Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

007

Pohled Vadima:

Každý den jsem byl čím dál víc zamilovaný. Fuj. Nechápu, že to říkám zrovna já. I přes to, že Zita zatím nic neřekla, dost jsem si to s ní užíval. Seděl jsem na gauči a tiše se uchechtával. ,,Koukej na něj. Směje se jak holka" pronese táta a já k nim zvednu hlavu. ,,Co? No...". ,,Nech ho prosím tě. Oblbla ho holka" odpoví pobaveně máma a napije se čaje. Oba se na sebe usmívali. ,,To není pravda" šeptnu a rychle se zvednu. ,,A co budeš dneska dělat?" zeptá se táta a já mávnu rukou. ,,Půjdu se Zitou... nakupovat" řeknu tiše a on se začne smát. ,,Holka".

Zita vyběhla ze školy a rozhlídla se. Když si mě všimla hned běžela ke mně. ,,Ahoj!" křikne a rychle mě obejme. Miluju tu uniformu. ,,Jedeme?" zeptám se prostě a ona přikývne. ,,Tak... Co škola?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,Nic moc. Je to škola. Ale... Jedno plus to mělo. Když jsem došla tak...". Celou cestu k autu mi povídala. Motala se kolem mě a skákala po obrudníku. Sem tam se mi postavila do cesty a řekla něco úplně od cesty. Z kapsy jsem vytahoval klíče od auta. Stoupla si před dveře. Nadechla se vůbec? ,,Prrr. Koťátko" řeknu se smíchem a ona se utiší. ,,Nasedni a potom můžeš pokračovat" dodám a ona se zasměje.

Pohled Zity:

Projížděla jsem stojany a koukala do výloh. ,,Kdybys byl holka, co by jsi chtěl k narozeninám?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Třeba malovátka?" zeptá se a já jen pokývu hlavou. ,,To si musí vybrat každá holka sama" šeptnu a on vyhodí rukama. ,,Tak vybírej. Já si zatím půjdu sednout" dodá a chce jít pryč. Zhluboka jsem se nadechla. Chytla jsem ho za ruku a táhla do kabinky. ,,Co je?". Ukázala jsem ke vchodu do obchodu. Stála tam Aneta s Honzou a drželi se za ruce. Oba jsme se na sebe usmáli. Najednou šli našim směrem. Oba jsme se nahrnuli zpátky. ,Jdou sem" šeptnu se se smíchem a on mě utiší. Stáli jsme tam a čekali jestli je uslyšíme. ,,Myslíš, že se jí to bude líbit?". Asi taky nakupujou na Petřiny narozeniny. Otočila jsem se na něj. Vysadil mě na stoličku. ,,Vidíš je?" zeptá se tiše a já kouknu nad závěs. ,,Jo" hlesnu a on mě rychle sundá. Oba jsme se uchechtávali. Oba jsme odhrnuli závěs, abych je mohli najít. ,,Honem" šeptne a táhne mě pryč.

Pohled Honzy:

Slyšeli jsme smích. Oba jsme se otočili. Zita i s Vadimem vybíhali z obchodu. Kecal. Prej jde pomáhat tátovi. To určitě. Tahá se s holkou. Tohle mu ještě vytmavím. Míso toho, aby šel s náma, jde radši nakupovat. ,,Že by konečně?" zeptá se Aneta a já jen pokrčím rameny. ,,Snad jo".

Pohled Vadima:

Stáli jsme opodál. ,,Achjo. Pořád nic nemáme" řeknu a kouknu na ni. Jakoby jí blesklo. ,,Něco mě napadlo" šeptne a zvedne ke mně pohled. ,,Petra miluje nakupování. Tak proč jí to brát?" zeptá se a já na ni jen nechápavě kouknu. ,,Tak jí jako dáme peníze a necháme ji jít?". ,,Ne. Prostě půjdeme do obchodu a vezmeme tam takový ty dárkový karty. A pak si může jít nakoupit sama a my můžeme třeba na jídlo" dodá a ruce si dá za záda. Culila se na mě a mírně se tu otáčela. Povzdechl jsem si a jen přikývl. ,,Už to nebude trvat dlouho".

Prošli jsme to tu celý. Ještě stačilo sehnat nějakou peněženku, do které to všechno dáme. Zita šla přede mnou. Celkem foukalo. Přemýšlel jsem co budeme dneska ještě dělat. Zitě se zvedla sukně. Musel jsem se jí smát. ,,Sakra" šeptne a otočí se na mě. ,,Hele klid jo. Není to vůbec vtipný" řekne a počká až ji dojdu. ,,Už vím koho mi připomínáš. Jui Hirasawu" pronesu a ona se na mě nechápavě podívá. ,,Koho?". ,,Je to anime postavička. Taky nosila takovou uniformu. Vypadáš úplně jako ona" dodám a ona se začne smát. ,,Ty jsi to s tím anime myslel vážně?" zeptá se a já kývnu. ,,Někdy na to koukám" odpovím a ona se zase zasměje. ,,Na Naruta nebo co?". ,,Naruto je jediný co znáš co?" zeptám se popichovačně a ona přikývne. ,,A vůbec mi to nevadí. Vždyť je to jako koukat na večerníček. Kreslený postavičky ti tam běhají a tím to hasne" řekne a já jen pokrčím rameny. ,,Tady většinou mají ještě prsa" dodám a ona se na mě překvapeně podívá. ,,Děláš jak kdyby jsi nikdy neviděl opravdový prsa" šeptne a já se začnu smát.