Upřímné okénko

54 4 0
                                    

Pohled Vadima:

,,Uvědom si dvě hlavní věci... Nemůžeš dát dvě esa a tohle není prší!" křiknu a ona se na mě zamračí. ,,Můžu!" křikne na mě zpátky a Ondra odhodí karty. ,,Může, ale nesmí tam dát čtyřku! Kde ti navazuje sakra!" křikne a já se rychle zvednu. Daniela se jen držela za spánek a kývala hlavou. ,,Vždycky se dohádáte" pošeptá a Zita uraženě sedí. ,,Nedokážete příjmout, že vás v pokru porazí holka!" jekne a já se na ni otočím. ,,Podvádíš!". ,,Ty podvádíš!". ,,Oba podvádíte!" křikne Ondra a Daniela vstane. ,,Achjo. Ondro jdeme to nachystat ven" pronese a on se na mě jen zamračí. Zita vzala žeton a hodila ho na něj. Odrazil se mu od hlavy. ,,Neprovokuj mě" pronese klidně Ondra a Daniela ho táhne pryč. Zita se na mě mračila. Nakonec se začala tiše smát. ,,Podvádíš" pošeptám a ona pokrčí rameny. Z rukávu si vytáhla jedno eso. ,,Teď mám tři" odpoví tiše a jde ke mně. Zhluboka jsem se nadechl a ona mě utišila. ,,Nikdo ti to neuvěří". Jen jsem se zasmál a objal ji kolem ramen. Políbil jsem ji a ještě se na ni usmál. Objala mě kolem břicha a nasmívala se na mě. Ze zadní kapsy u kalhot jsem vytáhl další eso. ,,Kolik jich ještě máš?" zeptám se pobaveně a ona si vytáhne ještě jedno eso z pod svetru. ,,Lásko... Ty jseš hrozná svině" pronesu a ona se zasměje. Políbila mě a prohrábla mi vlasy. Bytem se ozval zvonek. Oba jsme se otočili ke dveřím, kde stál Michal. ,,Nazdárek, párek". Oba jsme se zasmáli. ,,Ahoj" pronese Zita a usměje se na mě. ,,Pojď dál ne?". ,,Jo... No" pošeptá a otevře dveře. Stála tam nějaká borka a usmívala se. Chytl ji za ruku a vedl ji k nám. ,,No. Tohle je Gába... Teda Gabča. Gabriela" dodá tiše Michal a já k ní natáhnu Vadim. ,,Já jsem Vadim a tohle je Zita" řeknu a natáhnu k ní ruku. ,,Ahoj. Těší mě. Míša o vás hodně vyprávěl" řekne a mile se usměje. Zita si ji prohléžela a nakonec k ní natáhla ruku. ,,Těší mě" řekne mile a já ji chytnu za ruku. ,,Takže... Ondra je kde?". ,,Na balkoně" odpovím a oba jdou k nim. ,,Co na ni tak koukáš?" zeptám se pobaveně a ona ke mně vzhlédne. ,,Ehm. Chodila se mnou do školy" odpoví Zita a já na ni překvapeně kouknu. ,,Co? Vážně?". ,,Jo. Já chodila do A a ona do B, ale výdaly jsme se. Většinou na němčině, když jsem zrovna nechyběla omylem" odpoví a oba se zasmějeme. ,,A je v pohodě, nebo...". Utišil jsme se a otočil se ke dveřím, kde stál Leo a jeho holka. ,,Ahoj" pronesu a oba vejdou. ,,Dveře byly otevřený" pošeptá a já na ně mávnu. ,,Je tu Michal a jeho nová holka" pronesu a oba na sebe překvapeně kouknou.

Pohled Zity:

Byla jsem v kuchyni a krájela zeleninu. ,,Ahoj". Otočila jsem se na ni a odložila nůž. ,,Ahoj" odpovím a založím si ruce. Jen se usmála a chvíli mlčela. ,,Vypadala jsi překvapeně, když jsem se tady objevila". ,,Byla jsem... trochu překvapená" odpovím pobaveně a on se jen zasměje. ,,Takže co mu chceš udělat? Chceš mu ublížit, nebo...". ,,Nechci mu ublížit. Zito... Před dvěma rokama, kdy jsme se viděly naposledy jsi taky byla jiná ne? Já jsem teď taky" dodá a já jen pokrčím rameny. ,,Tohle ti nežeru" pošeptám a ona vyhodí rukama. ,,Známe se tak dlouho...". ,,No právě" odpovím a ona si povzdechne. ,,Jak dlouho jsi s Vadimem?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Přes tři roky" odpovím a ona se jen posusměje. ,,Hele... Mysli si co chceš, ale prosím tě, neříkej nic Míšovi. Klidně mu řekni, že mě znáš a že jsem se chovala jako píča, ale teď už taková nejsem. Od té doby co jsem pryč ze školy, tak jsem jiná. Vážně. Už nechodím za klukama, nebo na rampy. Odstěhovala jsem se od rodičů a žije se mi líp" dodá a já koukám do země. ,,Já ti to věřím" pošeptám a zvednu k ní pohled. ,,Vážně? Páni. Vždycky jsi byla...". ,,Zlá, toxická, namyšlená, kráva a hlavně jsem byla nešťastná. Teď jsem nejšťastnějši v životě a vážně nemám potřebu vám škodit. Plus... Michal je hodnej kluk" řeknu a ona se na mě pobaveně koukne. Seskočila z linky a šla mě obejmout. ,,Co se vlastně stalo s Jirkou? Chodila si s ním ne?" zeptám se a ona přikývne. ,,Ono... Byli jsme spolu šest let a za tu dobu jsme oba dospěli a on se jednou probudil a rozhodl se, že mě už vlastně nemiluje. Rozešli jsme se a já potom poznala Michala" dodá a já na ni jen nevěřícně koukám. ,,Ale tobě a Vadimovi se to nestane! To ne. Z toho co říkal Michal, tak vy to máte dobrý ne?". ,,Zituško máš to hotový?" zeptá se Daniela a nakoukne sem. ,,Jo" hlesnu a ona si to vezme. S Gabčou jsme došly na balkon, kde už seděli kluci a pili pivo. ,,Dobře. Tak proč jste si nás pozvali?" zeptá se Leo nenápadně a Ondra pokrčí rameny. ,,Jen tak. Máme vás rádi" odpoví a Daniela ho obejme. Sedla jsem si k Vadimovi a dala mu pusu na tvář. ,,Popovídaly jste si?" zeptá se tiše a já na něj překvapeně kouknu. ,,Tys ji navedl?" zeptám se tiše a on pokrčí rameny. ,,Šmejde" pronesu tiše a on se uchechtne. Přitáhl si mě k sobě. ,,Budeme se brát" řekne rázně Ondra a já na ně překvapeně kouknu. ,,Co? Vážně?" jekne Leo a skočí na Ondru. Vadim na něj překvapeně koukal, jakoby to nevěděl. ,,Gratuluju!" jeknu a jdu obejmout Danielu.

Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)Kde žijí příběhy. Začni objevovat