70. Kieranova svatba (K)

36 1 0
                                    

Brali se v Dómu. Kieran si přísahal, že nebude brečet. Vždyť sňatkem se z něj v sedmnácti letech stal muž. Ale když viděl Lynu v šatech vypůjčených od Lii a květinovém věnečku, neovládl se a musel si otřít oči. Za svědka mu šel Anton a Lyně Lia. Chtěl mít na své straně Eliase, ale protože nepřijal víru, patriarcha to nedovolil. Z obřadu zamířili rovnou do nového domku, který byl pro Lynu překvapením. Byl nervózní, když jí ho ukazoval. Společně s ní procházeli dům i svatebčané. Jeho máma se držela zpátky, mlčela a vyhýbala se Eliasovi, ale v domě pookřála a pochvalovala, jak se Kieran dovedl zařídit. Lyna se chvílemi smála a chvílemi plakala. Když však zahlédla svůj vlastní pokojík, kam může odejít, když se nebude cítit vedle Kierana dobře, vrhla se mu do náručí a hlasitě se rozplakala. „Je to nádherné, lásko. Ještě lepší, než jsem si to vysnila," řekla mu, zatímco ji utěšoval. Na zahrádce osvětlené svíčkami tancovali až pozdě do noci. Když pak Delgadovi, Dimitrovi a máma odešli, vyšel s Lynou do patra, kde nejprve uspali Ilju. Pak sňal Lyně podle gumenské tradice věneček a pověsil ho na hřebík nad postel.

„Tady už zůstane navždy, lásko," řekl jí. Následně k ní přistoupil a vzal jí do náručí. Chtěl postupovat přesně tak, jak mu před pár dny vysvětlil Elias. A nejprve v ní proto chtěl vzbudit pocit důvěry. „Můžu kdykoliv skončit," naznačil Lyně.

Ona jen kývla a pronesla slova, o kterých věděl, že jí je zase naučila Lia: „Věřím ti."

Pak jí začal pomalu svlékat a ona stejným tempem svlékala jeho. Když však stál před ní jen ve spodkách, tak se zarazila. I on ji nechal jen ve spodničce. „Nezajímají mě jizvy. Miluji tvoji duši. To ty mě... vzrušuješ," pronesl k ní a stáhl si spodky. Ona dlouze hleděla na jeho lehce naběhlý úd. „Není to nic moc, já vím," ušlo mu ze rtů. „Ale budu se snažit ti tím prokázat svou lásku a nebýt sobecký."

Lyna kývla a pak si stáhla košilku a kalhotky. „Líbí se ti to?" zeptala se ho.

Kieran s otevřenou pusou kývl. „Nikdy jsem nahou ženu neviděl," ušlo mu ze rtů obdivně. Kůži měla zjizvenou, ale ňadra stále krásná a bradavky velké a černé. Trvalo dlouho, než se jí odhodlal podívat do klína. „A moc se mi to líbí."

Pak k ní přistoupil a začal ji líbat na krk. Nečekal, že se bude chtít dotýkat jeho údu, ale ona ho začala hladit. „Ten tvůj mě tak neděsí."

„Říkal jsem ti, že není nic moc."

„Ne, je celkem velký," poznamenala. Pravda byla, že on se nikdy s nikým neporovnával. Jen si myslel, že asi bude patřit k těm horším. „A taky široký," vyrušila ho z přemýšlení.

„Nemusíš mít strach. Nejdřív se pořádně uvolníš, a pak až to budeme zkoušet."

Ulehli do postele a on ji začal líbat, hladit a když se dostatečně odhodlal, tak i mnout ňadra. Pak jí sáhl mezi nohy a dotázal se: „Můžu se podívat?" Nebyl si jistý, jak hledat ten výstupek, o kterém Elias mluvil. Lyna přikývla a on jej našel a začal jej mnout prstem. Lyna věděla, oč se jedná, začala vzdychat a usmívala se na něj. Když její vzdechy zesílily, vnikl do ní a stabilním tempem přirážel. Když si všiml, že má v očích slzy, zarazil se a dotázal se jí zda má přestat. „Ne," zakroutila hlavou. „Já nevěděla, že to může být tak krásné."

„Já to nikdy nezkoušel," přiznal se. „Ale líbí se mi to. Tak to asi děláme dobře."

Na to ho Lyna pohladila po tváři. „Děkuji ti, že jsi takový, jaký jsi."

„Poděkovala jsi mi tím, že sis mě vzala," řekl a začal dál přirážet, až cítil, jak se Lyna chvěje. Pak se najednou rozesmála. „Udělala jsem se!" vyhrkla nahlas. Kieran jí chtěl říct, že vzbudí Ilju, ale byl za ní tak šťastný. 

Nechtěný dar (pt. 2)Kde žijí příběhy. Začni objevovat