Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Mazlení není zločin

Pohled Vadima:

,,Ples? Další ples? Ne. Už nikam nejdu" pronese Honza a já se zasměju. ,,Jo jdeš" oponuje Honza a já přikývnu. ,,Nejdu" řekne zase a Honza se na něj zamračí. ,,Jdou všichni". ,,Já ne" řekne nazpět Ondra. Hned jsem se začal smát. ,,Ty ho v tom nepodporuj. Jdeš taky" dodá a já přikývnu. ,,Jdu. Jsem s tím smířenej" odpovím a on se na mě pobaveně koukne. ,,Zita?". Jen jsem přikývl. ,,Jdeš!" křikne Daniela z kuchyně a já se zase začnu smát. Ondra si uraženě sedl do křesla a založil si ruce. ,,Chtěl jsem večer hrát" šeptne. ,,Však co je na tom. Můžeš utýct jako Vadim" dodá Daniela a já se hned uchechtnu. ,,Tak stačí zase. Byl to hrdinský čin" oponuju a ona si k nám přisedne. ,,To je pravda. Takovou ránu jsme v životě neviděl" dodá Honza a já na něj děkovně kouknu. ,,A co ty? Budeš konečně hrdina a vyměníš tu žárovku?" zeptá se a Ondra sklopí pohled. Oba jsme se začali smát. ,,A co vy dva? Nemáte na práci něco lepšího? Nemáš náhodou vyzvednout Zitu a ty skočit pro kytku pro Anet". Oba jsme na sebe vyděšeně koukli. ,,Budeš dobrá máma!" křiknu ode dveří a obouvám se. ,,Zmlkni!" křikne nazpět se smíchem a hodí po nás polštář.

Pohled Zity:

Nechtěla jsem vypadat jako stalker, ale deset minut je už trochu moc. ,,Vadime kde jsi?" zeptám se a on se začne smát. ,,Vezu Honzu, ale hned jsem u tebe. Pět minut" dodá a já mu to típnu. Sedla jsme si na lavičku a koukala do mobilu. ,,Ahoj". Zvedla jsem k němu pohled a zase se podívala do mobilu. ,,Budeš mě ignorovat navěky věků? Nestačí to ve třídě?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Vyhovuje mi to" šeptnu a on mi sebere mobil. Rychle jsme vstala a šla proti němu. ,,Doslech jsem se o aférce s Kubou na plese" pronese a já se mu snažím mobil sebrat. ,,O ničem nevím" odpovím tiše a vytrhnu mu mobil z rukou. Jen se zasmál. ,,Kuba mi to říkal" šeptne a já na něj jen koukám. ,,Marku... Nech to být" pronesu a on se zasměje. ,,Jenom je to vtipný". ,,Co je na tom vtipnýho?" zeptám se nechápavě a vracím se pro věci. ,,Ty. Ty jsi na tom vtipná. Jestli jsi chtěla úlet...". ,,Proč se o to vlastně staráš. Vždyť to jde úplně mimo tebe" dodám a založím si ruce. ,,Všichni si o tom povídají. A já věřím, že jsi v tom nevinně" dodá a já na něj jen udiveně koukám. ,,Páni. To jsme nečekala" šeptnu a on se zasměje. ,,Co? Že budu stejně kokot jako v druháku? Lidi se mění a já vím, čeho je Kuba schopnej, proto se spolu už nebavíme" dodá a naléhavě na mě kouká. ,,Ať se říká co chce, stejně to nezměním. Lidi budou věřit tomu, čemu chtějí" odpovím a jdu k Vadimovu autu. Rychle vystoupil a šel ke mně. ,,Nějaký problém?" zeptá se tiše a já pokývu hlavou. ,,V pohodě" odpovím a on mě obejme. Pořád se na něj ošklivě koukal. ,,Nastup si". Hodila jsme batoh na zadní sedadla a koukla na něj. ,,O čem jste se bavili?" zeptá se a zase se připoutá. ,,Už se omluví o tom plesu" odpovím tiše a ze sedadla sklouznu. Utišil se a koukl na mě dolů. ,,Nemůže to být tak hrozný ne?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Ne že jsem za chudinu, které se zhroutil život. Teď jsem za děvku. Bože. Ať už je ta maturita za mnou!".

Vadim ležel v posteli a já se malovala. ,,Robi sedni! Sedni. Sedni. Seeeedni. Dělej. Sedni. Seeedniiii. Robine! Sedni ty idiote!". Jen jsem se zasmála a otočila se na něj. Robin běhal po posteli a kousal Vadima. Ten se jenom smál. Povzdechla jsem si a zase se otočila k zrcadlu. ,,Je ti něco?" zeptá se a sedne si na kraj. ,,Ne. Jenom... Nad tím přemýšlím. Nad Markem. Byl tak hodnej. Kdyby se tahle choval dřív, možná by to...". Ani jsem to nedořekla. ,,Možná by jste spolu pořád byli?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,To ne. Jsme úplně odlišní. On je kokot a já jsem skvělá. Hlavně je úplnej opak tebe. Ty jseš roztomilouš a on... Přehormonaný prase" dodám a Vadim se začne smát. Stoupl si za mě a sklonil se. ,,Máš to pěkný" pronese a já se jen zasměju. ,,Vždyť mám jenom obočí". ,,Máš ho pěkný" dodá a já do něj strčím. ,,Jsi se chystat a neotravuj" dodám a on se zasměje. ,,Pojď Robe. Půjdeme si hrát s klackem". ,,Vadime. Okamžitě vlez do sprchy a chystej se!" křiknu za ním a on se hned vrátí. ,,Fajn" šeptne a vezme si věci. ,,Mami". Hodila jsem po něm sešit. Uskočil a z poza dveří na mě vyplázl jazyk.