Nechtěný dar (pt. 2)

94. Sněží! (D)

 Elias spal až do odpoledne. Přes noc na Liině hrudi, dopoledne vedle Iri. Lia věděla, že ho dívenka nevzbudí a stejně jako on potřebovala hodně spánku. Elias, aby mohl pracovat, Iri, aby co nejrychleji dohnala sestřičku ve všem podstatném. Seli stačilo spánku málo. Byla živelné ukřičené dítě. Vlastně Liino první a poslední takové dítě. Auri byl od dětství tichý, Iri jakbysmet.

Dario Hernandez podle Iryny ten den stále silně stonal. Nemuseli se tedy obávat, že by se dovedl hrubou silou dostat ze zamčených dveří. Přesto, když se Lia odhodlala navštívit po delší době svou přítelkyni Miru, vzala holky s sebou a vzbudila Eliase, aby se v ložnici zamkl zevnitř. Byla mu vděčná, že s ní nedebatuje a nedělá hrdinu. Hernandez možná pocházel ze stejného kraje, snad měli i stejné předky, ale rozhodně nebyli přátelé.

Setrvala by s ním doma i déle, ale už nemohla čekat. Byla jako na trní z toho, jak se má Mira. Obávala se, že se v Garazovi skutečně moc spletla a najde ji vystrašenou a samou modřinu. Věřila však, že na cizí ženu nesáhne. Znala gumenskou mentalitu. Vlastní ženy vychovávat a střežit, cizích se v zájmu dobrých mravů a ohledů k ostatním mužům stranit.

Když přicházeli k chaloupce, zahlédla Miru na zahradě. S potěchou přelétla pohledem její teplý kabát. Pobíhala společně s Hedvikou a kozou po zahradě jako splašená. Lia se na chvíli zastavila a jen je tiše sledovala. Sotva by si všimla padajícího sněhu, kdyby Mira nezačala vyskakovat a vločky chytat. „Sněží!" křičela a rozběhla se k chaloupce tak nemotorně, až zavrávorala, spadla a celá se umazala od bahna. Hedvika okamžitě běžela do domu pro otce. Liu v tu chvíli napadlo, že jdou nejspíš nevhod a budou proto svědky manžela exemplárně trestajícího svou ženu. Juri vzápětí vyšel ven a Liu napadlo si zakrýt dlaní oči. Pak rukama namísto toho objala do šátku zabalenou Iry. „Nikdo se k tobě nebude nikdy chovat tak jako on k Miře," zašeptala k ní. „To ti slibuju, broučku."

Jenže Juri si k Miře klekl a dotázal se jí: „Nebolí tě nic? Zvládneš vstát?"

„Chtěla jsem ti jít říct, že padají vločky," objasnila mu Mira.

Juri na to vzhlédl k nebi: „Páni. Letos první. Věděla jsi, že je každá jiná?"

Mira na to kývla: „Chytala jsem je. Jsou nádherné."

„Tak co kdybychom teď šli do tepla. Převlečeš se, na chvíli si oddychneš a k večeru můžeš pokračovat." Vytáhl jí na nohy, pak od ní odstoupil a společně šli do domu. Lia se v tu chvíli rozhodla do chalupy nevstupovat. Možná byla příliš zbabělá, ale nechtěla ničit tu manželskou idylku, která se jí právě odehrála před očima. Raději si myslela, že se Juri poučil, než uvnitř zjistit, že se k Miře chová špatně.

Když se vrátila domů, Elias seděl u stolu s Kieranem a hrál karty. Lina chodila po místnosti a chovala Ilju.

„To je mi překvapení," vyhrkla, ale Kieran se v tu ránu chystal zvedat. „Chtěl jsem tě jen pozdravit, než půjdeme, a zeptat se na Miru. Netušili jsme, že tu máte toho... doktora," znechuceně vyplivl poslední slovo.

„Mira vypadá v pořádku," sdělila mu Lia. „Taky se mi nelíbí, že tu je. Ale jen co se postaví na nohy..."

„...Tak půjde," dořekl za ní Kieran. „To už říkal i Elias. Je to Vaše věc, ale my sem nebudeme moct chodit, když tu bude. Lyna je z toho celá rozhozená," kývl ke své ženě a ta přikývla. „Já..." ušlo jí plaše ze rtů a pak k sobě pevně přitiskla chlapce a nechala se od Kierana zabalit do teplého šátku.

„Vyrazíme," zahlásil Kieran a Liu moc mrzelo, že nezůstali déle. Byla však ráda, že už se Elias cítí odpočatě.

Tu noc se milovali. A nebylo to ani tak z její iniciativy jako z jeho. Věděla, že se jí chce i trochu odvděčit. A byl proto mimořádně pečlivý. Rty a jazykem jí zlíbal celé tělo, záda jí potřel hojivou mastí a pak ji na sebe pomalu nasunul a kroužil jí bradavkami, až měla pocit, že z toho napětí omdlí.

Pár týdnů plynulo ve stejné tiché obezřetné náladě zapříčiněné cizincem v domě. Když mu Elias pomohl na nohy a on zvládl s holí chvíli chodit, nehledě na tuhé počasí ho poslali hledat nocleh do chudobince. Nemohli si dovolit mít se třemi dětmi doma člověka, kterému nevěřili.

Na pár dnů si tak oddychli. Bylo pěkné zase žít beze strachu. Především proto, že si zase mohli zvát přátelé a nechávat doma děti. S Dariem Hernandezem se však měla Lia setkat znovu a důvodem jejich shledání nebyl nikdo jiný než Stasi.