163. Nenucený Elias (D)

46 2 0
                                    

Na trhu se drželi u sebe. Oba měli stále strach. Lia to poznala na Eliasovi podle toho, jak se mu rty napětím smrštily na malou bílou linku, a kdykoli ho něco v okolí trochu překvapilo, přitiskl ji k sobě blíž. Sama se pokoušela stát stále před ním, jemu po boku, ale zároveň pod jeho ochranou. I když věděla, že by ji teď nedovedl ochránit. Už to, že ho cítila při sobě, jako by značilo, že je v bezpečí. A z druhé strany měla Kierana, který jí nabídl rovněž rámě. V jeho přítomnosti se pak cítila jako v blízkosti přítele, který jí snad doprovází už v několikátém životě, přestože ho znala teprve tři měsíce.

Společně se zastavili u stánku s koláči a Elias vytáhl z kapsy pár mincí a podal je Lie: „Je to takhle za tři koláče správně?"

Dahlia přitakala a podala je pekaři.

„Odkud jste se ve městě vzala, drahoušku? Vás jsem tu ještě neviděl." zeptal se jí starý muž. To oslovení jí od cizího muže nebylo příjemné, přestože bylo proneseno přátelsky. Ale naštěstí na něj nemusela odpovědět, protože si to k nim namířil Morozov. „Slyšel jsem, že na tom je jedna z vašich malých blbě, Delgado," vyhrkl namísto pozdravu a pekař na ně zůstal udiveně zírat.

„Jo, byla na tom špatně. Ale už jsme jí sehnali kojnou," opáčil mu Elias. „Pořád se z toho ještě dostává, ale je na tom o dost líp. Opravdu jsme se už báli, že o ni přijdeme."

„Když tě to donutí říct tolik slov, tak ti věřím, Azmariňane," zasmál se a Elias zase k němu prohodil: „To tě určitě navedl Anton."

Morozov na to tajnůstkářsky pokrčil rameny. „Jdete si koupit něco na zub?"

„Jo, včera se u nás dost pilo. A tihle dva to teď potřebují zajíst," naprášil je Kieran a Elias do něj uličnicky dloubl. „Ty máš štěstí, že tě Anton ještě nenechá pít, jinak by ses opil taky."

Dahlia pak pekaři podala peníze a on jí koláče.

„A co, že jste se včera tak ztřískali?"

„Kieran jako vždy přehání. Nachystali mi narozeninovou oslavu. Ale kdyby Anton furt nenalíval, tak bychom to tak nepřehnali," políbil automaticky Liu na tvář.

Snědli koláče a v dobré náladě se s Kieranem bavili o knihách, které si ze školy dotáhl. Po večeři a Katiné další návštěvě se pak spolu uchýlili do ložnice a Dahlia si konečně zase zalezla pod peřinu. Ze včerejška byla ještě stále trochu ospalá. Pak si však všimla, že si Elias neoblékl košili. Namísto toho nahý zamkl. „I dnes chceš, abych tě vzrušil?" dotázal se jí s uličnickým úsměvem naprosto nahý. Úd mu ještě nestál, ale ona věděla, že to moc dlouho nepotrvá. Tuhle jeho stránku neznala. Tak nenucenou. Hlásající, že milování není žádná opatrná věda, ale že se jde na věc hned, jak se zachce. Se vší vášní a hlasitými steny. „Trochu se tě teď bojím," přiznala a pohlédla mu do očí.

„Tak já se zase obléknu," okamžitě vyrazil pro věci.

„Ne, to ne," zarazila ho. „Jenom nejsem zvyklá, že se milujeme takhle... Nevím jak to říct."

„Já to chápu, lásko," vylezl si na postel a skryl se pod peřinu. Hlavu si podložil dlaní a zahleděl se na ni. „A jestli chceš, abych k tomu přistupoval zase s větší vážností, tak budu."

„Ale s Mary jsi k tomu byl zvyklý přistupovat takhle?"

Elias sklopil zrak a svraštil rty. „Vím, že ty máš s těmihle chvílemi spojené učiněné peklo. Pořád to mám na paměti, lásko. A nikdy nepřestanu. Neublížím ti."

Lie z očí stekla slza a musela se prudce nadechnout, pak ze sebe stáhla košili a pod peřinou své nahé tělo přitiskla k jeho. Rukou sjela k Eliasovu splihlému údu a začala ho hladit. Její tmavé oči se střetly s jeho modrými jiskřícími duhovkami. Pak cítila, jak jí jeho ruka začala hladit ňadro.

„Je ti teplo?" dotázal se jí zničehonic. V krbu stále plápolal oheň a tak přikývla. A Elias z nich obou strhl peřinu.

„Co to děláš?" zeptala se se smíchem.

„Chci si tě taky prohlédnout," vzal ji do náručí a začal jí hladově sát bradavku. „Ty můj blázínku," ušlo jí ze rtů.

„Jsem blázen, ale do tebe. No jen se podívej, co se mnou provádíš," řekl a kývl ke svému ztopořenému údu. Dahlia si sáhla do rozkroku a začala se pro něj připravovat, a pak těsně vedle svých prstů ucítila i ty jeho. „Patřím ti, broučku," řekl jí, zatímco převzal iniciativu a začal ji prstit. „Moje ústa, moje prsty, můj úd... Moje srdce. Celé mé tělo pro tebe dočista hoří."

„Tak to bychom ten oheň měli rychle uhasit, abychom se nespálili," zasmála se a vložila ho do sebe.

Nechtěný dar (18+)Kde žijí příběhy. Začni objevovat