Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

"Čtyři ráno, sami doma"

Pohled Vadima:

Všichni jsme stáli před školou a čekali na ni. Jakmile se ozvalo zvonění, automaticky jsem se usmál. Měla na sobě uniformu a kraťoučkou sukni. Škoda, že musíme na ten oběd. Holky se k ní rozeběhly a skočily na ni. Aneta ji objala a nadzvedla. ,,Věřila jsem ti" řeknu k ní a všechny ji drží v kroužkou. Nakonec se na mě otočila a šla k nám. ,,Mimino já tomu nevěřím" řekne Ondra a obejme ji. ,,Vždyť to nic není. Až budu mít maturitu, bude to větší" odpoví a já se na ni usměju. Aneta na mě mrkla. Jasně, že věděla, že to vím. Nikdy bych jí to nepřiznal, ale ta holka je sakra chytrá. ,,Já jsem to věděl" pronesu a Zita na mě pobaveně koukne. ,,Děkuju" šeptne ke mně a já jen mávnu rukou. Objal jsem ji a dal jí pusu do vlasů. ,,Takže oběd?" zeptá se Viktor a já přikývnu. ,,Nesnídal jsem" šeptnu a všichni se zasmějou.

Zita mě držela za ruku a seděla namáčklá u mě. ,,Chcete jít pít dneska nebo až zítra?" zeptá se Honza a koukne na nás. ,,Ehm. My asi nepůjdeme" odpovím a on si odkašle. ,,Ne? Vždyť začánají prázdniny. Příští rok končíme nástavbu a holky maturují. Co jako nechceš oslavovat?" zeptá se a Zita se uchechtne. ,,Vadim se mnou jede do Frýdku" řekne a oni se jen začnou usmívat. ,,Jedeš domlouvat svatbu?" zeptá se pokušitelsky Ondra a já jen pokývu hlavou. ,,Na návštěvu a vezeme Zity mámu do Ostravy" dodám a kluci se uchechtnou. ,,To by sis měl připít" řekne Aneta a Zita na ni naštvaně koukne. ,,Náhodou... Dost se teď snaží. Přestala pít a s Lukášem se taky rozešla. Myslím, že konečně si uvědomila, jak se chovala a teď vážně bude máma" odpoví a já se na ni usměju. V tomhle se ji snažím podpořit. I když sám tomu nevěřím, tak doufám, že se pletu a vážně se změnila. ,,No jasně. Promiň" řekne k ní Anet a usměje se. ,,Jestě si skočím na záchod a můžeme jít". Společně se Zitou se zvedla Denisa. ,,Taky půjdu" pronese a obě odejdou. ,,Pořád ji to nepustilo?" zeptá se Anet a já pokrčím rameny. ,,Nemám právo jí do toho kecat. Ať si věří čemu chce, ale já jí to hanit nebudu. Šťatsná žena, šťastný muž" dodám a ona protočí očima. ,,Měl by jí někdo sundat ty růžové brýle" šeptne a napije se. ,,Nech je. Ať si to dělají jak chtějí. Ty jsi kamarádka. A ty podporují. Tak podporuj" řekne k ní Honza a taky se utiší. Zita si sedla a usmála se na nás. Jen jsme jí úsměv oplatil a dělal jakože nic. 

Pohled Zity:

S Vadimem jsme se drželi za ruce a procházeli ulicí. ,,Neměli jsme jim lhát" řeknu a on jen přikývne. ,,Já vím, ale jinak by nám nedali pokoj. Nikdo se to nemusí dovědět. Prostě se po víkendu objevíme a budeme dělat jak jsme si to hrozně užili" dodá a já jen přikývnu. Máma je v Ostravě už od včerejška. Vadim mě pustil do bytu. Hned na nás vyběhl kocour. Vzala jsem si ho do náruče a šla dál. Vadimova máma zběsile balila kufry. ,,Ahoj" pronese Vadim a ona se na nás usměje. ,,Ahoj děti. Těšíte se až konečně vypadneme?" zeptá se a já si sednu na sedačku. ,,Ale mami" šeptne Vadim a jde do pokoje. ,,Jenom vás škádlím. Hlavně se nezapomeňte starat o kočku" řekne ke mně a já se zasměju. ,,Já se o něj postarám" odpovím a ona mě pohladí po vlasech. ,,Jseš hodný holka". Chvíli bylo ticho, ale mně to prostě nedalo. ,,Mohla bych se vás na něco zeptat?". Jen se usmála a sedla si ke mně. ,,Ta nemoc... Dlouho se o ní neřekla nějaká nová informace" naznačím a ona hned vstane. ,,Vadim mi zakázal ti cokoli říkat" šeptne a dělá, že balí. ,,Ale... Z ministerstva zdravotnictv nám chodí nějaké rady na prevenci a tak, ale moc nového zatím není. Čekat se to nedalo, ale spousta lidí se vážně nechala očkovat, takže tady to není tak hrozný, ale třeba v Německu je to hotová genocida. Ale teď v tuhle chvíli ti můžu říct, že to nejhorší jsme zatím ustáli. Možná se to, ale zvrtne. Mají být vedra a to ty bakterie mají rády. Takže kdo ví co se vlastně stane" dodá a mrkne na mě. Jen jsem přikývla. Vadim vešel a usmál se na mě. ,,Nechceš se převlíct z té uniformy?" zeptá se a já přikývnu. 

Pohled Vadima:

Leželi jsme v posteli a mazlili se. Teda Zita s kočkou. Na mě se ani nepodívala. ,,No tak. Nech toho kocoura a dej pusu mně" řeknu a ona se zasměje. ,,Ale on je tak milej" zaprotestuje a zase ho obejme. ,,A já snad nejsem?". ,,Jsi velkej chlap. Nejsi" šeptne a já jí ho vezmu. Odnesl jsme ho z pokoje a dveře zabouchl. ,,Nesneseš rivala" šeptne a uraženě se zavrtá do peřin. Jen jsem se zasmál a lehl si k ní. ,,Takže... Chtěl bych oficiálně odstartovat to nejlepší léto ze všech" řeknu a ona přikývne. ,,Už se těším jak budu s tebou a jenom s tebou" odpoví a obejme mě. ,,Ještě před chvilkou jsi mě málem vyměnila za kočku". Oba sme se zasmáli a dali si pusu. ,,Zvládla jsi to" šeptnu a ona se mile pousměje. ,,Jenom díky tobě" dodá a zase mě políbí. ,,Oba jsme frajeři" pronesu a ona přikývne. 

K ránu mě probudili rodiče, kteří se zřejmě chystali na letiště. Zitu jsem od sebe odstrčil a šel za nimi. Máma mě hned objala. ,,Dlouho jsme nikde nebyli bez tebe" řekne a táta se zasměje. ,,Je velkej kluk. Zvládne to. Navíc... Má Zitu. Ta se o něj postará taky" dodá a já přikývnu. ,,Hlavně žádný blbosti a žádný mejdany. Víš jak to pak dopadá" řekne přísně mamka a já přikývnu. ,,Hlavně na sebe dávejte pozor. Kdyby byla bouřka, vypoj věci z elektriky a hlavně krm kočku!". Jen jsme se jí smál. ,,Mami klid. Zvládnu to. Nebudu sám" dodám a ona mě zase obejme. Táta vzal kufry a nesl je do auta. ,,Dávej pozor na Zitu" šeptne mamka a poplácá mě po hrudi. Přikývl jsem. Zase mě objala a dala mi pusu na tvář. Táta se vrátil a poplácal mě po zádech. ,,Kdyby něco nevolej a vyřeš to jako chlap" pronese a oba se zasměje. Máma nic. ,,Ty jseš blbej" šeptne a já se jen uchechtnu. Mávl jsme na ně a zhasl v bytě. Vrátil jsem se za Zitou a objal ji. ,,Takže jsme tu sami?". Jen jsem přikývl. ,,Děkuju, že jsi tu pro mě" dodá a se uchechtnu. ,,Za tohle se neděkuje" odpovím a ona se ke mně natiskne. ,,Ale jo. Musíš vědět, že si tě vážím a že tě mám ráda". ,,Oooooh" šeptnu a pořádně ji zmáčknu. ,,Ty jsi ve čtyři ráno snad ještě víc roztomilá než normálně" řeknu a ona se zasměje. ,,Ty jsi taky milejší" řekne stejně a dá mi pusu. Už jsme spát nešli. Povídali jsme si a pořád se objímali. A když ne to, tak jsme se líbali. I přes to, že jsem spal asi tři hodiny jsme byl nabitej energií. Možná je to Zitou. Ne možná, ale určitě. 

Dnesla slabší, ale potřebovala jsem se někoho zbavit. :D

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby