Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Slídilové v akci

Pohled Vadima:

,,Vážně nemůžu. Zitě není dobře a chce abych s ní zůstal doma. Uvařím večeři a pomazlím se s ní" řeknu a oni začnou mrčet. ,,Vadime na chvilku. Prosím. Nedělej zase a pojď s náma ven" řekne Honza a já mlčím. ,,Hele fakt ne" odpovím a zastavím u domu. ,,Jak myslíš. Stejně kecáš. Najdeme si tě" dodá Viktor a típne mi to. Vylezl jsem z auta a ze schránky vybral poštu. Jen co jsem vešel dovnitř, odhodil jsme boty a bundu. ,,Jsem doma!" křiknu a ze shora se ozve dupání a štěkot. Zita rychle seběhla schody a běžela ke mně. Hned za ní Robin. Skočila na mě a objala mě. ,,Konečně jsi doma!" jekne nadšeně a já se jen zasměju. ,,Rád tě vidím".

Pohled Honzy:

,,Operace únos začíná" šeptnu a Viktor otevře okno. Oba jsme vlezli dovnitř. Objevili jsme se u Vadima v pracovně. Z kuchyně se ozývaly hlasy. ,,Nezní moc nemocně" šeptne Viktor a já přikývnu. ,,Pšš. Uneseme Vadima a potom musíme ještě pro Ondru a Michala". Přikývl a plazil se ke dveřím.

Pohled Zity:

Vedla jsem ho do kuchyně. ,,Udělala jsem tvoje oblíbený jídlo a máma ti posílá nějaký mňamky" řeknu a on mě chytne za pas. Vysadil mě na linku a koukl mi do očí. ,,Na tohle jsem se těšil celý den" šeptne a já se na něj mile usměju. ,,Běž se vykoupat a já zatím nachystám večeři" šeptnu a dám mu rychlou pusu. Odběhl do koupelny a já začala nosit jídlo do obýváku. Zapálila jsem svíčky a nahodila atmosféru. Robinovi jsem taky dala něco na jídlo a šla pro víno. ,,Teda" šeptne Vadim a já se na něj rychle otočím. Odhodil ručník a šel ke mně. ,,Co slavíme?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,Nic. Můžeme si někdy udělat hezký večer ne?". ,,To jo... Neuvěříš kdo mi volal. Těsně před barákem" dodá a vezme skleničky. Oba jsme si sedli na gauč a pobaveně na sebe koukli. ,,Honza" proneseme sborově a on se začne smát. ,,Zase mě tahali ven". ,,Co jsi řekl tentokrát? Že musíš jet za babičkou, nebo...". Vadim se na mě jen koukal a smál se. ,,Řekl jsem, že ti není dobře a že s tebou chci být doma" řekne rychle a já na něj jen pokývu hlavou. ,,Jak dlouho jim budeš ještě lhát?" zeptám se a natáhnu se pro vidličku. ,,Nelžu. Chci být s tebou" pronese a oba na sebe pobaveně koukáme.

Pohled Viktora:

Plazili jsme se po zemi a sedli si za kuchyňskou linku. ,,Jasně, že kecal" pronesu tiše a Honza mě utiší. Z ničeho nic k nám šel Robin. Vesele si poskakoval a lehl si k nám. ,,Běž do hajzlu" šeptnu a odstrčím ho. Naštětsí nevydala ni hlásku. ,,Co dělají?" zeptám se a Honza nakoukne bokem. ,,Nevidím na ně" odpoví tiše a začne se plazit blíž.

Pohled Vadima:

Zita na mě ležela a hladila mě po tváři. ,,Volal mi Jonáš, jestli nechceme někdy zajít někam ven. O Jasmínu se prej postará jeho mamka". Zita na mě překvapeně kouknu. ,,Ještě aby ne. Až zjistí, že ji máme hlídat teď na víkend, adoptuje ji" dodá a já se zasměju. Objal jsem ji a dal jí pusu. Na chvíli jsem se odtáhl. ,,Co je?" zeptá se tiše a já jen pokrčím rameny. ,,Dlouho jsem neměl takovej klid v duši" odpovím a ona na mě starostlivě koukne. ,,Moc se stresuješ" odpoví tiše a já jen mávnu rukou. ,,Nestresuju se moc. Spíš se stresuju zbytečně" odpovím a ona se zasměje. Zase se ke mně přitulila a začala mě líbat na krku. Užíval jsem si to a jen poslouchal, jak hrajou písničky.

Pohled Honzy:

,,Co teď? Schyluje se k sexu" šeptnu a Viktor vykoukne. ,,Sakra. To nebylo v plánu. Co teď?" zeptá se tiše a já pokrčím rameny. ,,Sakra. Akce se ruší. Musíme zmizet". Ozvalo se první vzdychnutí. ,,To byla Zita, nebo Vadim?". ,,Nevím" odpovím rozpačitě a oba nakoukneme přes linku. Leželi na gauči a jediný co šlo vidět, jak jí Vadim sundává triko. Oba jsme začali panikařit. ,,Nechci je poslouchat" pronese tiše a já přikývnu. Jestli teď půjdeme zpátky, můžou nás vidět. ,,Co to byl za nápad? Nejsme ninjové" dodám a on jen pokrčí rameny. ,,Nechceš jít nahorů?" zeptá se Vadim a my na sebe koukneme. ,,Myslíš? Nemůžeme být tady?" zeptá se Zita a on se uchechtne. ,,Víš, že mně je to vážně jedno, ale před Robinem, asi úplně ne" pronese a oba se zasmějou. Zita se zvedla a šla k nám. Oba jsme si vlezli pod stůl. Jediný co udělala, že pustila Robina ven na zahradu. Jenom v kalhotkách a podprsence se vrátila k Vadimovi. ,,Viděl jsi to?" zeptá se Viktor a já ho praštím.

Pohled Vadima:

Zita si na mě sedla a políbila mě. Na pár sekund jsem v odraze v televizi viděl dvě hlavy. Dost mě to vyděsilo. ,,Ty ses už...". ,,Ne. Ježiši ne. Něco mě napadlo. Nechceš jít nahorů? Napustíme si vanu a já donesu nějakou mňamku a ještě jedno víno" dodám a ona přikývne. Sundala si podprenku a usmála se na mě. ,,Máš pět minut" odpoví tiše a já ji popoženu. Dokud nezmizela, usmíval jsem se na ni a sledoval jak vybíhá schody. Hned jsem šel do kuchyně, kde se za linkou krčil Viktor a Honza. ,,Co to má znamenat?" zeptám se naštvaně a oni na mě tiše koukají. ,,Ahoj. Nás si tu nevšímej" odpoví Viktor a oba se rychle zvednou. ,,Co tady děláte? Jak jste se sem dostali? Pane bože. Vypadněte než vás uvidí Zita" dodám a oni na sebe trapně kouknou. ,,Jak dlouho tady jste?". ,,Dost dlouho" odpoví Viktor tiše a já na ně jen nechápavě koukám. Pevně jsem je chytl a táhl je ke dveřím. ,,Tohle jste vážně přehnali. Já chápu, že chcete trávit čas všichni dohromady, ale pro mě je přednější Zita" řeknu a oni se těsně před dveři zastaví. ,,To jsme si všimli. Lhal jsi. Zase" dodá Honza a já si povzdechnu. ,,Jo. Nenecháte mě na pokoji. Vídáme se každý den. Někdy chci být taky sám se Zitou, dát si večeři, užít si sex a jít spát, jako normální člověk. Co je na tom k nepochopení?" zeptám se naštvaně a oba se na mě tiše koukají. ,,To nám budete líst do baráku až budeme mít rodinu? O co vám přesně šlo?". ,,Chtěli jsme tě unýst a popít" odpoví Honza a já jen pokývu hlavou. ,,Chováte se jako děcka. A teď vypadněte" dodám a otevři jim dveře. ,,Fajn. Přesuneme se jinam. Jdeme pro Ondru" dodá Viktor a já pokývu hlavou. ,,Co je na tom tak těžkýho pochopit, že chceme být se svýma holkama. S Ondrou těžce pracujeme. Tak ho nechte. Nechte i Michala a hlavně nechte mě" dodám naštvaně a oni na mě nechápavě koukají. ,,Co se s tebou stalo? Kdy s tebou přestala být sranda?" zeptá se tiše Honza a všichni si mezi sebou vyměňujeme naštvané pohledy. ,,Se mnou? Dospěl jsem. Nemůžu být pořád děcko. Nechci být děvkař, co zalamoval školu a jenom chlastal. Já jsem narozdíl od vás spokojenej se svým životem a nemám potřebu si ho kurvit" jeknu tiše a Honza pokrčí rameny. ,,Tím nám jako chceš říct zase co? Že jsi lepší než my?". ,,To nikdo říct nechce. Jenom říkám, že já, Ondra aji Michal nechceme propít víkend. Ondra je s Danielinýma rodičema a Viktor vzal Petru k jeho rodičům. Přestaňte" dodám a oba vystrčím ven. Bouchl jsem jim před obličejem a zamkl dveře. Zavřel jsem všechny okna a Robina pustil dovnitř. Zamkl jsem i dveře na terasu a na balkon.

Pohled Zity:

Vadim vešel do koupelny a položil víno. Jen se na mě usmál a sundal si kalhoty. Vlezl si za mnou a přendal mě na něj. ,,S kým ses bavil?" zeptám se tiše a on mávne rukou. ,,Volala mi máma" odpoví a já se na něj otočím. Lže. Viděla jsem jak od domu jdou nějakž dva lidi. A s ohledem na to, o čem jsme se dneska bavili, to museli být kluci. Vadim mě políbil a netiskl mě na něj. ,,Co bys chtěla dělat?". ,,Překvap mě" odpovím a on se uchechtne. Podal mi víno a sám se napil. Zřejmě kluci nejsou jidiný, komu Vadim pořád lže.

Koooonec.

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby