Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

A+ positive

Pohled Vadima:

Tiše jsem oddychoval a snažil se neusnout. Jenom si odpočinu a zase pojedu. Dohopsala ke mně Zita a lehla si ke mně. Pousmál jsem se a pootevřel jedno oko. Spokojeně se ke mně tulila a usmívala se. ,,Jak to dneska probíhalo?" zeptám se tiše a ona pokrčí rameny. ,,Normálně. Celý den jenom hráli na playstationu" odpoví a já si povzdechnu. ,,Je mi blbý tě tu s něma nechávat". ,,Jsem jejich sestra, ne? A navíc... Slíbila jsem, že je pohlídám, než se táta vrátí" dodá a já na ni pobaveně kouknu. ,,A kdy se vrátí?". ,,Až zítra" odpoví tiše a posune se výš. Pohladila mě po tváři a zavřela oči. ,,Ještě chvilku to vydrž. Za dva týdny se už budeme válet na Malorce" řeknu tiše a ona se uchechtne. ,,Co tam budeme dělat?". ,,Válet se a jenom se mazlit. A jíst. Hodně" dodám a oba se začneme smát. Chvíli jsem na ni jen tiše koukal. ,,Já tě vážně hrozně miluju" pronesu a ona mlčí. Nakonec se uchechtla. ,,Ještě, aby ne, když ti vařím a uklízím" pronese a já na ni naléhavě kouknu. ,,Ale vážně. Myslím, že bych ti to měl víc říkat" řeknu a ona se posadí. ,,Vím, že mě miluješ. Ty víš, že tě miluju?" zeptá se a zase si na mě lehne. ,,Ano, vím. Děkuju" dodám a oba se zase zasmějeme. ,,Chtěl bych tu s tebou zůstat". ,,Taky chci, aby jsi zůstal, ale naposledy jsi mu to taky odřekl. Nemyslíš, že už mu to bude divný?" zeptá se a já přikývnu. Má pravdu. Navíc... Je to můj táta. Měl bych mu pomoct, když mě potřebuje. ,,Pokusím se přijet co nejrychleji. A vezmu tě na večeři" pronesu rázně a ona pokýve hlavou. ,,Nemůžeme tu nechat kluky samotný" oponuje a já přikývnu. ,,Můžeme. Není jim pět. Honza je zvládne na tři hodiny pohlídat, ne?". Nervozně se na mě podívala. ,,Fajn. Zkusíme to".

Pohled Zity:

Stáli jsme u dveří a dávali si pusy. ,,Musím jet". ,,On to zvládne ještě chvilku" odpovím a zase ho políbím. Pousmál se a přitáhl mě blíž. ,,Ježiši vy jste nechutný. Můžeme si zapnout playstation?" zeptá se Honza a my na něj oba koukneme. ,,Jo" odpoví Vadim a on na něj jen mávne. Pobaveně jsme se na sebe podívali. Zase mě políbil a rukou mi zmáčkl zadek. ,,Zito?". Odtáhla jsem se od něj a koukla na Sama. ,,Honza mi nechce dovolit hrát s ním". ,,Kecá!" křikne Honza a Sam odběhne. Nakonec k nám došel Štěpán. ,,Budeme si hrát?" zeptá se a já kouknu na Vadima. ,,Už pojedu" pošeptá a dá mi rychlou pusu. ,,Ahoj" pronesu tiše a on s úsměvem zamává. Vzala jsme Štěpána a šla s ním do kuchyně. ,,Nemůžu si hrát. Musím přidělat ty poličky, ale víš kdo si moc rád hraje?" zeptám se a on pokýve hlavou.

Seděla jsem na zemi a vrtačkou dělala díry do prken. ,,Zito!" jekne Honza a přiběhne ke mně. ,,Prosím. Můžu jít hrát?". ,,Vždyť si hraješ" odpovím a on si sedne neproti mně. ,,Ale já chci na playstationu" dodá tiše a založí si ruce. ,,Potřebuju se zbavit Štěpána, kterej mi je pořád za zadkem. Venku je hezky, na zahradě si můžete blbnout jak chcete. Playstation až za odměnu" dodám a on se na mě pobaveně koukne. ,,Mluvíš jako máma". ,,Ne" oponuju a on přikývne. ,,Ale jo. Ze Zity se stala mamina" dodá a já na něj naštvaně kouknu. ,,Jenom jsme dospělá. To ty neznáš". ,,Celý život se starám o ty dva blby" dodá a já na něj pobaveně kouknu. ,,No a já jsem se starala o tři blby. Taky tě to potká" dodám pobaveně a on se uchechtne. ,,A co děláš?". ,,Vadim mi slíbil, že mi přivrtá poličky. Bohužel... Na to vždycky zapomněl. Tak si to udělám sama" dodám a on se natáhne pro metr. ,,Nechceš pomoct?".

Mezitím:

Pohled Vadima:

Stál jsem na žebříku a táta mi podával šroubky. ,,A jak se má Zita?". ,,Dobře. Teď jsme měli přes týden kluky doma, protože její táta odjel na nějakou schůzku" odpovím a on je přikyvuje. ,,Mohli by jste se sem stavit třeba příští víkend?" zeptá se a já seskočím dolů. ,,Proč?". ,,Budeme slavit" odpoví a já na něj pobaveně kouknu. ,,Kdo má narozeniny?". ,,Nikdo. Jenom se sejdeme jako rodina" odpoví a já pokývu hlavou. ,,Příští víkend se Ondra žení" pronesu tiše a vezmu další prkno. Vylezl jsme nahoru a vzal si vrtačku. ,,A ten další?". ,,Vždyť víš, že jedeme na Malorku" odpovím a on jen přikyvuje. ,,Nepřipadá ti to jako škoda peněz?". Utišil jsme se a radši neodpovídal. ,,Víš, co... Mohli jste ty peníze dát radši do nějaké věci co vám zůstane" dodá a já jen pokrčím rameny. ,,Myslím, že si zasloužíme trochu vypnout. Navíc... Můj nápad to nebyl" dodám a zase slezu. ,,Nevadí ti, jak Zita hospodaří s tvýma prachama?". ,,Nejsou to moje peníze. Jsou naše. Myslím, že v našem vztahu...". Ani mě to nenechal doříct. ,,Vždyť chodíš do práce a ona je doma" oponuje a já si založím ruce. ,,Myslím si, že mi toho dala dost. A když jí to takhle můžu vrátit, udělám to. Navíc... Ona moc dobře ví, jak to je a nedovolila by si udělat takovou věc. Já... Nechápu proč ti to vlastně říkám" dodám a on si sedne a zamíchá si kafe. ,,Připadá mi, jakoby bys podpantoflák" řekne a já na něj jen tiše koukám. ,,Nejsem" oponuju a on pokrčí rameny. ,,Tím jak se Zita chová se nedivím, že...". ,,Tati stačí! Nevidíš do toho. Tys byl podpantoflák. A nakonec z toho vznik rozvod. Já nejsem jako ty, jo? U nás mám hlavní slovo já a Zita to ví. Navíc... Tu dovolenou platila ona, ze svých peněz" dodám a on jen pokrčí rameny. ,,Dobře. Nechci se hádat. Ty víš nejlíp co máš doma" dodá a zase se postaví. ,,Proč to zase řešíš? Nechápu proč mi pořád musíš kecat do života" dodám. ,,Protože nechci, aby ses spálil. Znovu" dodá a já naštvaně vydechnu. ,,No... Tak to tě asi zklamu" řeknu a on se na mě nechápabě podívá. ,,Proč?". ,,Víš jak jsi mi dal asi před dvěma rokama ten prstýnek a já ti ho potom vrátil, když jsme se pohádali se Zitou a já si myslel, že se rozejdeme? Chci ho zpátky" dodám a on na mě jen nechápavě kouká.