Opatrně položil Dahliu na zem a ona okamžitě odlezla k posteli. Oba byli mrtví strachy.
„Vida vida..." pronesla Verity.
„Vysvětlím to..." ušlo mu ze rtů.
„Čekám..." Verity si přeložila nohu přes nohu a dolila do sklenice, která po ní zůstala už z předchozí návštěvy víno. „Vysvětli mi, jak jí miluješ, a jak je ti ta špinavá štětka přednější než vlast."
Elias dlouho vymýšlel odpověď, ale došlo mu, že to nevyjde. „Řekni mi, co mám udělat, abys mě neprozradila."
Světlovlasá žena se natáhla na další z opěradel pro blankytnou šálku. To pro ni se vrátila. A Elias byl tak hloupý, že nezamkl. „Přivaž jí," ukázala dřevěnému trámu téměř pod stropem odřenému od předchozích „trestů". Elias Dahlii popadl a přivázal ji za ruce tam, kam poručila.
„Teď vezmi bič."
Poslechl ji a sáhl po malém bičíku, avšak Verity ukázala na ten větší. „Deset ran."
Udělal, jak mu poručila. Otočil se k Dahlii a vzápětí prořízla vzduch první rána, pak druhá a třetí. Snažil se to udělat rychle, aby to měli oba brzy za sebou, ale zároveň začínal přemýšlet, že už jí jen zbytečně působí bolest. Byli mrtví. Oba. Ve chvíli, kdy Verity znovu překročila práh jeho pokoje. Také jej napadlo, že by ji i sebe zastřelil. Dřív než ji předají někomu jinému a jeho popraví. S desátou ranou zničeně odhodil bič a sledovat to hrůzné dílo. „Co teď?" procedil skrze zaťaté zuby.
„Teď si ji vezmi."
„Co?" otočil se na svou švagrovou. „Tady? Před tebou?"
„Tady, přede mnou."
Elias věděl, že to nedovede. Nedovedl přimět své tělo spolupracovat a nedovedl se jí teď v mdlobách zmocnit. Právě se osměloval a pokoušel se nahnat do hlavy šťastnější myšlenky, aby dovedl přimět své tělo spolupracovat, když k němu Lia gumensky zašeptala: „To je v pořádku, miláčku. Udělej, co ti říká."
„Já nemůžu, Lio," odpověděl jí azmarinsky. „A i kdybych mohl, k ničemu by to nebylo. Prohráli jsme," k Veritinu překvapení ji odvázal a pak ji na zemi zachytil a tiskl její vyčerpané tělo v náručí. „Jestli mě chceš udat, tak to udělej. Prosím tě jen o jediné. Nech ji naživu."
„Vida, jak se zastáváš té gumenské děvky. Copak už si nepamatuješ, co provedli Jackovi?"
„Kdyby tě viděl Jack, musel by se za tebe stydět," ušlo mu ze rtů. Dahlia se k němu tiskla a on ji hladil po vlasech. „Dahlia ho milovala. Zatímco jeho vlastní rodina, můj strýc a otec, ho poslali do armády, ona k němu byla laskavá."
„To ti namluvila? Těmhle čarodějnicím se nedá věřit."
„Dahlia ví o Jackovi věci, které by Jack nepříteli jen tak nevyprávěl," chytil se té prchavé naděje, že z toho možná vyváznou živí. „Klidně se jí zeptej."
„Mám se ptát Gumenky?" zírala na něj jako kdyby po ní chtěl nemožné.
„Umí azmarinsky. Jack ji to naučil," vysvětlil jí Elias.
Verity si k nim klekla a vztáhla k Lie dlaň, ta se instinktivně přitiskla blíž k němu, ale Verity jí pouze odhrnula z čela vlasy, aby se jí mohla podívat do tváře. „Jack měl jako malé dítě koně. Hříbě..."
„Tauren," zašeptala Lia. „Byla to klisna. Ale byla moc divoká. Nezvládl ji vycvičit. Jeho strýc ji prodal, paní."
Verity na chvíli zůstala strnule klečet. Dál na ně zírala. Elias cítil, jak se Lia v jeho náručí třese.
„Opravdu ji miluješ?" dotázala se ho nakonec.
Elias přikývl.
„A jsi si jistý, že ona miluje tebe."
„Nepochybuji o tom," odvětil. Všiml si, že se Lie začínají klížit oči a jemně ji pohladil po tváři.
„A co to bití? A ty řeči? Dnes jsi ani nemrkl, když si jí Prosper odtáhl vedle."
„Dělám, co musím," odpověděl.
„Tak dobře," řekla nakonec Verity. „Neudám tě." Pak vstala. „Potřebuješ s něčím pomoc?"
„Hlavně prosím zamkni," prohodil k ní úlevně. Opatrně vzal Liu do náručí a položil ji na postel, pak ji přikryl, avšak záda jí nechal odhalená. „V mé skříni jsou naspodu natrhané hadry. Jeden vezmi a namoč jej do studené vody." Verity se vzápětí vrátila a sledovala jej, jak studenou látku přikládá na rozedraná záda a Lia pod jeho dotykem sténá. „Promiň mi to, lásko," šeptal, políbil ji na tvář a ona slastně přivřela víčka a usnula.
Pak s Verity vyšli ke dveřím.
„Já, netušila jsem, že..." spustila, ale nedořekla to. Možná jí v tu chvíli došlo, že mají Gumeni duši. Možná jí došlo, že Elias nepřehání, když říká, že ji miluje.
![](https://img.wattpad.com/cover/317457907-288-k641621.jpg)
ČTEŠ
Nechtěný dar (18+)
Romance„Potřebuji ujištění," řekla. „Jaké?" nechápal. „Že se tě teď nemusím bát," odvětila mu. Dotýkala se jej slabě jako vánek. „Ne, nemusíš se mě bát, Lio," vstal, vzal z příborníku nůž a podal jí ho. „Teď jsi ozbrojená. Já ozbrojený nejsem. Jsem silnějš...