Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Neznáme se?"

Pohled Zity:

Balila jsem dárek a Vadim mě pořád otravoval. ,,Pojď si lehnout. Pojď se mazlit. Pojď. Zito pojď se mnou" kňučí a bere mi lepící pásku. ,,Počkej až to dodělám" odpovím a odstrčím ho. ,,Lásko notak. Zabalit to můžeš za chvilku". ,,Ty taky můžeš chvilku počkat... Aaaa!" jekla jsem a on už mě držel v náručí. Nesl mě do pokoje a odhodlaně koukal před sebe. ,,Blázne!" křiknu a on se jen zasměje. Položil mě do postele a lehl si na mě. ,,Škrabej" pronese a já si jen založím ruce. Vecpal se mi do objetí a lehl mi na prsa. ,,Prosím" dodá a dá mi rychlou pusu. Vyhrnula jsem mu triko a nehty mu jezdila po zádech. ,,Jsi nervozí?" zeptám se a on přikývne. ,,Nechci se s nimi sejít" odpoví tiše a srkne slinu. ,,Nebude to tak hrozný ne?". ,,Bude to příšerný! A ty tam nejdeš se mnou a já... Nevím jestli to chci vidět. Přes dvacet let jsem viděl, jak jsou rodiče spolu a teď se to posralo a... Yanna si tam Pepise bere, tak proč ty nemůžeš jít taky?" zeptá se tiše a stiskne mě. ,,Vždyť víš, že má Daniela narozeniny. Dlouho jsem ji neviděla a slíbila jsem, že přijdu" odpovím a on jen přikyvuje. ,,Zvládneš to. Jseš velkej kluk. Víš jak se tvůj táta snaží, aby jsi si ji oblíbil" řeknu. Mlčel a jen mrčel. ,,Já vím, ale... Proč nepozve i mámu? To by byla sranda, ne?". ,,Vždyť se s ní nebavíš" zaprotestuju a on jen pokrčí rameny. ,,Nejde o to jestli se s ní bavím, ale jestli ji táta ještě miluje". Nebudu mu to kazit. Už takhle ho to sebralo. A to, že jeho máma má chlapa, taky vědět nepotřebuje. Jak to vím? Viděla jsem je. Nebyl to moc příjemný pohled. A kdyby to Vadim věděl, seklo by to s ní a do nemocnice se dostat, taky nepotřebuje. Proč je to s těma Tkačenkovýma tak těžký?

Pohled Vadima:

Zita mi vázala kravatu. Radši jsem ji držel, aby z té židle nespadla. ,,Vážně si to nechceš ještě rozmyslet?". ,,Vadime... Fajn. Ehm. Já příjdu. Dám jí dárek a ty řekneš, že jsme se zdržela a dojdu" šeptne a já na ni nadšeně kouknu. ,,Vážně? Udělala bys to pro mě?". ,,Ano. Vím jak je to nepříjemný. Pokusím se" dodá a sleze dolů. Podala mi sako a usmála se. ,,Děkuju" šeptnu a ona přikývne. Trochu mě to uklidnilo. Alespoň na tu bláznivou ženskou nebudu sám.

Pohled Zity:

Zazvonila jsem a čekala, kdo mi otevře. ,,Překvapení!" křiknu a Daniela začne ječet. ,,Myslela jsem, že nepříjdeš!" jekne nadšeně a obejme mě. ,,V tom je to překvapení" odpovím a ona se začne smát. ,,Víš já...". ,,Pojď. Představím ti moje kamarádky" řekne rychle a táhne mě dovnitř. ,,Tohle je Zita. Známe se už pěkně dlouho a vy všechny jí můžete políbit zadek, protože ona je jediná, která mě viděla se pozvracet" pronese a ony se začnou smát. Nechápavě jsem se na ni podívala. ,,Bavily jsme se o takovýh zvláštních věcech" šeptne a já je přikývnu. ,,Tohle je Majda. To asi znáš. Ája je z práce, tohle je Jessica... Jo není od cuď. Je ze Slovenka" dodá a všechny se začneme smát. ,,A poslední je... Petra, ale tu znáš". Rychle jsme se na ni otočila. ,,Zito!" jekne a já na ni skočím. ,,Tak dlouho jsem tě neviděla" pronesu a ona přikývne. ,,Já tebe taky. Povídej. Co novýho".

Mezitím:

Pohled Vadima:

Zita pořád nikde a já jsem začínal mírně panikařit. Spíš hodně panikařit. ,,Uklidni se" pošeptá Yanna a já na ni kouknu. Držela mě za stehno a klinila moji klepající se nohu. ,,Já to nezvládnu. Nezvládnu vidět...". ,,Nazdárek všichni. Omlouváme se, že jdeme pozdě" pronese táta a my na sebe s Yannou koukneme. ,,Tohle je Nina".

Pohled Zity:

Koukla jsem se na hodiny. ,,Měla bych jít...". ,,Co? Myslela jsem, že s námi půjdeš do klubu" zakňučí Daniela a holky mě začnou pobít. Ája mě objala kolem krku. ,,Znám tě chvilku, ale je mi jasný, že se necháš ukecat" pronese a já pokývu hlavou. ,,Slíbila jsem Vadimovi, že příjdu na večeři s jeho rodinou a...". ,,On to zvládne. Prostě mu napiš, že se chvilku zdržíš a potom tam dojdeš". ,,Fajn" šeptnu a vezmu si mobil.