Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Kdo, s kým, za kolik, v kolik?

Pohled Zity:

Seděli jsme v hale a čekali kdo příjde. Sedla si ke mně Paula. ,,Ahoj" šeptne a já kývnu. ,,Kdo si myslíš, že příjde?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,A Zito...". ,,Můžeš prosím být zticha?" zeptám se naštvaně a ona se ode mě otočí. Mlčela a koukala před sebe. Povzdechla jsem si a koukla na ředitele, který sem vešel. ,,Krajem nám bylo nařízeno sezení, o přes to, že s tím nesouhlasíme, rozhodli jsme se vám ho dopřát aby jste měli oba úhly pohledu. Přišla nám o tom popovídat zástupce starosty našeho města". Hned mě to donutilo zvednout hlavu. Vadim měl pravdu. Víc se podobá jeho tátovi.

14:00

,,A doporučení na závěr. Pokuď vám to tedy rodiče svolí...". Podívala se na ředitele, který jen kývl. ,,Běžte se očkovat. Nechoďte do přeplněných klubů, hospod a držte se mimo tyto uzavřené prostory. Pokuď chcete být s přáteli, buďte radši na vzduchu a v otevřených prostorech" dodá a koukne se po sále. ,,Dobře. Mi děkujeme naší zástupkyni pana starosty a vám přeju krásný víkend" dodá a všichni začnou tleskat. Bylo mi úplně jasný, že tohle tažení po školách jim bude úplně na nic. Zvedla jsem se a snažila se co nejrychleji dostat ze školy. Jakmile jsme vyšla ven, smály se na mě holky. Za nimi stáli kluci. ,,Takže tuhle tradici jste pozvedly na novou úroveň jo? Taháte s sebou i je?" zeptám se a všichni se zasmějou. ,,Chtěli jsme tě vidět v té uniformě" řekne Viktor a já se před nima ukloním. ,,Prosím. Zde jsem". Jen se zasmáli. ,,Tobě moc nesluší" řekne Ondřej a oba se na sebe pobaveně podíváme. ,,Kdo chce cigaretu?". Jen jsem pokývala hlavou a otočila se na Vadima. ,,Mně se líbí" řekne a dlouhým pohledem na mě koukne. Jen jsem se zasmála. ,,Tvoje máma je u nás ve škole" řeknu a on se rychle otočí. ,,Měli bychom jít!" křikne a chytne mě za batoh. Táhl mě za ním. Jen jsme se smála. Ostatní nás pomalu pronásledovali. ,,Tak co budeme dělat?" zeptám se a kouknu na něj. ,,No. Musíme jít vyzvednout pár věcí na tu oslavu. Což znamená, že se musíme rozdělit na skupiny. Někdo musí do klubu to jít zařídit... To uděláme my" dodá a já k němu zvednu hlavu. ,,My?" zeptám se překvapeně a on kývne. ,,Jsem domluvenej s Jonášem, že nám dá klíče a tak, takže musíme tam jet my a nachystat to. Tobě to vadí?" zeptá se zklamaně a já se začnu smát. Jen jsem pokývala hlavou. ,,Musím se jít převlíct" pronesu a on ke mně skloní hlavu. ,,Mně se to líbí". Mírně jsem ho pleskla po ruce a koukla na ně. ,,Fajn. Kdo z vás teda přiveze Honzu?" zeptá se Vadim a oni se sebe začnou dívat. ,,Tak já a Danka" odpoví Ondra a koukne na ni. Jen se usmála.

Pohled Vadima:

Začínal jsem si všímat jak se to tu páruje. ,,Mohla bych jet s vámi?" zeptá se Aneta a Zita na mě nenápadně koukne. ,,Tak jo. Vy tři přivezete Honzu a já se Zitou půjdeme do toho klubu. Co vy?". Viktor s Peťou se k nám nahrnuli. ,,My pojedeme k nám. Mám tam všechny věci pro toho Honzu". Jen jsem přikývl. Denisa s Michalem se na sebe úsmáli. ,,Tak na nás nic nezbylo. Asi zajdeme na oběd" pronese a já se na něj pobaveně kouknu. ,,Jasně. Víte co. Máme ještě dost času. Hlavně se musíme sejít v sedm".

Seděli jsme v autě a čekali na semaforech. ,,Co kdybychom my zašli na oběd?" zeptám se nenápadně a dál koukám na lidi, co přechází před autem. Zita se na mě s úsměvem otočila. ,,Vždyť mám tohle" odpoví a ukáže na uniformu. ,,Mně se to, ale vážně líbí" pronesu a ona se uchechtne. ,,Kam bys jel?". Pokrčil jsem rameny. ,,Na co bys chtěla?" zeptám se a ona trochu poskočí. ,,Na velkej burger" šeptne a vážně na mě koukne. Musel jsem se smát. ,,Fajn".

15:15

Pohled Zity:

Cítila jsem se hrozně nekomfortně. ,,Připadám si jako anime postavička" šeptnu a Vadim se zasměje. Sundal mi bundu a pověsil ji. ,,Anime je dobrý" odpoví a oba procházíme dál. Odsunul mi židli, abych si sedla. Chvíli jsem nevěděla, jak mám na něj reagovat. Prostě se usmál a dál si četl v lístku. Shrnula jsem si sukni.

Pohled Vadima:

Ze začátku byla tichá, ale potom se rozpovídala. Hrozně jsme se smáli. ,,A potom to celý poblil" řekne a já kouknu na polosnězené jídlo. ,,Proč se bavíme o tom, jak se někdo poblil, při jídle?". Zase jsme se začali smát. ,,Horší by bylo se bavit o sraní" šeptne a dál jí. Jen jsem se zasmál. Zjístil jsem o ní další věci. Je hrozně otevřená. I když je to sebetrapnejší a divný. To se mi na ní líbí. Je alergická na kopr. A... Hrozně divně jí. Mezitím co jsem na ni koukal, jí z burgeru všechno vypadalo. Nemiň třikrát jí hranolka spadla na zem a málem jí to všechno spadlo na tu uniformu. Musel jsem se na ni usmívat. Na druhou stranu si to jídlo alespoň užívá. ,,Zituš... Mám tady omáčku" řeknu a ukážu na tvář. Utřela si tu druhou. Vzal jsem kapesník a setřel jí to. ,,Promiň. Já prostě jím jako prase" řekne a trapně na mě koukne. ,,Náhodou je to milý" odpovím a ona mě pohladí po ruce. Zase se vrátila k jídlu. ,,Jak to je dneska naplánovaný?" zeptá se a já jen mávnu rukou. ,,No. Jakmile tu skončíme, tak tě hodím domů, aby jsi se nachystala. Pojedu pro ty klíče a domů. Pak tě zase vyzvednu a pojedeme na tu oslavu" dodám a ona přikývne. ,,Jak se mám oblíct?". Jen jsem pokrčil rameny. ,,Aby jsi se v tom cítila pohodlně a zároveň, aby ti nebylo horko, protože to tam bude vydýchaný" řeknu a ona přikývne. ,,Neformálně?" zeptá se zase a já se zasměju. ,,Bude se chlastat. Šaty bych nedoporučoval" dodám ona se zasměje. ,,Víš kolik bude lidí?". Kývl jsem. ,,Když jsme to obepisovali, napočítali jsme kolem padesáti. Ale to si ještě třeba někdo někoho dovede a tak". Viděl jsem jak se zděsila. ,,Nemusíš se bát. Můžeš mi tam pomáhat" dodám a ona na mě koukne. ,,Ty nebudeš pít?" zeptá se překvapeně a já kývnu. ,,Jo, ale někdo to tam musí řídit a tak. Vždycky to vyfasuju já, ale mně to nevadí. Jsem rád, že to mám vždycky pod kontrolou" odpovím a ona kývne. ,,Prosím můžu?". Jen jsem se zasmál. ,,Jasně. Budeme pít spolu".

16:00

Pohled Zity:

,,V šest budeš ready?" zeptá se a já kývnu. ,,Určitě" šeptnu a on vjede do naší ulice. ,,Všimla sis jak se to začalo párovat?". Jen jsem přikývla. ,,Aneta a Honza" pronesu a on se pousměje. ,,Denisa a Michal. Ondra s Danielou" řekne stejně. ,,Peťa a Viktor". Umlčel se. ,,Vadim a Zita?" zeptá se a já na něj kouknu. Pokrčila jsem rameny. Zastavil. Pootočil se na mě. Pořád jsme byli zticha. ,,Nechtěl jsem tě nějak...". ,,Nic si neudělal" řeknu rychle a on se zasměje. ,,Jenom jsme si prostě zbyli" pronese a já pokývu hlavou. ,,Díky nám jsou oni spolu. Jsme takový pasáci. My jsme si nezbyli. My jsme prostě nestraně spolu už od začátku" dodám a otevřu dveře. Jen se na mě usmíval. ,,V šest?". ,,Přijedu dřív" odpoví a já jen přikývnu. ,,Zatím" šeptnu a on přikývne. Šla jsem rychle ke dveřím a ještě na něj zamávala. Ale možná měl pravdu. Možná jsme si vážně zbyli.

Jou. Pokračování tohohle dne v další kapitole.

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby