Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Nová sousedka

Pohled Vadima:

Zita ráno odešla do školy a já tu zůstal sám. Místo psa se tu v domě objevila veverka. Nechápu. Když se mi ji konečně podařilo vyhnat, sedl jsem si ke stolu, kde mi Zita nachystala snídani. Je skvělá. Proto toho psa musím najít dřív než se vrátí. Dneska ho najdu, vyzvednu ji ve škole a všichni půjdeme k nám domů. Máma se po mě už shání!

Nakonec jsem povolal kluky. Bylo mi jasný, že mi pomůžou. Toho psa mají rádi snad víc než mě. A taky mají rádi Zitu. ,,Myslím, že utekl těmi dveřmi, jak jsem přišel" pronesu a oni se na sebe začnou ohlížet. ,,Chudák Roba a hlavně Zita" řekne Viktor a já se na něj otočím. ,,Proč?". ,,Vždyť chápeš ne? Dostala ho, když jí umřela máma, vy jste se rozešli a ten kluk ji mlátil. Myslím, že je k němu citově vázaná a bere ho, jako začátek lepšího začátku" dodán a my na něj jen nechápavě koukáme. ,,Vážně chceš dělat psychologa?" zeptá se tiše Ondra a Viktor se zasměje. ,,Je to v plánu" odpoví a já ho zastavím. ,,Můžu se k tobě objednat?". Všichni jsme se zasmáli. Odemkl jsem dům a prostě vešel. ,,Ty máš klíč?" zeptá se Michal a já prostě přikývnu. ,,Jo. Zita mi ho dala, abych se sem mohl kdykoli dostat" odpovím a zavřu za nimi dveře. ,,A dala ti pin ke kartě?" zeptá se se smíchem Ondra a oni se taky zasmějou. ,,Ne. Ona zná můj. To stačí" odpovím a oni se utiší. ,,Vy jste se tajně vzali nebo co?". ,,Copak holky neznají váš pin?" zeptám se a oni na sebe začnou koukat. ,,Jenom od jedné karty" odpoví Viktor a já nad nimi mávnu rukou. ,,Se Zitou jsme se rozešli tolikrát, že pokaždé co jsme se k sobě vrátili jsme to posunuli do jiné fáze" řeknu spíš pro sebe a pustím je na zahradu. ,,Chápu tě. Pokaždé co se pohádám s Danielou se mi zdá, že nade mnou má ještě větší moc" pronese a jen se nad tím sám zasměje. ,,Holky jsou zvláštní stvoření. Kord ty naše. Baví se spolu, říkají si všechno a já jsem z toho krapet nervozní". Jen jsem přikývl. ,,Věděli jste se, že baví o sexu s náma?" zeptá se Michal a já přikývnu. ,,To mi nějak došlo, když si mě holky pořád prohlíží" odpovím a zase vlezu do keře. ,,Taky jsem si toho všiml" šeptne Ondra a já se jen zasměju. ,,Poznají kvalitu" pronesu a všichni se zasmějeme. ,,Spíš jim to Zita moc přikrášluje". ,,Hele, hele. Klídek jo? Já jsem tady ten alfa samec" řeknu a oklepu ze sebe listy. Ondra se začal smát. ,,Spíš mě děsí to co řekla Denisa" pronese a kluci na sebe kouknou. ,,Nevytahuj to" šeptnu a Michal mávne rukou. ,,Ne dobrý. Mezi námi to stejně tenkrát nebyla ani moc vážný a já jsem jim odpustil" dodá a Viktor přikývne. ,,Znáte to pravidlo? Žádná hoe není důležitější než brácha". Objal ho kolem ramen a oba se zasmály. Tohle snad nikdy nepochopím. Kdyby mě Zita takhle s někým podvedla asi bych ho zabil. ,,Našel jsem díru v plotě!" křikne Ondra a já jdu k němu. ,,Tímhle by dokázal prolíst" pronesu a nadskočím, abych viděl, ke komu na zahradu to je. ,,To ne. To je k tomu čumilovi" šeptnu a oni na mě nechápavě kouknou. ,,Ke komu?". ,,Je to takovej starej děda a kdykoli jsme se Zitou ve vířivce a... Plaveme. Tak na nás kouká" dodám a oni se na sebe začnou nasmívat. ,,Plavete, nebo děláte něco jinýho?" zeptá se Michala a já jdu pryč. ,,Při obou jsme nazí, tak je to asi jedno" odpovím a všichni si stoupneme na dřevo. Čtyři hlavy mu nakukovali na zahradu. ,,Třeba je tam a on ho vězní". ,,Zita má divný sousedy" šeptne Ondra a já jen přikývnu. ,,Tak jo. Plán. Já půjdu zazvonit a zdražím ho. Vy mu prolezete zahradu" dodám a oni přikývnou. ,,Kudy se tam dostaneme?". ,,Přes plot" odpovím a oni se na mě zamračí. ,,Řekl jsi, že jdeme hledat psa. Ne že budeme jako agenti přelízat ploty" ohraní se Viktor a já ho poplácám po zádech. ,,Ber to tak, že jsi ninja" odpovím a seskočím dolů. Šel jsem k jeho dveřím a zhluboka se nadechl. Na co se ho mám ptát? Nejprve to zkusím normálně. Zazvonil jsem a čekal až mi otevře. ,,Dobrý den" pronesu a on si mě prohlídne. ,,Velkej kluk od vedle. Co chceš?" zeptá se a já polknu. ,,Ehm. Chtěl jsem se zeptat jestli jste neviděl mýho psa" odpovím a on pokrčí rameny. ,,Dlouho jsem neviděl žádnýho psa" odpoví a dál mlčí. ,,Ale jo. Zita... Moje holka a vaše sousedka má psa a je to malý štěně zlatýho retrívra. Musel jste ho vidět" dodám. ,,Neviděl" odpoví a zamračí se na mě. Ale viděl ty starej idiote. Šmíruješ nás skoro pořád. ,,Ale slyšel jsem ho. Třeba v noci, když jste ho zavřeli na terase a on štěkal". ,,No to je on. Vážně jste ho neviděl. Třeba u vás na zahradě? V plotu je díra a...". Ani mě to nenechal doříct. ,,Tu díru udělala mladá, když utíkala z baráku. A psa jsem neviděl" dodá naštvaně chytne dveře. Nakonec s nimi třískl. Nakonec se zase otevřely. Stála tam jenom nějaká mladá holka. ,,Dobrý den. Omlouvám se za dědu. On nemá moc náladu" dodá a já na ni jen tiše koukám. Pousmála se na mě. Oni ji tu drží? ,,Nikdy jsem si vás tu nevšiml" pronesu a ona se zasměje. ,,Jsem tu, abych pomohla dědovi sbalit nějaký věci" odpoví a já jen přikývnu. ,,Jinak jsem Diana" šeptne a natáhne ke mně ruku. ,,Vadim" odpovím a potřásnu si s ní. ,,Jo. Myslím, že jsem tě viděla. Bydlíš vedle ne?". Jen jsem přikývl. ,,Jo. Ztratil se mi pes a mě napadlo jestli jste ho neviděli, protože v plotu je díra...". ,,Štěně?" zeptá se a já přikývnu. ,,Viděla jsme tu pobíhat nějakýho psa, ale nevěděla jsem, že je váš. Děda říkal, že je to toulavý pes" dodá a já s založím ruce. Je to pěknej kokot ulhanej. ,,Kdy to bylo?". ,,Dneska ráno" odpoví a já poskočím. ,,Vážně. A neviděla jsi kam šel?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,Jak moc ho chceš najít?" zeptá se mile a já na ni nechápavě kouknu. ,,Hodně. Je to můj pes" odpovím a ona se zamyslí. ,,Nechtěl by jsi třeba někam zajít než odjedu?" zeptá se a ve mně hrkne. ,,Eee. Jo proč ne" odpovím a ona se pousměje. ,,Dobře. Já si tě najdu" šeptne a já jen přikývnu. ,,A můj pes...". ,,Jasně! No. Běžel potom přes náš plot dál" odpoví a já přikývnu. Jasně. Tam bydlí... Mazalovi. ,,Díky" šeptnu a jdu rychle pryč. Pískl jsem na kluky, aby zmizeli. Vběhl jsem na zahradu. ,,Co ti tak trvalo?" zeptá se Ondra a já jim pomůžu zpátky. ,,Vím kde je. Jedni sousedi mají taky retrívra a jsou pryč. Zita mni to říkala, ale moc jsem ji neposlouchal, protože se právě převlíkala. Stará se jim o něj jedna sousedka a... Nechává ho venku. Určitě budou spolu" dodám a všichni běžíme k jejich domu. Ondra zazvonil, ale nikdo nepřišel. Vážně jsou pryč. Všichni jsme přelezli branku a tajně vešli na zahradu. Měl jsme pravdu. Leželi spolu na schodech. ,,Ty hajzle" pronesu a vezmu ho. Jakmile se probudil začal mě olizovat. ,,No moc nedělej. Kdes byl ty šuline?" zeptám se a jdu s ním pryč. Kluci se jen smáli. ,,Díky za pomoc" pronesu a otočím se na ně. ,,To nic není. Taky jsi nám hodně pomáhal" odpoví Viktor a poplácá mě po zádech. ,,Zita se zblázní až ho uvidí" šeptnu a jdu s ním do domu.

Pohled Zity:

Odevzdala jsem zápisný arch a šla ze třídy. V hlavě jsme si ještě počítala kolik toho budu psát. Příští týden konec angličtiny a potom už jenom ústní. Celkem se mi ulevilo, že to budu mít skoro za sebou. Když mě před školou čekal Vadim, překvapilo mě to. ,,Ahoj" pronese s úsměvem a dá mi pusu. ,,Co tu děláš? Měl jsi být u rodičů". Jen pokrčil rameny a objal mě. ,,Mám pro tebe...". Přiběhl k nám Robin. ,,Sakra" šeptne Vadim a vezme ho. ,,Překvapení" dodá rychle a já na něj šťastně kouknu. ,,Vadime!" jeknu a hned ho obejmu. Podal mu Robina. ,,Kde jsi ho našel?". ,,U Mazalů" odpoví a já poskočím. Položila jsme ho na zem a skočila na Vadima. Jenom se zasmál. ,,Kdes byl ty hajzle?" zeptám se naštvaně a Robin skloní hlavu. Zastrčil ocas a lehl si na zem. ,,Byla jsme na tebe ošklivá" šeptnu a on mávne rukou. ,,Byla to moje vina" odpoví a já pokývu hlavou. ,,Co angličtina?". ,,Myslím, že dobrý. Ale myslím, že jsem nevyplnila poslední stránku" odpovím a on se zasměje. ,,Roztěkaná Zita" šeptnu a já ho mírně praštím. ,,Tak. Co je v plánu když jsme kompletní?" zeptám se a on se podívá na hodinky. ,,Mamka mi psala ať se stavíme na oběd. Dneska bych tam chtěl přespat, aby se necítila tak sama a že nemá syna" dodá a já se mírně zasměju. ,,Tak jo. Já potom půjdu s Robinem...". ,,Nikam nepůjdeš. Budeš tam se mnou. Myslíš, že jí vadíš? Navíc... tě neviděla v těch nových vlasech. Učůrne si, když máte stejný účes! dodá tiše a já se jen zasměju. ,,Řekl jsi, že to nebudeš říkat" řeknu a on se začne smát. ,,Promiň... Mami". ,,Vadime!" okřiknu ho a on strčí Robina do auta. Zase se na mě otočil a objal mě. ,,Měli by jsme si s nimi promluvit" pronese a já přikývnu. ,,Musíš svoji mámu připravit na to, že už tam nejspíš nebudeš" řeknu a on přikývne. ,,To ji porazí" odpoví tiše a já mu otevřu dveře od auta. ,,Zvládne to" hlesnu a on si sedne za volat. Oběhla jsem auto a sedla si na sedadlo spolujezdce. Robin si na mě automaticky přelezl. Připoutala jsem se a Vadim se na mě usmál. ,,Můžeme rodinko?". Jen jsem se zasmála a přikývla. Ještě jsem se ohlídla na školu od kuď vycházel Kuba. Zase jsem se otočila na Vadima. Kdykoli ho potkám na chodbě, mám strach, že na mě bude mluvit.

Konec zvonec

Vaše Adéla

BTW: Sorry z chyby