Pohled Vadima:
Odhodil jsem svoje triko a zase si k ní lehl. Chtěla si rozepnout košili. Rychle jsem ji zastavil. ,,Nech si to ještě" řeknu a ona se zasměje. Zase mě políbila a rukou mi jezdila po zádech. U hlavy mi začal hrát mobil. Chvíli jsem to ignoroval, ale už se to nedalo snýst. Típl jsem to, ani nevím komu. Ani ne sekundu, na to začal hrát ten Zity. Otočila se a taky to típla. Oba jsme si ztišili zvuky. Sedla si na mě a začala si rozepínat košili. Úsměv jí spadl, když oba mobily začaly vibrovat. ,,Co je zase!" jeknu a Ondra se utiší. ,,Nazdar brácho. Kde seš?" zeptá se a já si promnu spánek. ,,Se Zitou" odpovím a on něco vykřikne. ,,Už se bavíte? To je fajn... V tom případě mě dej nahlas". Poslech jsem ho a mobil si položil na břicho. ,,Ahoj Zito!" křikne a ona se na mě zamračí. ,,Ahoj" vydechne a k němu přiběhne Daniela. ,,Nemohla jsem se ti dovolat". Jen protočila očima a kývala na mě hlavou. ,,Promiň" šeptnu a ona ze mě sleze. ,,Co jsi chtěl?". ,,Vy to nevíte? Dneska je v baru nějaká párty a oba vás tam očekávám" odpoví a ona se na mě rychle otočí. ,,Nejdu" šeptne a já si mobil vezmu. ,,Zita nechce a mně se taky moc nechce" odpovím a oni se utiší. ,,Co? Hele... Já se neptám. Je to maturitní párty. Maturanti mají vstup zadarmo a pití za polovinu. Proč toho nevyužít?" zeptá se pobaveně a já kouknu na Zitu. ,,Uvidíme" odpovím. ,,Ne! Vy příjdete! Víš proč tomu říká maturitní párty? Protože za měsíc je maturita. Musíme to oslavit" dodá Daniela a já si povzdechnu. Absolutně se mi nechce! ,,Fajn. Na chvilku" hlesnu a oba křiknou. ,,Fajn. Je to na kvap, ale do hodiny a půl buďte u nás!". Mobil jsem odhodil a koukl na ni. ,,Nejdu" řekne prostě a obleče si župan. ,,Mně se taky nechce". ,,Tak proč jsi jim na to kývl? Proč nemůžeme být spolu sami?" zeptá se a jde ke mně. ,,Protože jsme jim to neřekli" odpovím a ona si povzdechne. ,,Slíbil si, že to klukům řekneš". ,,Já vím! Ale nějak na to nebyl čas. Ty jsi to holkám snad řekla?" zeptám se naštvaně a ona si na mě sedne. ,,Jsme spolu týden a akorát to zase kazíme" pronese a já přikývnu. ,,Promiň. Nechci jim to ještě říkat. Nic jim do toho není" dodám a ona přikývne. ,,Ale vyhneme se takovým akcím" odpoví a políbí mě. ,,Nedokážu jim říct ne. Vždyť jsou jako moji bráchové". Pousmála se a pokývala nad tím hlavou. ,,Lásko musíš být někdy sobec" řekne a pohladí mě po vlasech. Zase jsem si lehl a ona ke mně. Zdá se to divný, ale když spolu zase jsme, na nic nespěcháme. Teda spíš Zita ne. Prej potřebujeme čas si na sebe zase zvyknout. Už chci, aby to bylo jako před tím. Zase mi začala dávat pusy. ,,Stihneme to?" zeptám se tiše a rozvážu jí župan. ,,Můžeme přijít kdy chceme" odpoví a sundá si ho. Chytl jsem ji a přetáhl ji na sebe. ,,My si řídíme čas" odpoví a rozepne mi pásek.
Pohled Anety:
Už se vážně zlobím. Místo toho, abych byla doma v klidu, musím tady trčet a pít. Není lepší pít doma v klidu? ,,Nezlob se na mě" pronese Honza a já se na něj zamračím. ,,Budu" odpovím a jdu k holkám. Myslím, že jediná, která je tady z toho hotová je Daniela. ,,Kde je Vadim?" jekne Ondra a koukne na nás. ,,Nejspíš příjde později" odpovím a on si udupne. ,,Jediný co po něm chci, aby chodil včas". ,,Chceš pořád něco" šeptne Petra a já se uchechtnu. ,,A Zita je kde?". ,,S Vadimem" odpoví Daniela a já na ni nechápavě kouknu. ,,Co? Mně říkala, že se musí učit" řeknu a ona pokrčí rameny. ,,Nevím. Vadim říkal, že jsou spolu" pronese Ondra s mobilem u ucha. S holkama jsme se na sebe podívaly. Že by se k sobě vrátili? To ne. Jsou kamarádi. To je jasný. Zita si vždycky stojí za svým.
Pohled Zity:
Šli jsme hrozně pomalu a nechali si mobily vrnět v kapse. ,,A poslední část bych měl napsat tento týden. A měl bych to mít hotový" dodá a já se na něj usměju. ,,Jseš šikovnej" pronesu a pustím jeho ruku. Povzdechl si a ještě se zastavil. ,,Dneska to nepřeženeme" šeptne a já přikývnu. ,,Doma máme něco rozdělanýho" odpovím a on mi dá pusu. Vytáhl mobil a típl to. Došli jsme před klub, kde bylo hrozně moc lidí. Mohlo nám to dojít. Hodně lidí maturuje. Spíš hodně lidí rádo pije. Došli jsme k nim. ,,Kde jste? Řeklo se...". ,,No dobrý zase. Jdeme?" zeptá se Vadim a on jen přikývne. Odchytila si mě Aneta. ,,Ahoj" pronese a já přikývnu. ,,Co je?". ,,Neříkala si, že se budeš učit?" zeptá se a já přikývnu. ,,Však jo" odpovím a ona si mě prohlídne. Pousmála jsem se a vešla dovnitř.
ČTEŠ
Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)
FanfictionVíte jak je těžký žít v něčem, co se vám nelíbí? Čemu prostě nevěříte? Tak to mám celý život. S mámou křesťankou a třemi bratry. Vlastně nevlastními bratry. Nikdy jsem nepředpokládala, že mě život donutí věřit v něco víc než jsem já sama. Ono to pro...