77. Stalo se ti to znovu? (D)

64 4 0
                                    

 Vstala, vzala knížku a přitáhla si ho k sobě. Jeho hlavu si položila na rameno. Chvíli mu četla, její zrak však stále směřoval k Eliasovým rtům, z nichž se drala tichá zaúpění. Když se v textu ztratila už po několikáté, odložila knihu a pevně jej vzala do náručí. Neprotestoval proti tomu, že skončila. Neřekl vůbec nic. Jen se od ní nechal objímat. Za okny už se setmělo, když Iryna přinesla večeři a nalezla je tak.

„Děje se něco?"

„Ne, neděje," zašeptala k ní. „Děkuju za tu večeři."

Iryna se na ni usmála a chtěla odejít, když ji Elias zarazil: „Paní, počkejte," oslovil ji, aniž by se na ni podíval. Neměl sílu se otočit.

Iryna na okamžik stuhla a zůstala stát ve dveřích.

„Omlouvám se," zašeptal. „Řekl jsem před vámi o Lie něco dost nepěkného. A mrzí mě to, ač jsem to tak nemyslel. Lia ví, že takový nejsem."

Iryna se vrátila do světnice. „Omluvu přijímám synku. My dva si na sebe ještě budeme muset zvyknout. Ale nemyslím si o tobě, že jsi zlý člověk."

„To jsem rád," zašeptal Elias.

Iryna přistoupila k posteli. „Podívám se ti na tu nohu." Odkryla kousek peřiny a sňala látku. Pak se dotkla kůže kousek nad ránou. „Je to horké. Ale vypadá to, že by se to mohlo zhojit. Hnis jsme vyčistili." Vstala, vymáchala hadřík a omotala mu jej kolem nohy, přičemž z Eliase vyšlo bolestivé zaskučení.

„Mám přinést ještě makové mléko?" dotázala se.

„Ne, prosím. Už ne," odpověděl jí rychleji, než to stihla Lia.

„Ty halucinace?" dotázala se starostlivě.

„Vypadá to, že jsou čím dál tím horší. Bude lepší, když se mu to svinstvo dostane z těla," odvětila za něj. Pak promluvila k němu. „A co trochu whisky, lásko?"

Na to Elias už z části v mdlobách jen přikývl a hlavou spočinul u Liina krku.

„Přinesu mu aspoň půl skleničky. Pak ti ho můžu pomoct nakrmit."

Lia přitakala. „To je dobrý nápad."

„A co ty a..." zarazila se.

„A to malé?" dořekla za ni. „Můžeš mluvit na rovinu. Už jsem mu to řekla. S malým je zatím všechno v pořádku. Nemám ani nevolnosti."

Všimla si, jak Elias mhouří oči. Nikoli bolestí, ale přívalem nepříjemných vzpomínek.

„To je dobře," usmála se na ni Iryna. „Hlavně se snaž šetřit. A už žádné odmlouvání našemu pánovi. Příště mysli na toho drobečka."

„Myslela jsem na něj," chtěla ji zarazit, aby nic z toho nezaslechl Elias. Sotva však Iryna odešla pro lahev, zašeptal k ní: „Tys mu odmlouvala?"

A ač to byla ona, kdo jej nyní svíral v náručí, připadala si opět jako jeho otrokyně: „Chovala jsem se hloupě. Myslela jsem... Myslela..." vykoktala, ale netušila, kde ta věta bude končit.

„Co ti ten parchant udělal?" dotázal se jí a ten ochranitelský tón ji dodal znovu trochu odvahy.

„Nic, co by se nedalo přežít," utišila ho a on v jejím hlase zřejmě rozeznal to tiché ale. To už se vracela Iryna a nesla sklenici whisky. Položila ji na stůl a přinesla k posteli večeři. Lia Eliase opatrně zvedla do sedu a Iryna mu podepřela záda polštářem. Pak jí podala talíř s polévkou a Elias poslušně otevíral ústa a jedl. Sotva se zvedla a učinila pár kroků pro whisky, otočil se však zpět k Lie. „Ví to Iryna?"

Lia přitakala. „Našla mě." Služebná se k nim při zaslechnutí svého jména otočila.

„Našla tě?" zopakoval rozčíleně, ale křičet nedovedl.

„Přestala jsem reagovat," objasnila mu.

„Stalo se ti to znovu?" dotázal se.

Přikývla. „Moc jsem se bála, že by mohl něco způsobit miminku. A pak mě ten strach prostě ovládnul."

Elias prudce vydechl. „Lio..."

„Já vím... Já vím... Neměla jsem to dělat," okamžitě se bránila.

„Ne, tak jsem to nemyslel, lásko. Vždyť ty na tom neneseš žádnou vinu. Mrzí mě, že se ti to stalo. A nikdy bych tě za to nekáral."

Iryna jí podala skleničku s alkoholem: „Ale opatrná být stejně musíš. U těchhle bláznů člověk nikdy neví..."

„Takže už mi věříš, že je to zlý člověk?" zeptala se jí.

„Zlý nebo dobrý, jednou je to náš pán, tak ho nesmíme nahněvat. Aspoň do doby, než se vám povede utéct."

„Budeš nás krýt?" dotázala se jí Lia.

„Budu mlčet a přát vám oběma hodně štěstí. Bohové vědí, že to nebudete mít lehké."

Lia s Eliasem se na sebe usmáli. Pak mu přiložila ke rtům skleničku a on ji vypil a zavřel oči.  

Nechtěný dar (18+)Kde žijí příběhy. Začni objevovat