje. Jakmile se zvedly, rozsvítil se mi mobil. ,,Vadim. Hned jsem u vás". Natáhla jsem se pro něj. To není Vadim. Otevřela jsem upozornění. V tuhle chvíli mi přestalo bušit srdce. Jen jsem seděla a koukala na tu pětku. Doprdele. Ještě jsem se podívala na celkový průměr. 4,6. To je v prdeli! To je tak hrozně v prdeli! Co mám teď jako dělat? Opravný test mi nevyšel a opravný test na opravný test mi už asi neprojde. Aneta šla ke mně. ,,Co je?" zeptá se s úsměvem a já jen mávnu rukou. Musím ještě něco udělat. Třeba prezentaci nebo cokoli. Bože. Já propadla. Já jsem propadla! Co na to řekne máma? A táta? Ježiši. A co na to řekne Vadim. ,,Nic" hlesnu a vstanu. ,,Počkej. Ne vážně. Něco se stalo?". ,,Ne. Jenom Vadim, že přijede až zítra večer" odpovím a ona přikývne. ,,Neboj. Dočkáš se ho. Dneska budeme spolu a zítra se jen prospíš a bude tady". Zvedla mě ze země a táhne ke dveřím.

Pohled Vadima:

Kolem půl noci jsme pořád skákali do vody a naháněli se. Kolem nás se pořád motala nějaká skupina holek. Kdyby tu byla Zita už po nich jede. Jedna na mě skočila a potopila mě. Zhluboka jsem se nadechl a přehodil ji a držel ji pod vodou. Všichni se na mě vyděšeně podívali. Vytáhl jsem ji a ona se začla smát. ,,Plavat umím" pronese a já se začnu smát. ,,Jak dlouho tu budete?" zeptá se jedna z nich a všechny se na mě otočí. ,,Ehm. Do zítra" odpovím a ony začnou mrčet. ,,Proč ne dýl? Nechcete tu být s námi?". ,,Ne. Musíme se vrátit za našema holkama" pronese Honza a ony se na sebe začnou otáčet. ,,Vy máte holky jo?". ,,Myslely jsme, že jste gayové" řekne jedna a já se uchechtnu.

,,Kundy" pronese Ondra a sedne si k ohni. ,,Tohle by mě nenapadlo" šeptnu a všichni se začneme smát. ,,Jeee" šeptne Viktor a já na něj kouknu. ,,Peťa poslala fotku" dodá a my se k němu nahrneme. Očima jsem projížděl a hledal Zitu. Uf. Když jsme ji viděl jak objímá Anetu, uklidnil jsme se. Vždyť není tak nedospělá, aby se něco stalo.

Mezitím:

Pohled Anety:

,,Bože Zito jdeme" šeptnu a ona jen leží na zemi. ,,Nejdu nikam. Všechno se posralo!" křikne a dál kouká na nebe. Do rukou si brala mobil. Daniela jí ho vytrhla a odheslovala ho. Úplně utichla. ,,Co je?" zeptám se tiše a ona na mě mávne. Všechny jsme se nadklonily nad mobil. Propadla? Takže ne Vadim. Začaly jsme se na sebe smutně dívat. Otočila jsem se na Zitu. Ta už tu neležela. ,,Kde je?" zeptám se a začnu se ohlížet. ,,Tam!" jekne Petra a rozeběhne se za ní. Šla k molu. ,,Zito stůj! Vždyť neumíš plavat!" zařvu a všechny věci začnu odhazovat. ,,To je už jedno" řekne a zastaví se na konci. Myslela jsme si, že tam skočí, ale ona si jen sedla a smutně na nás koukla. ,,Propadla jsem" šeptne a já si k ní sednu. ,,My víme" odpovím a ona si ufňukne. ,,Vadim bude smutnej". ,,Bude" řeknu zase a ona přikývne. ,,Máma se bude zlobit". ,,To ti je ale jedno ne?" zeptá se Denča a sedne si k nám. Petra s někým mluvila. Dala to nahlas a šla k nám. ,,Kluci vás chcou slyšet" pronese a já umlčím Zitu. ,,Ahoj. Jenom kontrola" řekne vesele Honza a já se zasměju. ,,Ahoooj. Jsme v parku a jenom si povídáme" odpovím a já tam slyším Vadima.

Pohled Vadima:

,,Jste všechny při smyslech?" zeptám se a dlouho se nic neozve. ,,Jo" odpoví někdo a já na kluky podezíravě kouknu. ,,Jo. Nic se neděje. Jenom... Zito nespi. Jestě musíme dojít domů. Zito? Ježiši. Vždyť neumí plavat!". Mobil spadl na zem a my slyšeli jenom pořvávání. ,,Do prdele Zito!". ,,To Denisa do mě vrazila!". ,,Dýchá?". ,,Jo. Je v pohodě. Jenom mokrá". ,,Anet kde má věci?". ,,Proč brečí?". ,,Nebrečí. Jenom je mokrá". ,,A dost! Jdeme k nám" zavelá Petra a mobil vezme. Nejspíš si ho dala do kapsy. Drželi jsme hubu a jenom poslouchali co se děje. ,,Jsi v pořádku?" zeptá se a Zita jenom zamručí. ,,Zapomněla jsem, že sedím na konci a chtěla se opřít. Jsem v pohodě. Asi bych se měla naučit plavat" dodá a kluci na mě pobaveně kouknou. Pokrčil jsem rameny a dál poslouchal.

Pohled Anety:

Všechny jsme šly v mokrým k Petě. ,,Ježiši. Volá jí máma" řeknu a Zita se zastaví. ,,Dej mi to" šeptne a mobil mi vytrhne z rukou. ,,Ano?" zeptá se a kouká do stromu. ,,Jo zítra. Nejspíš odpoledne. Nechci. Jo poslala. Táta taky. Ehm. Teď jsme u Peti. Víš co? Já to ráno zavolám" dodá a típne jí to. ,,Na to jak jsi opilá, ti to myslí" řeknu a ona na nás koukne. ,,Jsem hrozně v prdeli. Co mám jako dělat? Jak to mám říct mámě? A Vadimovi? Tolik se snažil a já prostě piča hloupá, jsem to nezvládla. Mám jít vykouřit učitelovi, aby mě nechal prolíst? Vyseru se na maturitu a půjdu na pracák" řekne a sedne si na zem. ,,Ne. Vždyť máš ještě týden. Domluv si s ním konzultaci ať tě třeba vyzkouší ústně" odpovím a kleknu si k ní. ,,Takže mu mám vykouřit?" zeptá se a já se jen zasměju. ,,Ne. Prostě ať tě vyzkouší ústně. Potřebuješ alespoň trojku. To zvládneš. Budeme se učit spolu" dodám a ona přikývne. ,,Vadimovi to zatím neříkej. Až když to bude jasný. Teď zatím máš ještě poslední šanci". Přikývla a Denisa ji postavila.

Pohled Vadima:

Kluci byli tiše a koukali bokem. Típl jsem to a podíval se na ně. ,,No tak to neudělala no. Pořád má ještě šanci" dodám a Viktor a mě koukne. ,,Co budeš dělat?". ,,Nevím. Pro začátek se asi něčeho napiju a pokusím se zapomenout na to, že se málem utopila a pak... Budu držet hubu dokuď mu to sama neřekne" odpovím a on přikývne. ,,Už je nenecháme samotný" řekne pobaveně Honza a všichni se začneme smát. Možná je to i moje chyba. Rozptyloval jsem ji a motal jí hlavu. Věřím, že to zvládne. A pokuď mi to bude chtít říct, tak to prostě udělá. Do té doby to řeši nebudu.

Kooonec.

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby