Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Maturita není dneska ne?"

Pohled Honzy:

Zvedl jsem hlavu a podíval se po místnosti. Byli jsme u někoho v bytě a... Co se dělo? Hrozně mi třeštila hlava. Sedl jsem si a prohrábl si vlasy. Cítil jsem, že jsou opálený. Mně hořely vlasy? Otočil jsem se na Anet. Ta byla úplně vyplá. To jsme museli asi hodně pít. Spolu jsme leželi na matraci na zemi. Ohlédl jsem se po místnosti. Ondra spal v kuchyni pod stolem a Daniela na stole. Jako na palandě. Viktor se objímal s Denisou a leželi spolu v křesle. Petra tu snad ani nebyla a Michal mi ležel u nohou. Počkat! Viktor s Denisou? Zase? Už ne! Zvedl jsem se a chytl Viktora. Tohle si na triko nevezmu. Sundal jsem ho z ní a odtáhl ho kousek dál. Tak. Stopy zahlazeny. To má u mě debílek jeden. Vadim se Zitou leželi na gauči a objímali se. Spíš Vadim na ní ležel jako na polštáři. Z tílka jí vylízala podprsenka. Bože můj. Co se dělo? ,,Vadime. Vadime" šeptnu a drknu do něj. Utřel si slinu a hned se zašklebil. ,,Zatáhni" hlesne a já ho utiším. Podíval se na Zitu pod sebou. Vytáhl ji tílko a vstal. Hned na to se chytl skříně. ,,Co se děje?" zeptá se a podívá se po pokoji. Pokrčil jsem rameny a podíval se na Petru, která stála ve dveřích. ,,Usla jsem u Daniely v ložnici" pronese a promne si oči. ,,Ty jo" šeptne hned a podívá se po místnosti. ,,Asi jsme to přehnali co?".

Flashback:

Pohled Vadima:

S klukama jsme seděli na zídce a čekali na Ondru. ,,Máte zapík?" šeptne Honza a já mu ho hodím. ,,Kolikátýho je?" zeptá se Viktor a já kouknu na mobil. ,,Pátýho" odpovím a on si povzdechne. ,,Zítra bude Peťa maturovat. Bože...". ,,Co? Ne. Až za týden. Dvanáctýho" řekne prostě Michal a já pokývu hlavou. ,,Ne. První je sedmýho" zaprotestuju a všichni na sebe tiše koukáme. ,,Uvidíme až příjdou". Všichni jsme přikývli. V dálce šly holky a s nima Ondra. ,,Našel sis novou skupinku?" zeptám se pobaveně a on k nám rychle jde. ,,Našel jsem je na rampách jak chlastají" pronese jen co k nám dojde. Všechny si před nás stouply v řadě. ,,Neměly jste být celý den ve škole?" zeptá se Viktor a ony se na sebe podívají. ,,Za to může Zita" odpoví sborově a ona si založí ruce. ,,Donutila nás" dodá Aneta a ona si povzdechne. ,,Nemusíte to shazovat pořád na mě" šeptne a zamračí se na ně. ,,Kdo hlasuje pro to, že Zita nemá právo na vlastní rozhodnutí?" zeptá se Petra a všechny až na Zitu zvednou ruce. ,,Odhlasováno" šeptne Daniela a ona se na ně otočí. Bože. Jak můžou být už teď připitý? Všechny se začaly smát. ,,To je nefér!" jekne mírně a ony se na ni podívají. ,,Tak jo! Holky jsou v náladě, tak můžeme jít pít taky" pronese Ondra a já na něj vykulím oči. ,,Jestli budou pít ještě víc, nedotáhneme je domů" zaprotestuje Michal a Ondra mávne rukou. ,,Slavíme maturitu". Zita poskočila. ,,Ajo! Kdy maturujeme?" zeptá se a jde k holkám. ,,V úterý!". ,,Ne! Zítra!". ,,Zítra ne, protože říkali, že máme ještě den na učení!". ,,Jakože dneska ne?". ,,Ne! Maturita se přesunula na příští týden!". ,,Počkat!" křikne Aneta a ony se utiší. ,,Kámen, nůžky, papír" dodá a ony se na sebe podívají. ,,Ani náhodou. Maturujeme zítra. A víte proč? Protože mi dneska ředitel řekl, že jestli neodmaturuju, že je klidně podplatí. Bůh mu to odpustí!" jekne Zita a všichni se jen zasmějeme. ,,Zita prohrála. Teď my" řekne rychle Peťa a odstrčí ji. Postavily se do kruhu a podívaly se na sebe. ,,Denisa vyhrála? Kdy maturujeme?". ,,V úterý" řekne rozhodně a Ondra vykřikne. ,,Jde se pít!".

Pohled Zity:

Pořád mi neseděly počty. Všechno mi vycházelo na zítřek. Doma mám papír s rozepsanýma datama. A v kalendáři to mám zaznamenaný. Nebo jsem vážně připitá. Na mobilu jsme si ještě hledala nějaký zprávy ve skupinovce. Peťa mi vzala mobil a vypla ho. ,,Pojď!" jekne a táhne mě mezi lidi. Posadily jsme se k nim do kruhu. ,,Točíš!" křikne Viktor a Vadim přikývne. ,,Fajn". Roztočil flašku a koukl na mě. ,,Dobrý?" zeptá se a já přikývnu. ,,Toč kokote!". Motala se mi hlava a pořád jsem se snažila přijít na to datum. Do prdele to si nepamatuju to nejdůležitější co mám teď na práci? ,,Nejsme na flašku už velcí?" zeptám se tiše. Ani jeden z nich mě neslyšel. Zvedla jsem se a šla pryč. ,,Kam jdeš?" jekne Ondra a já se na ně otočím. ,,Jdu domů. Nebudu sedět v parku na zemi a pít. Není mi šestnáct" dodám a oni se hned zvednou. ,,Počkej. Tak půjdeme k nám" řekne Daniela a chytí mě.