Pohled Zity:
V hlavě se mi pořád mihotala myšlenka. Nezapomněla jsem něco? Měla jsem něco naplánovanýho. Něco udělat. Ale co? Bušilo mi srdce a píchalo mě v kříži. V hlavě mě něco bodalo. Hrozně moc. ,,Tak jo! Chtěl bych vám představit mýho kamaráda. Tohle je Josh. Jo. Není od cuď a tohle je jeho přítelkyně Týna" řekne a já na ně kouknu. Vypadali mile. ,,Jo a tohle je Eliáš a Majda" dodá Michal a já pokývu hlavou. Co? Až teď jsem si uvědomila kde jsem. Vadim mi mačkal stehno a usmíval se na ně. ,,Tohle je Déňa. Moje přítelkyně. Tamti vzadu jsou Vadim a Zita" řekne Michal a já na ně mávnu. ,,Vadime?" zeptám se tiše a on na mě koukne. ,,Co tu děláme?" zeptá se zase a on se zasměje. ,,Jsme na grilovačce" dodá tiše a oba na sebe nechápavě koukneme. Pořád jsem byla nějaká zpomalená. ,,Co je?" zeptá se tiše a skloní se ke mně. ,,Nic" šeptnu a jen se pousměju. Pootočila jsem hlavu na ty lidi. Bylo mi hrozně špatně. Cítila jsem jak mi nervy v těle cukají. ,,Zito pomůžeš mi dosnýst ty skleničky?" zeptá se Denisa a já přikývnu. Zvedla jsem se. Jedna noha se mi podlomila. Opřela jsem se o stůl a šla za ní. Z ničeho nic se na mě navalilo několik pocitů. Měla jsme těžkou hlavu a celé tělo mě nějak táhlo dolů. Motala se mi hlava a nějak se mi hůř dýchalo. Co je sakra? ,,Jdeš?" zeptá se Denisa s úsměvem a otočí se na mě. ,,Jo" zachraptím a ona na mě mávne. Šla jsem s ní do schodů. Přidržovala jsem se zábradlí a táhla se za ní. Jen co jsem vyšla mi do rukou strčila krabice. Pomalu jsem scházela schody. Josh mi je hned sebral. ,,Pomůžu ti" pronese a já se na něj usměju. ,,Dík" šeptnu a jdu k Vadimovi. ,,Zito prosím pojď nachystat to maso!" jekne Michal a táhne mě do kuchyně. Natáhl ke mně nůž. Snažila jsem se ho chytit, ale pokaždé jsem minula. Zdá se mi to nebo je tu Michal dvakrát? ,,Co je?" zeptá se pobaveně a položí ho na linku. ,,Spala jsi?". Přikývla jsem a opřela se o linku. ,,Dobře. Napij se" dodá hned a podá mi skleničku. I když jsem měla hroznou žízeň nedokázala jsem se napít. Z ničeho nic mi povolily svaly a sklenička ležela k zemi. Jakmile spadla, kousek jsem odskočila. Nakoukla jsem Denisa. ,,Promiň" zachraptím a ona se sehne k Michalovi, který sbíral střepy. ,,Zito co ti je? Jsi nějaká malátná" pronese Denisa a já pokývu hlavou. ,,Nejsem" odpovím a prudce se otočím. Shodila jsem nějaký plastový misky. Oba se postavili a koukala na mě. ,,Pardon" šeptnu a snažím se je zvednout.
Pohled Michala:
Oba jsme na ni koukali. Z ničeho nic se převážila a spadla. Jen seděla na zemi a třásla s hlavou. ,,Ty jsi se sfetovala?" zeptá se tiše Déňa a jde k ní. ,,Ne" řekne hrozně divným hlasem a postaví se. ,,Vy jste pili nebo...". ,,Nic jsem neměla" řekne rychle a já mávnu na Vadima. Kývl jsem na Zitu. Chvíli ji pozoroval. ,,Ona bere nějaký prášky?" zeptám se tiše a on pokýve hlavou. ,,Nevím o ničem" odpoví a Zita povyskočí. ,,Jsem v pohodě. Jdeme jíst" dodá a projde kolem nás. Zdá se mi to nebo kulhá? Sedla si ke stolu a natáhla pro skleničku. Trochu se napila. ,,Vadime co je s ní?".
Pohled Vadima:
,,Nevím" šeptnu a jdu k ní. Sedl jsem si vedle ní a prostě se na ni usmál. Klepaly se jí ruce a celá se třásla. ,,Ty sis dala nějaký prášky?" zeptám se tiše a ona pokýve hlavou. Hrozně se jí zavíraly víčka. ,,Lásko prosím řekni mi to" šeptnu a ona pokrčí rameny. ,,Nic jsem neměla" odpoví a kousek se ode mě posune. Zase se natahovala pro skleničku. Jakoby jí přestal fungovat mozek. S rukou sekla o stůl. Hned na to ji stáhla k sobě. Ona je po obrně, nebo co se děje? ,,Tak jo. Můžeme jíst?" zeptá se Majda a já k nim vzhlédnu. ,,Co je Zitě?" zeptá se Eliáš a já pokrčím rameny. ,,Nevím. Asi nic. Prej" dodám a Majda si ji prohlídne. ,,Je nějaký bledá". ,,To je ona pořád" řekne Denisa a oni se zasmějou. Mně to moc vtipný nepřišlo. ,,Jak jde vlastně maturita?" zeptá se Josh a koukne na Denisu. ,,Zatím v pohodě. Akorát na ten první den, kdy jsem tam ani nedošla... Se to daří. Příští týden je ustní" dodá a oni kouknou na Zitu. ,,Ty taky maturuješ ne?". ,,Jo... Já. Ehm. V pohodě" zachraptí a my na ni jen nechápavě koukáme. ,,Ehm. A už víš kam chceš jít potom?". ,,Jo. Ehm. Já. Eeeeh. Mmmm. Měla... Doufám, že mě vezmou na odbornou na podnikání" řekne a zase se odmlčí. ,,Asi s ní něco vážně je" šeptne Týna a já přikývnu. ,,Není ti špatně?" zeptá se a ona pokýve hlavou. ,,Skočím si na záchod" šeptne a zvedne se. Zase se chytla o stůl a pomalu šla do chodby. ,,Půjdu ji nenápadně kontrolovat" řekne Denisa a jde za ní. ,,Ono, aby to nebyl nějaký kolaps. Můj táta na to taky trpí" pronese Majda a já na ni zvědavě kouknu.
ČTEŠ
Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)
FanfictionVíte jak je těžký žít v něčem, co se vám nelíbí? Čemu prostě nevěříte? Tak to mám celý život. S mámou křesťankou a třemi bratry. Vlastně nevlastními bratry. Nikdy jsem nepředpokládala, že mě život donutí věřit v něco víc než jsem já sama. Ono to pro...