Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Pilulka po té

Pohled Vadima:

S klukama jsme ještě kupovali nějaký pití a dělali blbosti v obchodě. Aniž bych to čekal skončil jsem v kupě triček. ,,Zmrde" šeptnu a snažím se od tam dostat. Honza mě vytáhl a já hned běžel za Ondrou. Je to zvláštní nesedět v autě a nečekat na Zitu. Už to byla taková moje zažitá tradice. Na hlavu jsme mu nasadil kalhotky. Ondra začal křičet. ,,Co vy tu dělat? Vy koupit nebo jít pryč!" jekne prodavačka a my se začneme smát.

Pohled Zity:

Doma na mě čekala hromada vypraného prádla. Místo toho, abych šla s holkama ven, jsem musela žehlit. Teda nemusela, ale vlastně musela. když to neudělám já, tak už nikdo. Máma byla zrovna na cestě z Ostravy od dědy, kam jak nečekaně strčila kluky, aby mohla chlastat. Pouštěla jsem si písničky a skládala ponožky. Poslední týden je příšerný horko, takže je možná i dobře, že jsem tady a mám tu klimatizaci. Písničky se přerušily. Hned jsem se pro mobil natáhla a zapla reprák. ,,Ano?" zeptám se a Jonáš začne křičet. ,,Jasně. Dáš mi Sisu?" zeptám se znovu se smíchem a on se utiší. ,,Pojď k nám" řekne radostně a já vstanu. ,,Hele mám ještě dělat věci kolem domu...". ,,Hned!" zařve a já sama pro sebe přikývnu. ,,Dej mi deset minut" odpovím a on mi to típne. Seskládané oblečení jsem odnesla všem do pokoje a mámino jí hodila na postel. Jejda. To mě mrzí, že si ho bude muset poskládat znovu. Ze země jsem vzala moji a Vadimovi kupičku a odnesla si ji do pokoje. Měla bych za tím Jonášem že? Jediný co jsem si vzala byl mobil a klíče od auta. V tom pařáku, rozhodně nepůjdu pěšky.

Pohled Vadima:

Leželi jsme u Ondry na zemi a bavili se. V bytě mohlo být snad sto stupňů. ,,Chtěl jsem jít na ten koncert, ale Daniela mi to zakázala. Stejně tak jako mi zakázala tetování, koupit si nový playstation a nezdravý jídlo" řekne naštvaně Ondra a já se zasměju. ,,Už je to k nevydržení. Jediný co je zatím v normálu, tak je sex" dodá a já na něj kouknu. ,,Jestli zase skončíme u téma sex, tak jdu pryč" řeknu a on mávne rukou. ,,Ne. Ondra má pravdu. Jediný co, tak sex a ona má teď pořád nějaký připomínky" řekne Honza a já na něj překvapeně kouknu. ,,Jako Aneta?". ,,Jo! Je úplně tiše. Úplně. ani náznak čehokoli" šeptne a Viktor se na něj vážně koukne. ,,Já mám horší problém. Petra má... Ehm. Nějaký problém a teď ji to bolí. Takže jsme sex neměli...". odíval se na hodinky a hned zase na nás. ,,Měsíc, tři dny a dvě hodiny" dodá a já se jen zasměju. Michal jen tiše seděl. ,,A co ty Míšo? Problémky?". ,,Já s Déňou jsme vždycky nějak... Nikdy nám to spolu moc nešlo. Takže u mě vlastně nic novýho" řekne a já se začnu smát. Opřel jsem se o zeď a napil se piva. ,,A proč ty se nesvěříš? Zita je pořád dokonalá?" zeptá se popichovačně Ondra a já jen přikývnu. ,,Jo. Vaří mi, stará se o mě, sex mám kdy chci, jak chci, ona dělá co chci, řeknu polkni ona polkne, kondom taky vlastně nemám...". ,,Nemáš?" zeptá se vyděšeně Honza a já přikývnu. ,,No. Nemám. Je to lepší" odpovím prostě a on nad tím jen pokýve hlavou. ,,Kámo, ale takhle hodně riskuješ" řekne Ondra a Michal přikývne. ,,Antikoncepce není 100%. To ani kondom, ale dohromady není snad možnost, aby otěhotněla. Takhle je to jenom 99%" dodá rychle Viktor a já na ně jen koukám. ,,Zita říkala, že...". ,,Asi jí to nějak nedošlo" řekne Honza a já se zhluboka nadechnu. ,,Ale ona bere hodně prášků a...". ,,Vadime. Budeš táta" dodá Ondra a Michal do něj drkne. ,,Nebude. Možná". Tohle mě trochu znejistělo. Hrozně rád slyším, že je možnost, že Zita bude kurva těhotná.

Jakmile jsem k ní došel, srovnal jsem si všechno v hlavě. Zazvonil jsem a ještě si odkašlal. Jen co mi otevřela, šťastně na mě skočila, jako pes. ,,Ahoj!" jeknu nadšeně a ona mi hned dá pusu. ,,No už jsem tady" šeptnu a ona se mě pořád drží. Jen jsme se nad tím smál. Vešel jsem dovnitř a posadil ji na skříňku. ,,Ahoj!" křikne a pusu si přidrží rukama. ,,Jsi jako pes" šeptnu a ona se jen zasměje. Přitáhla mě k sobě a objala mě. ,,Pojď honem. Večeře bude za chvilku hotová. A mám pro tebe novinu!". Poskočila si a táhla mě do kuchyně. ,,Dneska jsem skládala oblečení a poslouchala písničky. Jo a máš nahoře poskládaný věci, kdyby jsi chtěl...". Poslouchal jsem ji a mezitím se snažil soustředit na to, kdy se dostane k podstatě věci. Proč všechno tak okecává? Proč to neřekne, jako normální člověk ve třech větách? Podíval jsem se na svůj odraz do trouby, kde se něco peklo. Sedl jsem si na barovou stoličku a podíval se na ni. Pořád mluvila. Bože Zito. Co dneska budeme dělat? Asi si půjdeme lehnout a... A jo! To jsem chtěl. Hlavně na to nezapomenout. Jak jí to šetrně říct? Vzpomněl jsem si na těhotenský test, co jsem jí odpoledne koupil. Ta mě zmlátí až jí ho dám. Nebo se urazí a bude se hrozně zlobit. Nechceš radši děcko Vadime? Jak jsem mohl být tak naivní? Kurva! Tak hloupej snad nejsem. ,,...Budeme mít dítě!" jekne a já na ni jen koukám.